Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svatý Vavřinec v souhvězdí Persea zapláče, oblohu protkají létavice

  16:21aktualizováno  16:21
Jmenoval se Vavřinec a když měl římskému císaři odevzdat majetek církve, raději ho rozdal chudým. V předkřesťanském Římě si za to vysloužil smrt umučením. Na obloze ho oplakaly létavice, jeho pomyslné slzy, známé dnes také jako Perseidy. Právě vrcholí jejich každoroční schůzka se Zemí.

Meteorický roj Perseid v roce 2012 | foto: Petr Horálek, Hvězdárna Úpice

Vžijme se na chvíli do života v srdci římské říše v roce 258. Budoucí císař Konstantin, který v roce 313 uzná křesťanství, se ještě nějaký čas nenarodí, trůn drží Valerián a křesťané čelí pronásledování.

Když císařovi muži dopadnou a popraví papeže Sixta II., nařizuje Valerián správci církevního majetku Vavřincovi, aby sepsal, co instituce vlastní. Vavřinec podle legend za tři dny vše rozdá chudým. Císař zuří, nařizuje pomalé mučení a když Vavřinec skoná, noční oblohou se rozletí třpytivé slzy.

Fotogalerie

Samozřejmě, podle legendy.

Římané nevěděli, že meteory, zdánlivě vylétající ze souhvězdí Persea, pozorovali už více než dvě stě let před nimi starověcí Číňané, kteří jich údajně napočítali přes sto za hodinu. Nemohli vědět ani to, že úlomky pocházejí z komety Swift-Tuttle - až o hodně později na to přišel italský astronom Giovanni Schiaparelli.

Což byl mimochodem i průkopník jedné slepé uličky, přesněji kanálu. Při pozorování Marsu usoudil, že na jeho povrchu vidí úžiny. Z těch se vlivem špatného překladu stala uměle vybudovaná koryta a představy o Marťanech, zavodňujících svou planetu, na sebe nenechaly dlouho čekat.

Křehké slzy v atmosféře spálí horko

Na rozdíl od pověstí o životu na Marsu je ale na Perseidy spoleh. Jejich rojem Země prochází každý rok ve druhé polovině července a během prvních dvou dekád srpna. Nejvíce prachových částic, rozptýlených za kometou, se se zemskou atmosférou setkává právě v době připomínání památky sv. Vavřince.

Na zem ale žádná z nich nedopadne, slzy svatého Vavřince jsou křehké. Částice tvořené kometárním prachem se vřítí do zemské atmosféry rychlostí 60 kilometrů za sekundu, ve stokilometrové výšce se třením zahřejí a vypaří.

Meteorů, zářivých stop zvěstujících jejich osud, může být vidět kolem 70 za hodinu. „Letos by nás mohly Perseidy překvapit vyšší frekvencí a naznačují to už počty spatřených meteorů v posledních dnech,“ uvádí Astro.cz.

V České republice budou výhodnější podmínky pro pozorování meteorů na východě území, v průběhu noci se totiž má od západu zatahovat. Důkladně se na pozorování chystá například Hvězdárna a planetárium Brno.

Měsíc dá létavicím na obloze přednost před půlnocí, kdy zapadne. Nejlepší doba pro pozorování tak bude mezi půlnocí a rozedněním, když se radiant - místo v souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě vyletují - nachází vysoko na obloze.

Hvězdárna a planetárium Brno letos chystá pozorování perseid pro veřejnost. Takhle perseidy natočila už 10. srpna:

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.