Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Menšiny v kraji nový zákon nenadchl

  23:38aktualizováno  23:38
Ostrava - Představitelé národnostních menšin v Moravskoslezském kraji nejsou nově přijatým zákonem, který upravuje jejich práva, vůbec nadšeni. S výjimkou Poláků, které zákon díky jejich početnému zastoupení v kraji ještě více zvýhodňuje, je zákon považován za polovičatý a do jisté míry i segregační. "Solidní a menšinami s nadšením vítaný návrh zákona o menšinách Petra Uhla byl nakonec smeten ze stolu," tvrdí předseda Shromáždění Němců Hans Korbel.

Uhl: Nový zákon zakonem vlastně není
Petr Uhl například  kritizuje, že nový zákon vlastně vůbec žádným zákonem není. "Je to jen přehled jiných zákonů, které menšinová práva zajišťují, nebo zajišťovat mají ale činí tak často jen velmi nedostatečně," míní Korbel.

Parlamentem  přijatý zákon o národnostních menšinách sice snížil neúměrně vysoké kvóty pro existenci menšinových výborů a dvojjazyčných nápisů v národnostně smíšených obcích, jenže nadále trvá na často obtížně splnitelných podmínkách nutných k jejich realizaci.

Dvojjačné názvy ulic v obcích? složitá záležitost
Zákon například  umožňuje zavedení dvojjazyčných názvů ulic v obcích jen v případě, že čtyřicet procent příslušníků dané menšiny, která navíc sama musí tvořit v obci minimálně deset procent obyvatelstva, požádá o dvojjazyčnost petiční akcí.

"Tato klausule neměla v novém zákoně co dělat, ale naše snaha o její vypuštění byla marná," nelíbí se předsedovi Kongresu Poláků Vavřincu Fójcikovi podmiňovaní dvojjazyčnosti právě petiční akcí. "Lidé na Těšínsku nemají s podobnými podpisovými akcemi dobré zkušenosti a s podpisem budou váhat," naráží Fójcik například na takzvané "volkslisty", kterými Hitler za války nutil místní obyvatele přihlásit se ke slezské národnosti.

Zákon neupravil ani postavení slovenštiny
Poláci jsou ale naopak spokojeni s podporou čistě menšinového školství, které zákon definuje jako jediné možné. "Čistě menšinové školy sice mohou vyhovovat Polákům, ale rozhodně nejsou žádnou podporou pro Němce. Němčina jako mateřský jazyk byla za komunistů nemyslitelná, a tak naši vnuci prakticky německy neumějí. Aby ale německá menšina úplně nevymřela, uvítali bychom dvojjazyčné školy či třídy, které však zákon odmítl," nelíbí se jiný z paragrafů nového zákona Hansu Korbelovi, předákovi německé menšiny.

Podle Petra Uhla se v tomto bodě zákon vrací k pojetí národa z 19. století a jeho přijetím přestává německá menšina v republice prakticky existovat. "Dokonán je odsun Němců započatý v roce 1945," vyjádřil se doslova Uhl.

Zákon také neupravil žádné zvláštní postavení slovenštiny, jak se očekávalo. "K obnově před rokem zaniklé slovenské školy v Karviné nám stávající zákon moc nepomůže," shrnuje předsedkyně karvinské obce Slováků Vilma Krňávková.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lubomír Zaorálek v debatě s Andrejem Babišem na festivalu Benátská! v Liberci...
Babiš ve vládě, to nesmíme dopustit, říká volební lídr ČSSD Zaorálek

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek si neumí představit, že by se sociální demokracie ocitla v jedné vládě s šéfem ANO Andrejem Babišem obviněným kvůli dotaci...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha. Za války spolupracoval s odbojem a...
Zemřel válečný veterán a účastník Pražského povstání Antonín Štícha

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, bylo mu 93 let. Za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Do armády se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.