Kancléřka i spolkový prezident Joachim Gauck se do saské metropole vydali oslavit 26. výročí sjednocení Německa. Den německé jednoty se pokusilo narušit několik stovek demonstrantů z řad strany Alternativa pro Německo (AfD) a odpůrci přistěhovalectví z hnutí Pegida.
Máme co slavit, míní šéf německého parlamentuNěmecko se změnilo a má dnes důvod k oslavám, je přesvědčen šéf Spolkového sněmu Norbert Lammert. Diskuse o tom, jaká má být země v 21. století, je podle něho jen na Němcích. Musí být ale vedena s respektem a tolerancí. „Nebe na zemi tu určitě není. Ale mnoho lidí, kteří ho zoufale hledají, se nejčastěji domnívá, že je právě v Německu,“ uvedl Lammert, který srovnal osud vyhnanců po druhé světové válce s dnešními uprchlíky. Všichni, kdo dnes v Německu žijí, mají podle něho právo hledat zde své štěstí. Zároveň ale musí bez výjimky dodržovat zdejší pravidla. „Ti, kdo dnes zvláště hlasitě pískají, křičí a dávají najevo neuvěřitelné znechucení, nemají zjevně vůbec potuchu o tom, v jakém stavu se tohle město a tahle země nacházely před tím, než bylo znovusjednocení Německa možné,“ podotkl pak Lammert v narážce na stovky lidí, kteří v Drážďanech protestovali proti kancléřce. |
„Merkelová musí pryč,“ hlásaly transparenty demonstrujících. Podle deníku Die Welt také křičeli, že je kancléřka zrádkyní lidu.
Sasko se bouří proti cizincům, kteří o něj nemají zájem
Saská policie nasadila do ulic 2 600 strážců zákona, kteří museli část demonstrantů vytlačit, aby se politici bez konfliktů dostali až na náměstí, kde se oslavy konaly. Několik hlídkových vozů se v Drážďanech už v předvečer oslav stalo terčem žhářských útoků.
O saské metropoli bylo v uplynulém roce nejčastěji slyšet jako o městě, kde o sobě dávají hlasitě vědět odpůrci přijímání migrantů. Demonstrace hnutí Pegida loni do centra metropole pravidelně přiváděly tisíce lidí.
Několik dní před pondělními oslavami poničil v Drážďanech výbuch dvou podomácku vyrobených bomb tureckou mešitu a konferenční centrum na nábřeží Labe (psali jsme zde).
Sasko patří mezi země, kde policejní statistiky evidují velké množství útoků proti přistěhovalcům. V drtivě většině jde však jen o slovní napadení. Samotní migranti přitom o život na východě Německa zpravidla nemají zájem, snaží se dostat do bohatých spolkových zemí v západní části země. Zejména do průmyslových metropolí Severního Porýní - Vestfálska.
Merkelová si v žebříčku popularity drží třetí příčku
Hlasité protesty proti kancléřce v Drážďanech vyvažují výsledky průzkumu popularity, který pro magazín Der Spiegel aktuálně pořídila agentura TNS. Celkem 1 006 respondentů napříč Německem potvrdilo pozici, kterou si Merkelová v podobných anketách dlouhodobě drží. Celkem 59 procent z nich si myslí, že by kancléřka měla nadále působit v nejvyšší politice.
Úplně stejného výsledku přitom Merkelová dosáhla kupříkladu v průzkumu serveru Die Welt a televize ARD na začátku července - poté, co její dlouhodobý propad způsobený migrační krizí zvrátilo britské referendum o vystoupení z EU a následné debaty o smyslu a směřování Unie. Během měsíce si tehdy polepšila o devět procentních bodů, o něž zatím nepřišla.
Populárnější než Angela Merkelová jsou dlouhodobě jen dva politici: ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier má důvěru 72 procent dotázaných Němců, ministru financí Wolfgangu Schäublemu věří 64 procent respondentů. Schäuble je kancléřčin spolustraník z CDU, Steinmeier sociální demokrat.
Spolkový prezident Joachim Gauck, který už oznámil, že se nebude ucházet o druhé funkční období a skončí tak na jaře 2017, se s 58 procenty umístil hned za německou kancléřkou. Šéf koaliční SPD Sigmar Gabriel je se 47 procenty jedenáctý. O dvě místa výše je s 50 procenty bavorský premiér Horst Seehofer, předseda menší sestry křesťanských demokratů CSU.
V první desítce oblíbenosti jsou také ministryně obrany Ursula von der Leyenová, o níž se hovoří jako o možné budoucí nástupkyni Angely Merkelové v čele kancléřství, a ministr vnitra Thomas de Maiziére.
