V roce 1995 poskytlo město centru půjčku, která byla určena na výstavbu výstavních hal. Vedení společnosti si však nevyčerpané peníze, asi 16,5 milionu korun, převedlo na provozní účet. V letech 2000 a 2001 pak obdobnou částku použilo na akustickou úpravu sálů.
"Radě byla také navržena otázka případného vrácení půjčky městu. Nakonec jsme odsouhlasili, že centru dluh promineme," řekl náměstek primátora Jiří Paroubek. Návrh hájil tím, že Kongresové centrum je už delší dobu ve špatné finanční situaci a na splácení dluhů nedokáže vydělávat.
Celkem centrum dluží kolem tří miliard korun, které utratilo za přestavby před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Město se proto letos rozhodlo, že bude prodělečnou společnost dotovat. Z veřejné pokladny bude každý rok přesouvat na její účet téměř sto milionů v dalších nejméně šesti letech.
Město dá KCP další miliony
V polovině března radní naplánovali, že po dobu dalších šesti let bude do provozu gigantické stavby, bývalého Paláce kultury, plynout kolem stovky milionů korun ročně. Výdělky z centra nestačí ani na splácení půjček, proto jej město dotuje.
Půl miliardy přitom zatím radnice komplikovaně hledá na opravu Karlova mostu, stejnou částku dostala Sparta za nejdražšího českého fotbalistu Rosického, magistrát tolik vydá na roční provoz městských strážníků.
V minulosti zaznělo mnoho slibů:
Palác si na sebe a na půjčky vydělá. Kongresové centrum si muselo na stavbu vypůjčit 2,8 miliardy. V červnu roku 2000 generální ředitel František Dušek tvrdil, že centrum bude schopné vydělat dost, aby nezatížilo veřejné rozpočty. "Nezávislé odborné firmy nám spočítaly, kolik budeme schopni pořádáním dalších kongresů a jiných akcí splácet," uvedl Dušek.
Nevydělalo dost. Hospodaření společnosti, kterou vlastní hlavní město, je neustále ztrátové. "Byl to špatný odhad," připustil Jiří Paroubek, náměstek pražského primátora.
Město nebude muset vydat ani korunu. Vydalo. Město porůznu dluží zhruba tři miliardy a chystá se sahat do městské kasy čím dál hlouběji.
Kvůli špatnému hospodaření měly padat hlavy vedení centra. Nepadaly. Ve vedení jsou stále stejní lidé, kteří navíc tvrdí, jak je jejich práce úspěšná, vypočítávají množství kongresů a domnívají se, že vše je v pořádku.
| Kongresové centrum - celková kapacita: deset a půl tisíce osob - největší místnost: Kongresový sál - více než 2700 lidí |
Nejjednodušší řešení, jak se zbavit věčného polykače peněz, by bylo jej prodat nebo pronajmout. Zájemce už se objevil. Nabízel téměř dvě a půl miliardy na opravu za to, že centrum získá do třicetiletého pronájmu. Radní výběrové řízení zrušili, aniž pořádně vysvětlili proč. A tak sám magistrát vydal peníze na rekonstrukce před zasedáním Mezinárodního měnového fondu. Po jeho skončení by mohlo město předat křesla soukromým podnikatelům. Zase ne.
"Dotace umožní nerušené přípravy na summit NATO," uvedl radní pro bezpečnost Rudolf Blažek. Setkání představitelů NATO se chystá letos na podzim. A po něm přicházejí na řadu další spekulace i sliby o možném prodeji či pronájmu. Z městské pokladny zatím unikne půl miliardy. Pokud se však současné odhady nepovedly, jako ty před čtyřmi lety, bude to ještě více. Nebo méně.
