Zástupce ředitelky odboru památkové péče magistrátu Jiří Musálek namítá, že ministerstvo změnilo rozhodnutí magistrátu pouze z procesně právních důvodů.
"Projekt zasahoval do krovu, po námitkách jej však projektant přepracoval, a tak jsme jej schválili. Ministerstvo ovšem namítalo, že jsme to s ním měli formálně odsouhlasit," tvrdí Musálek.
Kontroverzní rozhodnutí podle Musálka vycházelo z metodického materiálu na ochranu střešní krajiny v historické části města, který magistrát vydal v loňském roce.
Miloš Solař ze Státního ústavu památkové péče (SÚPP) naopak upozorňuje, že magistrátní odbor toleruje neustálé porušování vlastních pravidel. "Půdní vestavby se dál množí jako houby po dešti. Podle monitoringu na vybraných blocích na Malé Straně a Starém Městě padesát až pětasedmdesát procent objektů už půdní vestavbu či nástavbu má," konstatuje Solař.
To dokonce připustil i starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister. Jak sdělil Večerníku, při nedávné procházce na Kampě si všiml, že tam zůstaly snad už jen tři domy, které mají nezastavěné půdy.
Musálek ovšem namítá, že podle dochovaných pramenů byla v minulosti střešní krajina v historickém jádře mnohem bohatší. Podle jeho slov si zaměstnanci památkového odboru fyzicky prošli zhruba čtyři sta půd v centru města a asi polovinu z nich následně označili za vhodné pro vestavby. "Zatím jsme vydali kolem sto dvaceti povolení, dalších sto, nanejvýš sto padesát by ještě mohlo vzniknout."
Náměstek ředitele SÚPP Pavel Jerie namítá, že předkládané projekty jsou nezřídka velmi nekvalitní. "S odkazem na čistě funkční, nepatrné průduchy na větrání, které byly na střeše v minulosti, se navrhují obrovské vikýře. Stavebníci se často chovají, jako by střecha byla volnou stavební parcelou," argumentuje Jerie.
Právě SÚPP vyhlásil loni nad cennými střechami plošnou stavební uzávěru. Metodika magistrátu měla zajistit, aby se jednotlivé případy posuzovaly individuálně. Odpůrci střešních nástaveb varují.
Touha po prodeji lukrativních půdních bytů může cenné historické krovy nadobro zničit. Například "nechtěné" poškození krovu vede často k dodatečným změnám projektu. "Při nich se stavebníci zpravidla snaží prosadit jako nezbytnost prvky, které při původním řízení z památkového hlediska neprošly," upozorňuje mluvčí Klubu za starou Prahu Richard Biegl.
 Až sto osmdesát nových půdních bytů by mělo podle představ radních Prahy 1 vzniknout na Malé Straně, Starém a Novém Městě. Ti zatím schválili seznam půd, u nichž je to možné. (5. srpna 2002) |
