Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tisíce opuštěných hrobů zatěžují města. Údržba je drahá, zájem malý

  11:21aktualizováno  11:21
Obce a města se na svých hřbitovech potýkají s mnoha tisíci opuštěných hrobů. O některé se pozůstalí přestali starat už před desítkami let, další přibývají po skončení nájmu. Na jejich údržbu není v rozpočtech dostatek peněz, o uvolněná místa navíc většinou bývá malý zájem.

Města a obce příliš neví, co si počít s opuštěnými hroby. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Tisíce hrobů, o které nikdo nepečuje, se nachází například na pražských Olšanských hřbitovech. "Na údržbu prostředky nejsou, udržuje se pouze jejich okolí. Čeká se, jestli si je někdo pronajme," říká vedoucí správy Olšanských hřbitovů Miroslav Krumpl.  

Podobná situace panuje i v Olomouci, kde je podle ředitele městských hřbitovů Igora Kleinera opuštěných hrobů sedm a půl tisíce. "Na některých se musí udělat zásahy, aby nebyly nebezpečné pro návštěvníky. Navíc to vypadá depresivně a je na nich problematická údržba, proto dochází k jejich postupné demontáži. Kvůli penězům je to ale běh na strašně dlouhou trať," přibližuje Kleiner. 

Fotogalerie

K ráznější akci přistoupili v Plzni, kde se zkultivuje všech zhruba 3 500 opuštěných hrobů. Na úřední desce zatím bylo zveřejněno dvanáct set oznámení o rušení hrobů. "Na konci září předala správa hřbitovů a krematoria městu seznam prvních 168 hrobů, po převedení zpět do svého majetku je začne připravovat na nové využití," popisuje zákonem předepsané byrokratické kolečko mluvčí magistrátu Zdeňka Kubalová. 

Jen desetinu hrobů však bude možné hned nabídnout novým nájemcům. "Ostatní bude nutné upravit nebo odstranit, což si vyžádá nemalé finanční náklady," dodává mluvčí.

O uvolněné hroby však bývá většinou vlažný zájem. "V některých oblastech je problém hrobové místo získat, ve větší části republiky jsou ale spíše volná," podotýká předseda Sdružení pohřebnictví v ČR Pavel Cajzl a upozorňuje na jasnou převahu kremací nad pohřby do země. "Zájem je naprosto minimální. Ročně maximálně o deset opuštěných hrobů," souhlasí Kleiner.

Slabou poptávku ilustruje i fakt, že ročně v Olomouci mizí kolem stovky hrobů, které jsou po ukončení nájemní smlouvy zatravněné. V Brně je nedostatek místa jen na jednom z deseti hřbitovů. Na Olšanech bývá tlačenice pouze o hroby u hlavních cest. "Kdo chce méně exkluzivní místo, tak určitě něco najde," říká Krumpl.

Ostatky jdou hlouběji do země, náhrobky většinou končí v drtírně

Lidské ostatky musí v hrobu zůstat do ukončení takzvané tlecí doby, kterou podle hydrogeologického průzkumu půdy stanoví správa hřbitova. Trvá nejméně deset let. Od tlecí doby se pak odvíjí délka nájemní smlouvy. Správa hřbitova je povinná nájemce upozornit v tříměsíčním předstihu na její vypršení.

Narozdíl od minulosti dnes obce smlouvy časově omezují. "Bereme předplacení maximálně na deset let. Od našich předchůdců jsme totiž získali i hroby, které byly zaplacené za dob Rakouska-Uherska třeba na sto let. U některých ani neuplynula zaplacená doba, ale dnes se o ně nikdo nestará a jsou z toho ruiny," říká Kleiner.

Města a obce příliš neví, co si počít s opuštěnými hroby(Olšany, 18. listopadu).
Města a obce příliš neví, co si počít s opuštěnými hroby(Olšany, 18. listopadu).

Pokud lidé smlouvu neprodlouží, musí na své náklady odvézt pomník, hrobovou desku a ozdoby. Poměrně často to však nedělají. Hřbitovní správa pak musí rok čekat, jestli si vlastník své zařízení přeci jen neodveze, teprve pak je hrob prohlášený za opuštěný. 

"Nebereme to striktně podle lhůty ze zákona, to by bylo v této branži nelidské. Čekáme tedy i několik let, protože se nám stává, že i po takové době z rodiny někdo přijde," říká Kleiner.

I tak ale v Olomouci ročně přibývá kolem stovky opuštěných hrobů, v Brně několik desítek. "Může se stát, že někdo zemře a nemá dědice. Většina případů ale je, že se na to lidi vykašlou, přestanou tam chodit a nechají to být," tvrdí ředitel správy brněnských hřbitovů Marek Šamšula.

Ostatky i po "opuštění" zůstávají v hrobě. Když se objeví nový zájemce o místo, kosterní zbytky se většinou uloží pod novou rakev. "Pokud by je chtěl někdo vyexhumovat, tak to už si musí zaplatit. Ostatky se vyjmou a například se uloží do hromadného hrobu," uvádí Šamšula.

Náhrobky se stávají majetkem obce a obvykle končí v drtírně, depozitáři či někde v ústraní. Podle zkušeností šéfů hřbitovních správ se je totiž pouze málokdy podaří prodat.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vyhýbání vozů mezi Opatovcem a Zádolkou.
VIDEO: Stovky kamionů devastují silnici u Třebové, místním ničí domy

Na hranici sjízdnosti je už několik měsíců objízdná trasa pro kamiony, které míří do překladiště v České Třebové. Silničáři proto musejí nejhorší díry zalévat...  celý článek

V ubytovně pro 105 lidí žijí jednotlivci i rodiny, které nemají kam jít....
V Moravské Ostravě žádají konec ubytovny. Nájemníci prý hlučí, fetují a kradou

Několik set obyvatel rezidenční čtvrti okolo restaurace Slunečnice v Moravské Ostravě má obavy. Sepsali petici, ve které žádají zrušení ubytovny v Sadové...  celý článek

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Babiš chce od poslanců žádost o vydání, než se vyjádří ke kauze Čapí hnízdo

Předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš požádal mandátní a imunitní výbor Sněmovny, aby mu poskytl policejní dokumenty s žádostí o jeho vydání k trestnímu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.