Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Menšiny v kraji nový zákon nenadchl

  23:38aktualizováno  23:38
Ostrava - Představitelé národnostních menšin v Moravskoslezském kraji nejsou nově přijatým zákonem, který upravuje jejich práva, vůbec nadšeni. S výjimkou Poláků, které zákon díky jejich početnému zastoupení v kraji ještě více zvýhodňuje, je zákon považován za polovičatý a do jisté míry i segregační. "Solidní a menšinami s nadšením vítaný návrh zákona o menšinách Petra Uhla byl nakonec smeten ze stolu," tvrdí předseda Shromáždění Němců Hans Korbel.

Uhl: Nový zákon zakonem vlastně není
Petr Uhl například  kritizuje, že nový zákon vlastně vůbec žádným zákonem není. "Je to jen přehled jiných zákonů, které menšinová práva zajišťují, nebo zajišťovat mají ale činí tak často jen velmi nedostatečně," míní Korbel.

Parlamentem  přijatý zákon o národnostních menšinách sice snížil neúměrně vysoké kvóty pro existenci menšinových výborů a dvojjazyčných nápisů v národnostně smíšených obcích, jenže nadále trvá na často obtížně splnitelných podmínkách nutných k jejich realizaci.

Dvojjačné názvy ulic v obcích? složitá záležitost
Zákon například  umožňuje zavedení dvojjazyčných názvů ulic v obcích jen v případě, že čtyřicet procent příslušníků dané menšiny, která navíc sama musí tvořit v obci minimálně deset procent obyvatelstva, požádá o dvojjazyčnost petiční akcí.

"Tato klausule neměla v novém zákoně co dělat, ale naše snaha o její vypuštění byla marná," nelíbí se předsedovi Kongresu Poláků Vavřincu Fójcikovi podmiňovaní dvojjazyčnosti právě petiční akcí. "Lidé na Těšínsku nemají s podobnými podpisovými akcemi dobré zkušenosti a s podpisem budou váhat," naráží Fójcik například na takzvané "volkslisty", kterými Hitler za války nutil místní obyvatele přihlásit se ke slezské národnosti.

Zákon neupravil ani postavení slovenštiny
Poláci jsou ale naopak spokojeni s podporou čistě menšinového školství, které zákon definuje jako jediné možné. "Čistě menšinové školy sice mohou vyhovovat Polákům, ale rozhodně nejsou žádnou podporou pro Němce. Němčina jako mateřský jazyk byla za komunistů nemyslitelná, a tak naši vnuci prakticky německy neumějí. Aby ale německá menšina úplně nevymřela, uvítali bychom dvojjazyčné školy či třídy, které však zákon odmítl," nelíbí se jiný z paragrafů nového zákona Hansu Korbelovi, předákovi německé menšiny.

Podle Petra Uhla se v tomto bodě zákon vrací k pojetí národa z 19. století a jeho přijetím přestává německá menšina v republice prakticky existovat. "Dokonán je odsun Němců započatý v roce 1945," vyjádřil se doslova Uhl.

Zákon také neupravil žádné zvláštní postavení slovenštiny, jak se očekávalo. "K obnově před rokem zaniklé slovenské školy v Karviné nám stávající zákon moc nepomůže," shrnuje předsedkyně karvinské obce Slováků Vilma Krňávková.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.