V Karviné lidi z ghetta Vagónka vystěhovali a budovy srovnali se zemí.

V Karviné lidi z ghetta Vagónka vystěhovali a budovy srovnali se zemí. | foto: ČTK

Města vyhlašují nulovou toleranci. Kam však Romové odcházejí?

  • 849
Neplatíte nájem, děláte nepořádek? Běžte jinam. To stále častěji nejen vůči Romům prohlašují města zejména na Karvinsku. Rodiny v rámci akcí nazvaných Nulová tolerance vystěhovávají, ghetta bourají. Ale kam pak především Romové odcházejí? Do jiného města, říkají kritici tvrdých opatření.

Bohumín uplatňuje program nulové tolerance již několik let. Stručně se dá říci, že systematicky likviduje ghetta - netoleruje neplatiče nájemného, vystěhovává je a zdevastované domy, v nichž lidé žili, bourá. Také kontroluje, zda v hernách nevysedávají lidé pobírající sociální dávky.

"Rozvážím radniční poštu. Pokuty přede mnou otevřou, zmuchlají a zahodí. Myslí si, že na ně není žádný metr. S nulovou tolerancí proto souhlasím, jiné řešení zřejmě není," říká Rostislav Šafrata z Bohumína.

Podobně to vnímá také Petra Kalichová. "Musí být jasně daná pravidla, a když je po lidech, kteří je nedodržují, nikdo nevyžaduje, diskriminuje tím ostatní, kteří pravidla respektují," míní.

Bohumín stěhuje chudobu za humna, říká Vishwanathan

Nově ale město založilo Tým nulové tolerance se zkratkou TNT. Zaměřuje se na řešení problémů s lidmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Působí v něm hned několik odborů. "Co v terénu zjistí, to si navzájem řeknou, takže rychleji vyjde najevo, co je nutné řešit," vysvětluje mluvčí Bohumína Lucie Balcarová.

Kam ale odcházejí lidé, kteří neplatili nájem a radnice je vystěhovala z bytů?

"Jdou přes ubytovny, Osoblažsko, Krnov, Ostravu až k nám, abychom se o ně postarali. To je ostuda Bohumína," míní romský aktivista a předseda občanského sdružení Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan. S nulovou tolerancí vůbec nesouhlasí. Podle něj Bohumín sociálně slabé a hlavně Romy z města doslova vyhání.

"Chudobu jednoduše vystěhují za humna, místo aby s těmi lidmi pracovali. To je krátkozraký přístup bohumínské radnice, vůbec neřeší dlouhodobý problém," říká Vishwanathan.

Chceme, ať je metr stejný na všechny, oponuje Bohumín

Mluvčí Bohumína Lucie Balcarová však podotýká: "Nikoho nevyháníme. Chceme, aby byl stejný metr na všechny. Kdo nedodržuje pravidla, toho ve městě nechceme." A upozorňuje, že nulová tolerance v žádném případě není namířena pouze proti Romům.

Podle Vishwanathana mají z nulové tolerance prospěch jenom politici. Společnost trpí.

Politolog Tomáš Jarmara potvrzuje, že nulová tolerance je téma, které politikům vždy pomůže. "Česká veřejnost má vůči Romům jistou averzi," zdůvodňuje. Zároveň ale podotýká, že pokud si menšina neví rady, většina je za ni svým způsobem odpovědná.

Souhlasíte s nulovou tolerancí měst vůči všem nepřizpůsobivým?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 11. listopadu 2011. Anketa je uzavřena.

Ano, určitě se musí přitvrdit
Ano, určitě se musí přitvrdit 14635
Ne, problém se jen přenese jinam
Ne, problém se jen přenese jinam 647

Projekt nulové tolerance dosud uplatňovali pouze Bohumín a Karviná. "Kontroly v domech hrůzy se vyplatily," uvádí mluvčí Karviné Šárka Swiderová. "Jedině v ghettu Vagónka neměly trvalý efekt. I proto jej město zbouralo."

K projektu nyní přistupuje také Havířov a Orlová. Obě města plánují neohlášené kontroly domů, instalaci kamer v ulicích či zvýšený dohled na příjemce sociálních dávek."Ploty a kamery, to jsou zoufalé kroky. Důležitý je dialog," míní Vishwanathan.

K tomu má primátor Havířova Zdeněk Osmanczyk výhrady. "Je tu generace mladých lidí, kteří si vydělávají krádeží, a ne prací. Jiní už nebudou. Nemůžeme je vychovávat. Pokud neumějí žít slušně, ať ve městě raději nejsou."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video