Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Menším školám v regionu hrozí zánik

  10:59aktualizováno  10:59
Pardubice - Tisíc škol v republice, tedy v průměru třináct v každém okrese, má podle šéfa resortu školství Eduarda Zemana potíže s malým počtem žáků a hrozí jim sloučení či dokonce zánik. Tato redukce v důvodu poklesu populace se nevyhne ani Pardubickému kraji. V něm patří mezi nejohroženější nejen podhorské oblasti jako je Kralicko, ale i například Moravskotřebovsko, Poličsko a část Chrudimska nebo Přeloučska.

„Musíme zrušit tisíc základních škol. Jejich síť je totiž zoufale přehuštěná, a i když celkový objem prostředků na školství v posledních letech vcelku dramaticky vzrostl, přesto peníze nestačí jeho potřebám," uvedl ministr školství Eduard Zeman na své nedávné návštěvě regionu.

V době, kdy se Zemana ujímal funkce ministra, čítala kapitola školství státního rozpočtu třiašedesát miliard korun. Nyní je zhruba o dvacet miliard vyšší.

Školy stojí jeden a čtvrt miliardy
V případě pardubického regionu jde o částku na provoz jedna miliarda třicet sedm milionů korun, dalších dvě stě deset milionů pochází z rozpočtu kraje.

Situace ve financování školství v současnosti připomíná rozevírající se nůžky. Vzhledem k zřejmému demografickému vývoji v celé České republice slouží školský systém sice stále menšímu počtu žáků, ale neustále se prodražuje. To pociťuje nejen stát, který hradí asi čtyři pětiny nákladů na žáka, ale i obce.

Je tedy otázkou, která zařízení redukce postihne? Převážně půjde o malé úplné základní školy, kde jsou všechny ročníky, ale průměrný počet žáků ve třídě je menší než sedmnáct. Dále to jsou malé neúplné školy, kde průměrný počet ve třídě nepřesahuje třináct dětí.

„Týká se to zejména podhorských oblastí s malou hustotou obyvatel, například Poličska, Kralicka, Moravskotřebovska nebo oblastí dříve zaměřených na textilní výrobu nebo zemědělství s malou koncentrací průmyslu. To jsou některé části ústeckého nebo chrudimského okresu, ale i části Přeloučska,“ vyjmenovává Karel Peška, vedoucí odboru školství pardubického krajského úřadu.

Přesný počet a seznam obcí, jichž se bude zrušení týkat, úředníci zatím připravují. "Myslím si, že to ale nebude tak drastické, jak ministerstvo předpokládá. Ač je dnes těžké určit přesný počet rušených škol, domnívám se, že jich snad nebude v kraji více než dvacet,“ odhaduje Peška.

Obec musí za zachování platit
Na řadě míst je ale škola, zejména v malé v obci, podobně jako třeba hospoda určitým centrem společenského a kulturního života. Ještě před úplným zrušením školy skýtají možnosti individuálnějšího přístupu k žákům v malotřídkách.

Existuje několik řešení. Je jím například slučování tříd různých ročníků, z čehož plyne možná úspora pedagogů nebo slučování malých základních škol spolu s mateřskými v tomtéž místě. Tím je možno sloučit funkce provozních zaměstnanců. Další možností je zachovat v místě alespoň pevní stupeň základní školy s tím, že obec na její chod bude přispívat.

„Pokud chce zřizovatel provozovat školu o nižším počtu žáků, než stanovuje paragraf 6 Školského zákona, musí prostřednictvím kraje požádat ministerstvo o výjimku z počtu žáků a zavázat se, že potřebné prostředky své škole poskytne. Letos ještě smlouvou mezi obcí a referátem školství okresního úřadu, který rozepisuje na školy státní prostředky. Ve státním rozpočtu totiž není kalkulováno s financováním menších škol, než vymezuje zákon. Pokud obce na zachování školy trvají, musí rozdíl v nákladech doplatit," tvrdí Peška.

O doplatku rozhodnou okresní úřady
Rozsah doplácení může být různý. Letos by ho měly stanovit, po analýze v každém jednotlivém případě, ještě referáty školství zanikajících okresních úřadů. Obecně platí, že výška příspěvku za chybějící žáky je orientačně dána republikovým normativem na jedno dítě, ale může být i výrazně odlišná, záleží na místních podmínkách.

"Krajský úřad dnes tyto věci ovlivnit přímo nemůže, ale k žádostem obcí o výjimku, o které rozhoduje ministerstvo, se vyjadřuje. Obecně tedy trvá na podmínce, že obec je ochotna své základní škole chybějící prostředky poskytnout, jinak žádost nedoporučí,“ tvrdí Peška.

V tom je ale patrná určitá legislativní obtíž. Obce jako zřizovatelé škol bez právní subjektivity by měly logicky předkládat své žádosti přes okresy, které ještě v tomto roce tyto školy financují. Žádosti obcí o výjimky musel kraj předložit na ministerstvo do konce března.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Policie odmítla poslancům poslat spis na Babiše kvůli Čapímu hnízdu

Policie zamítla žádost mandátového a imunitního výboru o doručení kopie trestního spisu vedeného na šéfa ANO Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka....  celý článek

Prezident Miloš Zeman se svým mluvčím Jiřím Ovčáčkem na tiskové konferenci na...
Zeman nehodlá počítat peníze za výjezdy do kampaně. Úřad to vidí jinak

Prezident Miloš Zeman bude i po vyhlášení volby hlavy státu pokračovat ve výjezdech do krajů, ale peníze utracené za ně přitom nehodlá započítávat do limitu...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.