"Byl s otcem na Zbraslavi na chatě. Večer šel na pivo, v noci se ještě potkal s otcem a říkal, že mu není dobře, pobolívá ho v krku, a že si to pivo neměl dávat," líčí Vojtěchova matka. Ráno měl devětatřicet. Na teploty přitom nikdy netrpěl.
"Sousedka, dětská lékařka, mu naordinovala paralen po třech hodinách, chodil se na něj dívat i kamarád medik. Mysleli, že má úpal. Kolem poledne objevili červenou skvrnku nad okem, pak na hrudi. Naložili ho do auta a cestou předali záchrance. A pak už ho nikdo z blízkých neviděl."
Náměstkyně motolské nemocnice Božena Šintáková ví hned, o kom je řeč. Takových případů mnoho není. Za poslední rok měli v nemocnici ještě jedno dítě, ale to lékaři zachránili. "Když jej přivezli, měl už krevní výrony po celém těle. Nasadili jsme intenzivní léčbu antibiotiky, ale už bylo pozdě." Vojtěch S. zemřel na oddělení ARO deset minut po deváté večer.
Bakterie meningokoka napadne ročně několik desítek lidí, nejméně jeden z deseti umírá. Loni bylo třináct obětí, letos už za půl roku čtrnáct. Původně málo známá bakterie vtrhla do země počátkem 90. let. "Objevil se tehdy nový, velmi nebezpečný kmen, na který organismus lidí nebyl připraven," říká Pavla Křížová, vedoucí Národní laboratoře pro meningokokové nákazy.
Bakterii má přitom v těle každý desátý člověk. Potíže může způsobit tomu, kdo je zrovna oslaben. "Syn byl tři dny předtím na brigádě na filmovém festivalu v Karlových Varech. Vrátil se v šest ráno, celou noc nespal," hledá souvislost Vojtěchova matka. Karlovarští hygienici žádné další případy onemocnění nezaznamenali.
"O nemoci se stále málo ví, takže se na ni včas nepomyslí," říká žena, jež tak nečekaně přišla o syna. Odborníci potvrzují: nemoc postupuje velmi rychle. Záleží na tom, jak včas se podaří odhadnout diagnózu a nasadit antibiotika. Infekce začíná schváceností, horečkami, bolením v krku. Zpočátku připomíná angínu.
Ale během několika hodin se po těle objeví krevní výrony - známka otravy organismu. Nejprve jsou to malé skvrnky, které se později slévají ve větší namodralé plochy. To už bývá na záchranu pozdě. "Takovým varovným signálem by mělo být, že z plného zdraví najednou člověk vypadá jako těžce nemocný," konstatuje Křížová.
Letos byla dokončena studie, z níž vyplynulo i nejnovější doporučení lékařům: Nasadit antibiotika ještě před převezením do nemocnice. Paralen v takové situaci je naopak špatně. "Jen utlumí příznaky, a to pro stanovení diagnózy není vždy šťastné," uvedla Křížová.
Dodala, že úmrtí na tuto infekci je pro rodinu vždy velká a nečekaná tragédie. Počátkem léta zemřela na meningokokovou infekci tříletá holčička ze Sokolova. Předtím devatenáctiletý mladík z Nevšové na Zlínsku. Právě teenageři jsou nejvíce ohroženi - a mezi nimi chlapci. Jak říká Křížová, příčinou je jejich rizikové chování: diskotéky, kouření.
Infekce se přenáší kapénkami, například jako chřipka. "Je hrozné a alarmující, že lidé v této době ještě umírají na infekce, když máme antibiotika a očkování," míní Čestmír Beneš ze Státního zdravotního ústavu. Jenže bakterie jsou velmi zrádné.
Proti kmenu typu C, který zabil Vojtěcha S., existuje očkování. "Ale nechceme očkovat plošně celou populaci. Hrozí totiž, že pak převáží jiný kmen bakterie, typ B. A proti němu očkování neexistuje," řekla Křížová.
