Počasí na řadě míst umožnilo dobré pozorování, bezmračnou oblohu si pochvalovala například ondřejovská hvězdárna, čtenáři iDNES.cz z Telče, Brna a Prahy. Jiní čtenáři ale hlásili, že například v Liberci, Pardubicích, Přerově či Frenštátě pod Radhoštěm bylo zataženo nebo dokonce sněžilo. (podívejte se, jak čtenáři iDNES:cz fotili zatmění Slunce)
Portál iDNES.cz přenášel průběh zatmění živě ze Štefánikovy hvězdárny v Praze. V komentovaných vstupech o zatmění hovořila odborná pracovnice hvězdárny Lenka Soumarová.
Na Petřín přilákalo zatmění několik stovek lidí. Publikum se sešlo na hradu Špilberk v Brně. Sledování úkazu, které připravila Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka spolu s Muzeem města Brna, jim ale postupně začala kazit zatažená obloha. "Do toho vyvrcholení bylo zatmění víceméně pozorovatelné," uvedl ředitel hvězdárny Jiří Dušek. (o zatmění v Brně čtěte zde)
Zatmění mohli sledovat lidé v celé Evropě, na severu Afriky a v západní a střední Asii. Největší překrytí - 86 procent slunečního průměru - nastalo ve Švédsku na pobřeží Botnického zálivu. V Česku byla největší část Slunce zakrytá na severu (v Liberci 79,8 %). Na jihu republiky to bylo o něco méně, v Českých Budějovicích např. 78,2 %.
Zatmění bylo pozorovatelné s ochrannými pomůckami, například sklem ze svářečských brýlí, tzv. mylarovou fólií nebo alespoň skrz kompaktní disk. Při přímém pohledu do Slunce, zvláště skrz dalekohled nevybavený filtrem, totiž hrozí trvalé poškození zraku.
Na zrychlenou animaci, jak zatmění probíhalo, se můžete podívat na webu Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.
Další částečné zatmění nastane v Česku roce 2015 (jako úplné bude pozorovatelné na Faerských ostrovech a na Špicberkách), velké částečné zatmění pak v roce 2026 a úplné zatmění až v roce 2135.
Zatmění Slunce 4. ledna 2011. Zdroj: Astro.cz
