Na skládku se sváží odpad z celé metropole. "Při současném množství přiváženého odpadu odhaduji, že skládku budeme moci využívat ještě dva roky," dodal Procházka, jehož firma chce poté skládku rozšířit o dalších dvě stě padesát metrů směrem na západ.
Podle zaměstnanců firmy se v posledním období nezvýšil objem odpadů, ale především jeho skladba."S otevřením velkých nákupních center, kdy firmy svoje výrobky začaly balit do nejrůznějších papírů, sáčků či igelitových tašek, tak musíme pro odpad vyjíždět do města až dvakrát častěji," poznamenal regionální ředitel provozu skládky Hynek Horák.
"Lidé se však stále nenaučili třídit odpad, buďto z lenosti, nebo se mylně domnívají, že všechen odpad zpracováváme dohromady, takže je jedno jestli třídí, či ne," dodal Horák.
Na skládce se tak mnohdy objevují mezi papírovým odpadem například plastové pytlíky, které za větrného počasí odlétnou. To je vedle úniku plynu největší problém skládky. "Kdybych řekl, že žádný plyn ze skládky neuniká, všichni by se mi vysmáli. I když máme větrací šachty a odplyňovací systém, za dusného počasí či při změnách tlaku se zápachem nic nezmůžeme, lze ho jen omezit," podotkl Procházka.
Do roku 1997 firma ASA, která skládku provozuje, odvedený plyn spalovala. O rok později začala ze získaného plynu vyrábět elektrickou energii. "Dříve přišlo spálením až dvě a půl megawatu elektrického výkonu nazmar, tedy eregie schopná například vytopit půl sídliště, dnes jsme schopni využít až osmdesát procent plynu," doplnil Procházka.
