Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mešita v Berlíně, kde se ženy modlí vedle mužů, vyvolala vlnu kritiky

  16:30aktualizováno  16:30
Liberální mešita vedená nezahalenou imámkou Seyran Atesovou v prostorách kostela, jež vítá lidi mnoha vyznání i sexuální orientace, otevřela v pátek v Berlíně. Od té chvíle čelí kritice mnoha muslimů. Podle egyptského úřadu, který rozhoduje náboženské spory, není možné, aby se modlili muži a ženy dohromady.

Seyran Atesová v berlínské mešitě, kterou sama založila v prostorách místního kostela. | foto: AP

„V modlitbě nemůže být genderová segregace zrušena,“ uvedla význačná egyptská instituce muslimského světa Dar al-Ifta al-Misrijah, která už od 19. století rozhoduje náboženské nebo právní spory, jež rozdělují věřící muslimského světa. Podle egyptských učenců totiž není blízkost mezi muži a ženami v mešitě povolena, protože by tím bylo porušeno právo šaría nebo islámské právo.

Mešita v kostele vítá ženy, gaye i bezvěrce, čelí hrozbám radikálů

Zprávy o mešitě se dostaly i do několika periodik v muslimském světě. Provládní turecké noviny Sabah označily za „absurdní“, že mešita funguje uvnitř kostela. Další plátek Yeniakit označil Atesovou za kurdskou podporovatelku klerika Fethullaha Gülena, kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan považuje za hlavního viníka loňského pokusu o převrat v zemi (více zde). Daily Pakistan zase kritizoval, že žena vede modlitby nezahalená.

Západní spiknutí

„Vytvářejí nové náboženství, které není islámské,“ komentoval berlínskou mešitu například jeden ze čtenářů webu Deutsche Welle, který o jejím otevření informoval. „Tito lidé nenásledují náboženství našeho proroka. Nemají žádný koncept náboženství,“ napsal další.

„Náš článek vyvolal vášnivé reakce,“ řekl Tarek Anegay, který v deníku pracuje v arabském oddělení sociálních médií. Podle něj mnoho čtenářů vykolejil rozpor mezi tím, co si přečetli, a muslimskou doktrínou.

„Vysoký počet muslimů děsí Evropu a proto se Evropané snaží vymýšlet nové formy islámu, který by odpovídal životu v Evropě,“ napsal například v diskuzi Manhal al-Ahmad. „Věřím, že tohoto cíle nedosáhnou. Na konci se vzdají a časem pochopí, že tento boj proti náboženství byl špatný,“ dodal čtenář.

Fotogalerie

„Když dojde na něco, co zpochybňuje tradiční, konzervativní kodex islámu, lidé jednají emotivně a podezíravě,“ vysvětluje Anegay. Podle něj se v muslimské komunitě vede diskuze o nedostatku rovnosti mezi muži a ženami a o vhodnosti toho, že se ženy během modlitby nezahalují. „Koncept ženského imáma zůstává speciální tabu,“ říká Anegay. Mnoho muslimů se dívá podezíravě na takové pokusy liberalizovat islám a vidí v tom konspiraci vedenou Západem proti islámu, myslí si Anegay z Deutsche Welle.

Podle něj bylo mnoho komentářů agresivních. Editoři pak museli často zasahovat a mazat verbální nadávky, hrozby a pomluvy. „Napočítali jsme přes 15 000 komentářů, ale mnoho z nich jsme museli smazat,“ řekl.

Kontroverze považuje Anegay za pochopitelné. „Chápeme, že mnohým Arabům se to nelíbí. Ale každý má právo interpretovat svou víru, jak to považuje za nejlepší,“ říká. „Lidé viděli ten článek a cítili se napadeni, ale už si nevzali čas, aby se nad tím zamysleli,“ myslí si Anegay, podle kterého je - s odkazem na slova význačného muslimského filozofa - „Cesta k víře vydlážděna otázkami“.

Vítáni jsou všichni

Nezvykle liberální Ibn Rušd-Goethe mešita (Ibn Rušd, latinsky Averroes, byl arabský myslitel z Andalusie, pokračovatel antické filosofie, kterou se snažil sladit s islámem, pozn. red.), která byla otevřena v pátek v Berlíně, nezavírá dveře před sunnity, šíity, alevity, súfity, ani homosexuály. Svatostánku poskytuje prostory protestantský kostel Svatého Johannise v berlínské čtvrti Moabit.

„Křesťanky a židovky si musely projít tolika obtížemi a teď si tím musíme projít také,“ vysvětluje Seyran Atesová, proč se do projektu otevřené mešity pustila. „Je důležité, že jsme společně pod jednou střechou naší modlitebny,“ dodává Atesová, která vyznává sunnitskou odnož islámu.

„Máme tu co dělat s radikálními následovníky. Jestliže zůstaneme zticha, nic se nezmění,“ vysvětluje Atesová. I pro ni to však nebylo snadné. Zrealizovat její nápad jí zabralo osm let. „Nejdříve jsme museli najít lidi, kteří měli odvahu udělat to,“ řekla čtyřiapadesátiletá muslimka s tím, že mnoho lidí se bálo a říkalo, že je to nebezpečné. Předtím se Atesová jako právnička léta věnovala boji proti domácímu násilí, vraždám ze cti a nucení ke sňatku.

Protestantský kostel, ve kterém je mešita umístěna.

Protestantský kostel, ve kterém je mešita umístěna.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

ZRCADLENÍ. Francouzští vojáci v rámci operace Sentinelle hlídkují v blízkosti...
Ztracená předměstí budeme muset znovu dobýt, míní francouzský právník

Ve Francii na podzim téměř přesně po dvou letech skončí výjimečný stav, který vyhlásil tehdejší prezident François Hollande po tragických teroristických...  celý článek

Boris Johnson při příchodu na tiskovou konferenci Theresy Mayové (17. ledna...
Boris Johnson zvažuje rezignaci kvůli podobě brexitu, tvrdí britský list

Spory uvnitř britské konzervativní strany okolo podoby brexitu eskalují. Ministr zahraničí Boris Johnson podle informací serveru The Telegraph zvažuje...  celý článek

Předvolební kampaň německé strany FDP (18.9.2017)
Volební programy jsou příliš dlouhé, většina Němců je číst ani nechce

Berlín (Od zpravodajky MF DNES) Jsou delší a komplikovanější než Nový zákon a přečíst je všechny by zabralo 17 hodin. Řeč je o programech německých stran před nedělními parlamentními volbami....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.