Magistrát určil pro letošní rok, že zatímco trvale hlášení obyvatelé panelových sídlišť vyprodukují pět až sedm litrů odpadků na osobu a den, lidé z činžovních domů jen 4 až 6 litrů a majitelé rodinných domů dokonce pouze 2 až 4 litry.
"Vychází to z dlouhodobé průměrné produkce odpadu v jednotlivých typech zástaveb. Magistrát ho musel udělat, aby mohl svoz odpadu zorganizovat," řekl tiskový mluvčí magistrátu Martin Kupka.
Město se tím také jistí proti tomu, aby svoz a likvidaci odpadu nedotovalo větším množstvím peněz, než je nezbytně nutné. Například letos jej to bude stát přes 700 milionů korun.
Velký rozdíl mezi množstvím odpadu pocházejícím ze sídlišť a z rodinných domů vyplývá podle Martina Kupky z toho, že v panelových domech má mnoho lidí pouze přechodné bydliště, nebo tam žijí načerno.
Tříčlenná rodina Libuše Vrzalové bydlí v rodinném domku v Libuši. Léta používala stodvacetilitrovou popelnici. "Nedávno se nám ale rozbila. Když jsme šli požádat o novou, pracovnice svozové firmy nám řekla, že máme nárok pouze na osmdesátilitrovou. Prý jsme jenom tři," uvedla Libuše Vrzalová. "Je to tak. Je spočtené, že v rodinném domě vyprodukuje člověk v průměru 28 litrů odpadu týdně," reagoval Martin Kupka.
Manželé Vrzalovi považují takový postup za nespravedlivý. "Platíme všichni stejně, ale my máme nárok na menší popelnice než lidi na sídlištích," upozornila Vrzalová.
Kupka její tvrzení nezpochybňuje. "Bezesporu spravedlivější byla původní platba podle velikosti popelnice a četnosti jejího svážení," uvedl.
Pokud lidé nejsou spokojeni s velikostí popelnice, kterou jim svozové firmy přidělily, musí to projednat s nimi a případně si doplatit popelnici větší. V individuálních případech, kdy lidé mají více odpadu například v důsledku svého onemocnění, řeší jejich žádosti o větší odpadovou nádobu magistrátní odbor infrastruktury města.
