Prohlášení stavby prvorepublikového monumentalismu památkou by podle něho nepřineslo o mnoho větší ochranu, než je nyní. "Je zaručena tím, že to je součást ochranného pásma památkové rezervace," řekl Kovářík. Vnější vzhled by podle něho musel být při jakémkoli využití stadionu zachován a zásypy škváry na tribunách památkovou hodnotu nemají.
Plochu stadionu a většinu tribun vlastní město, nyní je má pronajaté fotbalová Sparta Praha, která tam začala stavět tréninkové centrum. Po jeho dokončení bude na stadionu pět travnatých hřišť a tři s umělým povrchem.
Michael Zachař ze Státního památkového ústavu však popírá, že by byl návrh motivován obavami z necitlivé výstavby. "Byl připravován již delší dobu, že ho podáváme až teď, je způsobeno nedostatkem lidí," zdůvodňuje Zachař. Zároveň však připouští, že obavy radního Kovaříka jsou opodstatněné. "Přesto si ale nemyslím, že by to bylo kontraproduktivní. Záleží vždy na lidech, jak se domluví," tvrdí Zachař.
Další osud největšího stadionu na světě bude zřejmý na podzim. Do té doby by ministerstvo kultury mělo rozhodnout, zda se kulturní památkou skutečně stane.
Otazník tak visí nad plány Sparty postavit v tribunách hotel, byty a síť obchodů. Generální ředitel AC Sparta Praha Miroslav Pelta se však důslednější památkové ochrany neobává. "Strahovský stadion skutečně svým způsobem národní památkou je," soudí. "Výstavbu sportovišť jeho zapsání do seznamu památek nijak neohrozí, pokud jde o využití tribun, bude nutné najít společnou řeč, řešení přípustné pro všechny," dodal Pelta.
Podle Kováříka jde navíc pouze o studii investora, které musí předcházet projednání urbanistické studie. "Záměrů je více," poznamenal radní s tím, že tam v budoucnu může provozovat své aktivity zcela jiný investor.
Po dobách sletové a spartakiádní slávy zeje obří stadion většinou prázdnotou. Ani rockové hvězdy jako Rolling Stones, Pink Floyd, nebo AC/DC nedokázaly jeho provoz zaplatit. Stavba leží na ploše větší než šest hektarů a tribuny pojmou přes dvě stě tisíc diváků.
