Menšiny v kraji nový zákon nenadchl

Ostrava - Představitelé národnostních menšin v Moravskoslezském kraji nejsou nově přijatým zákonem, který upravuje jejich práva, vůbec nadšeni. S výjimkou Poláků, které zákon díky jejich početnému zastoupení v kraji ještě více zvýhodňuje, je zákon považován za polovičatý a do jisté míry i segregační. "Solidní a menšinami s nadšením vítaný návrh zákona o menšinách Petra Uhla byl nakonec smeten ze stolu," tvrdí předseda Shromáždění Němců Hans Korbel.

Uhl: Nový zákon zakonem vlastně není
Petr Uhl například  kritizuje, že nový zákon vlastně vůbec žádným zákonem není. "Je to jen přehled jiných zákonů, které menšinová práva zajišťují, nebo zajišťovat mají ale činí tak často jen velmi nedostatečně," míní Korbel.

Parlamentem  přijatý zákon o národnostních menšinách sice snížil neúměrně vysoké kvóty pro existenci menšinových výborů a dvojjazyčných nápisů v národnostně smíšených obcích, jenže nadále trvá na často obtížně splnitelných podmínkách nutných k jejich realizaci.

Dvojjačné názvy ulic v obcích? složitá záležitost
Zákon například  umožňuje zavedení dvojjazyčných názvů ulic v obcích jen v případě, že čtyřicet procent příslušníků dané menšiny, která navíc sama musí tvořit v obci minimálně deset procent obyvatelstva, požádá o dvojjazyčnost petiční akcí.

"Tato klausule neměla v novém zákoně co dělat, ale naše snaha o její vypuštění byla marná," nelíbí se předsedovi Kongresu Poláků Vavřincu Fójcikovi podmiňovaní dvojjazyčnosti právě petiční akcí. "Lidé na Těšínsku nemají s podobnými podpisovými akcemi dobré zkušenosti a s podpisem budou váhat," naráží Fójcik například na takzvané "volkslisty", kterými Hitler za války nutil místní obyvatele přihlásit se ke slezské národnosti.

Zákon neupravil ani postavení slovenštiny
Poláci jsou ale naopak spokojeni s podporou čistě menšinového školství, které zákon definuje jako jediné možné. "Čistě menšinové školy sice mohou vyhovovat Polákům, ale rozhodně nejsou žádnou podporou pro Němce. Němčina jako mateřský jazyk byla za komunistů nemyslitelná, a tak naši vnuci prakticky německy neumějí. Aby ale německá menšina úplně nevymřela, uvítali bychom dvojjazyčné školy či třídy, které však zákon odmítl," nelíbí se jiný z paragrafů nového zákona Hansu Korbelovi, předákovi německé menšiny.

Podle Petra Uhla se v tomto bodě zákon vrací k pojetí národa z 19. století a jeho přijetím přestává německá menšina v republice prakticky existovat. "Dokonán je odsun Němců započatý v roce 1945," vyjádřil se doslova Uhl.

Zákon také neupravil žádné zvláštní postavení slovenštiny, jak se očekávalo. "K obnově před rokem zaniklé slovenské školy v Karviné nám stávající zákon moc nepomůže," shrnuje předsedkyně karvinské obce Slováků Vilma Krňávková.