Francouzský prezident Francoise Hollande, německá kancléřka Angela Merkelová a...

Francouzský prezident Francoise Hollande, německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident Petro Porošenko na jednání v Berlíně (24. srpna 2015). | foto: Reuters

Merkelová a Hollande chystají návod, jak poznat skutečného uprchlíka

  • 155
Německá kancléřka Angela Merkelová spolu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem jednali v Berlíně o přílivu uprchlíků do Evropy. Podle jejich návrhu by rozhodování o žádostech o azyl urychlilo vytvoření seznamu zemí, které jsou považovány za bezpečné a v nichž lidem nehrozí perzekuce nebo smrt.

Merkelová s Hollandem se shodli, že se v Evropské unii musí sjednotit řešení současné situace s uprchlíky. Navrhli vytvořit seznam zemí, které jsou podle EU bezpečné a lidem tam nehrozí nebezpečí. 

Uprchlická krize

Otázkou je, které země by se na seznam dostaly. Nejvíce běženců nyní míří do Evropy z válkou zmítané Sýrie či Afghánistánu, řada lidí prchá také z africké Eritreje ovládané tuhou diktaturou. Na druhou stranu relativní klid panuje například v Kosovu, jehož obyvatelé po tisících míří do Německa. Nový seznam by také mohl ukončit sen o životě v Evropě, který sní migranti ze zemí západní Afriky jako je Kamerun či Senegal.

Merkelová a Hollande také vyzvali všechny státy osmadvacítky, aby dodržovaly minimální standardy pro zajištění potřeb běženců. „V Evropě sice máme společné azylové právo, ale v současnosti není prosazováno,“ řekla Merkelová.

„Německo a Francie očekávají, že všechny členské země (EU) budou toto právo skutečně uplatňovat. Jde tady o registraci běženců, o minimální standardy pro jejich ubytování a o minimální standardy pro zajištění zdravotní péče o uprchlíky,“ uvedla kancléřka. Podle ní by Evropská komise měla více naléhat na členské státy, aby dodržovaly své závazky v této oblasti.

„Celá Evropa je zasažena“

„Vím, jakou zátěž pro Německo a v menší míře i pro Francii znamená přijímat toto množství uprchlíků,“ řekl Hollande. „Tuto odpovědnost nelze nechat na jediné zemi, je tím zasažena celá Evropa,“ uvedl francouzský prezident a vyzval k solidaritě všech států při řešení uprchlické krize.

Merkelová s Hollandem také slíbili, že se zasadí o uskutečnění summitu EU s africkými státy. Podle představ obou politiků by se měl uskutečnit letos na podzim a problematika běženců by měla být jedním z jeho hlavních témat. „Jde nám o uzavření smluv s africkými státy o zpětném přijímání odmítnutých uprchlíků,“ řekla kancléřka.

Hollande se zároveň vyslovil pro větší spolupráci Evropské unie se státy, které leží v bezprostředním okolí zemí zmítaných konflikty, odkud běženci pocházejí. „Musíme tyto země podporovat. Mám na mysli Libanon, Jordánsko, Turecko nebo země Afrického rohu. Tak můžeme přispět k tomu, že lidé nebudou prchat až do Evropy,“ řekl francouzský prezident.

Nepokoje v Lipsku

Německo se v posledních týdnech potýká i s vlnou násilností proti uprchlíkům. V pondělí večer asi 150 demonstrantů zabránilo odjezdu 51 běženců z dočasné ubytovny v Lipsku do azylového centra v polabském Heidenau, které bylo v posledních dnech dějištěm potyček mezi pravicovými extremisty a policisty.

Odjezdu podle agentury DPA bránili podporovatelé uchazečů o azyl. Někteří z uprchlíků se totiž podle německých médií přesunu bránili. Demonstranti zablokovali příjezdovou cestu ke sportovní hale, z níž měli být uprchlíci odvezeni, potvrdila policie. Přistavený autobus, do něhož měli běženci nastoupit, opět odjel.

Běženci byli přivezeni do Lipska poté, co byl jejich stanový tábor v dalším saském městě Chemnitz (Saská Kamenice) zrušen po silných deštích. Angela Merkelová označila počínání pravicových extremistů za odporné.

Maďaři posilují hranice

Maďarsko vyslalo policejní posily k hranicím se Srbskem, kudy do země navzdory pokračující stavbě plotu stále proudí tisíce uprchlíků. Agentura MTI uvedla, že tým 25 vyšetřovatelů se má soustředit zejména na sledování pašeráckých gangů a nelegální překračování hranic. Migranti mířící ze Srbska se totiž stále častěji dostávají do Maďarska tak, že se prostřihávají novým plotem z ostnatého drátu.

Maďarsko začalo se stavbou čtyři metry vysokého a 175 kilometrů dlouhého hraničního plotu v červenci a chce jej dokončit do konce srpna. Podle vlády v Budapešti má být překážkou ilegální imigrace.

Podle maďarských médií ale ani plot není pro některé migranty dost velkou překážkou. Někteří se dokážou plotem prostříhat, jiní zase využívají hluchých míst. Jedním z nich je železniční trať poblíž městečka Röszke, protože koleje tam překračují hranici, a plot tam proto být nemůže.

Makedonská policie drží migranty na „území nikoho“ mezi hranicemi (22. srpna...
Makedonská policie se střetla na hranicích s Řeckem s tisíci uprchlíky (21....
Tisíce běženců uvázly na území nikoho mezi Řeckem a Makedonií (22. srpna 2015)

V noci na pondělí překročily srbské hranice přinejmenším dvě tisícovky uprchlíků. O víkendu do Srbska vstoupilo téměř 10 000 běženců, spočítala agentura AP. Zhruba tisícovka těchto uprchlíků pronikla v průběhu pondělního odpoledne a večera na maďarské území.

„Poslední události v Makedonii působily jako zátka a nyní máme několik tisíc uprchlíků, kteří přicházejí do Srbska z Makedonie,“ řekl AFP Davor Rako z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Preševu na jihu Srbska.

Makedonie minulý čtvrtek zablokovala hranici s Řeckem, aby zabránila nekontrolovanému proudění běženců z Řecka, kam od počátku roku dorazilo více než 160 000 běženců. Blokádu o víkendu ukončila. Do země tak jen během dneška podle AFP vstoupily po malých skupinách stovky uprchlíků. V táboře u města Gevgelija na jihu Makedonie v neděli asi tisícovka migrantů čekala na vlak, aby je odvezl k hranicím se Srbskem; dalších 450 zamířilo stejným směrem autobusy.

Jakmile uprchlíci získají na srbských hranicích potřebné dokumenty, dovolující zůstat 72 hodin v Srbsku, pokračují v cestě na sever k hranicím s Maďarskem, odkud nejčastěji míří do Německa, Nizozemska, Norska či Švédska.

Do Atén v pondělí opět dorazil obří trajekt Eleftherios Venizelos, který do řecké metropole převezl z ostrovů u tureckého pobřeží kolem 2 500 uprchlíků, převážně ze Sýrie, napsal řecký deník Ta Nea.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video