Například do Štefánikovy hvězdárny na Petříně přišlo několik desítek lidí, kteří však kvůli velké oblačnosti nakonec tento přírodní úkaz vůbec neviděli.
"Podmínky byly krajně nepříznivé. Bylo úplně zataženo, i když nepršelo. Oblačnost však pokrývala celou oblohu, takže Měsíc vůbec nebyl pozorovatelný," řekl ČTK astronom Jakub Haloda s tím, že oblačnost se začala protrhávat až po skončení jevu.
Částečné zatmění Slunce následované stejným jevem u Měsíce není neobvyklé ani náhodné.
"Měsíční a sluneční zatmění se poměrně často vyskytují společně v časovém rozestupu zhruba dvou týdnů," vysvětluje Jiří Holuša z ostravské Hvězdárny a planetária Johanna Palisy a doplňuje: "Souvisí to se vzájemným sklonem rovin oběžných drah Měsíce a Země a s rychlostí oběhu Měsíce."
Do polostínu se Měsíc začal nořit v sobotu ve 21:36, maximální fáze nastala ve 23:10.
. podívejte se na záznam částečného zatmění měSÍCE |
Zatmění Slunce a Měsíce jsou asi nejdostupnější možností, jak pozorovat neobvyklé děje na obloze pouhým okem. "Na rozdíl od Slunce Měsíc z oblohy nezmizí úplně, ale schová se za stín Země," popisuje hlavní odlišnost obou zatmění tajemník České astronomické společnosti Pavel Suchan.
Díky oslabení měsíční záře se na obloze dají pozorovat objekty, které vidíme za novu, nebo malý srpek Měsíce na obloze. Triedrem tak bylo možné při jasné obloze vidět planetu Neptun, jako nejjasnější se v době zatmění jevila největší planeta sluneční soustavy Jupiter nad jižním obzorem.
Astronomové ale neupírají oči jen k obloze. "Bez zajímavosti není ani to, jak se úplňková krajina se zatměním zalije tmou," upozorňuje Suchan.
Červený, nebo hnědý?
"V naší atmosféře se paprsky Slunce ohnou, Měsíc ale stejně částečně osvítí. Zemská atmosféra pohlcuje modrou složku slunečního záření, červená ale zůstane," vysvětluje Suchan, proč má zastíněný Měsíc načervenalou barvu. Ta je při každém zatmění odlišná, spektrum barev se pohybuje od temně hnědé po zářivě červenou.
"Záleží na stavu atmosféry. Pokud je průzračná, jeví se Měsíc červeně," podotýká Suchan s tím, že barva Měsíce se při zatmění blíží barvě západů a východů Slunce.
Největší vliv na barvu zastíněného zemského souputníka mají sopečné exploze. Ty ho zbarvují dohněda. Lidská činnost podle Suchana barvu Měsíce při zatmění tolik neovlivňuje.
Zatmění jako znamení neobvyklých událostí
Záznamy o zatmění Měsíce i Slunce se objevily už v době kolem roku 2 500 př. n. l. Pocházejí z Číny a Babylonu. Právě Babyloňanům je připisován objev 223měsíční periody lunárních zatmění.
Zatmění Měsíce zachránilo například v roce 1504 život Kryštofu Kolumbovi. Během čtvrté objevitelské plavby se svými muži uvízl na Jamajce a rok čekal na loď, která je zachrání. Během té doby potřebovali mít zajištěné zásobování, jejich vlastní jídlo jim docházelo.
Domorodci už jim jídlo poskytovat nechtěli, a tak Kolumbus využil astronomických znalostí, které Evropané měli. Věděl, že se blíží zatmění Měsíce, a tak domorodcům řekl, že pokud jim nebudou dávat potraviny, objeví se na obloze zlé znamení. Po pár dnech se opravdu objevilo - Měsíc se zbarvil do krvava. Poté už problémy se zásobováním nebyly.
Zatmění Měsíce bylo v minulosti (i zcela nedávné) spojováno s významnými historickými událostmi. Například v roce 14 bylo údajně předzvěstí smrti prvního římského císaře Augusta, další v roce 33 souviselo prý s ukřižováním Ježíše. Mnozí věří, že pád berlínské zdi a později i sametovou revoluci u nás ohlásilo zatmění Měsíce v srpnu roku 1989.
