Města vojáky nechtěla. Teď prosí, aby zůstali

"Vykliďte město, nechceme vás tu!" znělo ještě nedávno takřka jednohlasně z úst starostů a primátorů na adresu armády. Měli jí ještě z dob totality plné zuby a neviděli v ní žádný užitek. "Zvažte, zda se do Chebu jednou nevrátíte," vyzval nedávno chebský starosta Václav Jakl ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Ten totiž v Chebu dojednával poslední detaily převodu rozsáhlého majetku, který armáda ve městě nechala.

Z dvou set čtyřiašedesáti vojenských posádek, které byly v roce 1990 rozmístěny převážně v Čechách, jich zbývá sto třicet devět. S odchodem armády z tradičních míst souvisí nejen převody majetku na obce, ale i sociální a ekonomický šok.

Ministr Tvrdík přitom vládě doporučí, aby armáda do několika let opustila další stovku posádek. Nakonec by měla zůstat jen ve dvaačtyřiceti místech.

Ekonomické ztráty ve výši desítek milionů korun, pokles koupěschopnosti obyvatel, ale i citelný růst nezaměstnanosti, který odchod armády z tradičních posádek doprovází, přiměly starosty ke změně pohledu na její užitečnost.

Pokud by například letci opustili Náměšť nad Oslavou, ztratilo by práci několik set místních občanů. "Citelně je znát, když tu zkrachuje firmička s pouhými dvaceti zaměstnanci," říká náměšťský starosta Vladimír Měrka.

To, že je několik set náměšťských občanů vojskem pravidelně placeno a ještě větší množství vojáků nakupuje v místních obchodech, hodnotí starosta jako důležitou podporu rozvoje města.

Tu naopak již před lety ztratil Cheb, v němž byla jedna z největších vojenských posádek socialistického Československa. Ze tří tisícovek vojáků v něm nezbyl jediný. "Kdyby neodešli, mohli jsme na tom dnes být nesrovnatelně lépe," říká starosta Jakl.

Ekonomický užitek starosta očekává alespoň od vyklizených kasáren, jejichž pronájem může obnovit vyschlý tok peněz do městské pokladny. Část opuštěných budov se změní v byty či sklady.

Nejvíce si však starosta slibuje od policejní akademie Evropské unie, pro niž jsou bývalá kasárna ideálním výcvikovým centrem. "Akademie je pro město ekonomicky mimořádně zajímavým projektem, který mu přinese i značnou mezinárodní prestiž," přiznává Jakl.

Chebský starosta přitom za Občanské fórum vyzýval před deseti lety vojáky, aby město opustili. "Byla jiná doba, i armáda se velmi změnila," vysvětluje změnu svého postoje Jakl.

Zcela odlišné poměry zavládly po odchodu armády v Terezíně. "Je to velmi špatné - vymíráme," říká starostka Růžena Čechová. Město podle ní tvrdě doplácí na neschopnost a nepružnost státní správy, která si už několik let neví rady s předáním terezínských kasáren městu.

"Jsou tu ideální proviantní sklady pro celou armádu, o jejichž pronájem měly potravinářské firmy velký zájem. Chátrají však několik let, protože je vojsko není schopno tak jako jiné objekty, které by přinesly práci, předat Terezínu," stěžuje si Čechová.

A podnikatelé se podle starostky do liduprázdného města nepohrnou, pokud nebudou mít pro své investice podmínky. "Vystřídala se tu spousta firem, byrokracie ministerstev obrany a financí při převodu majetku je však odradila. Jen vinou nepochopitelně zdlouhavého převodu majetku jsme vymírajícím, nikoliv prosperujícím městem," vysvětluje starostka Terezína.

V roce 1990 měla armáda 264 posádek. O tři roky později klesl jejich počet na 186. Dnes vojsko sídlí ve 139 místech. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík má přitom pro vládu připravené scénáře k další tvrdé redukci vojska tak, aby do deseti let obývalo jen 42 hlavních posádek.

Vojáci proto předpovídají tvrdý boj měst o to, kde armáda zůstane, a odkud naopak odejde. Například bývalý ministr obrany Vladimír Vetchý nebyl pod tímto sílícím tlakem schopen vládě doporučit, z kterých měst by generální štáb rád armádu stáhl.

Šéf štábu Jiří Šedivý nicméně připouští, že pokud politici rozhodnou, aby armáda v některé posádce zůstala, protože by její odchod přivodil regionu citelné ekonomické a sociální ztráty, vojáci se neodstěhují.

"Respektujeme, že s armádou nemusí být spjaty jen obranné úkoly, ale i prosperita regionů. Pokud tedy kabinet řekne, abychom někde zůstali z jiných než obranných důvodů, zůstaneme tam," slibuje Šedivý.

Současně ovšem vláda musí podle Josefa Šíby z ministerstva obrany říci, kolik peněz navíc vojsko dostane, aby mohlo posádku ve městě ponechat. "Jinak nevidím nic špatného na tom, že poslanci lobbují, abychom města, která oni zastupují, neopouštěli," dodává Šíba.

S variantou, že armáda může zůstat v některých městech, přestože to není pro ni výhodné, je smířen i ekonomický náměstek ministra obrany Josef Jehlík. "Počítáme s tím, že politici mohou naše redukční plány změnit," říká.

Například Slaný patří podle Jehlíka k městům, která svou infrastrukturu zcela přizpůsobila armádě - ať již jde o výstavbu sídlišť, škol, kulturních podniků či sportovních areálů.

Pokud by armáda ze Slaného zcela odešla, město na to doplatí stejně jako Terezín. Slaný však podle zástupce náčelníka generálního štábu Jiřího Martinka patří k dvaačtyřiceti posádkám, jež stratégové považují za nepostradatelné.

Generálové starosty ujišťují, že redukce vojska by neměla v Česku vést, tak jako například v Belgii, k ekonomickému kolapsu měst. "U nás přece jen nejsou vojenské posádky tak těsně propojené s infrastrukturou měst jako v Belgii. Ani je nemáme tak početné jako oni," srovnává generál Šíba.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video