Zákon o právech příslušníků národnostních menšin, který platí od druhého srpna loňského roku, se skutečně kloní spíš na jeho stranu. Na zřízení výboru pro národnostní menšiny podle něj stačí deset procent občanů hlásících se k jiné národnosti než české. Takovou podmínku splňuje ze sedmdesáti osmi obcí a měst na Uherskohradišťsku hned šedesát devět.
Moravanům přesto zřejmě nikdo nevyhoví. „S něčím takovým nepočítáme,“ řekl rozhodně starosta Uherského Hradiště Libor Karásek. „Nejsou dány podmínky pro vznik tohoto (národnostního) výboru,“ podpořil Karáska radniční tajemník Josef Botek. Starosty a funkcionáře v jejich přesvědčení před dvěma lety utvrzovali právníci ministerstva vnitra. Zastávali tehdy názor, že výbory pro národnostní menšiny obce zřizovat nemusí. „Při sporu o to, co je nebo není moravská národnost, se pohybujeme spíš ve filozofické rovině,“ sdělil Martin Korta z tiskového oddělení ministerstva. Později ale připustil, že právní názor ministerstva není v této věci závazným výkladem. K tomu by mohl dospět až soud.
Pavel Dohnal z Hnutí samosprávné Moravy a Slezska nevyloučil, že se na něj moravisté obrátí. „Až svazový sněm rozhodne, jestli budeme trvat na dodržení zákona. Ten jasně říká, že menšinou je každý, kdo se přihlásí k jiné než české národnosti,“ odmítá Dohnal ministerský výklad. „Druhá možnost je, že budeme apelovat na poslance, aby podpořili novelu zákona. Ten by měl jasně říct, že Moravané jsou spolu s Čechy v této republice většinovým společenstvím. Pak by bylo zřizování výboru pochopitelně zbytečné.“
Výbory pro národnostní menšiny
Už během minulého volebního období vznikly a pracovaly například při Zastupitelstvu města Brna nebo při Zastupitelstvu Jihomoravského kraje.