Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mengeleho kosti našly využití, pomáhají brazilským studentům medicíny

  14:24aktualizováno  14:24
Ostatky Josefa Mengeleho ležely roky bez zájmu na institutu soudního lékařství v Sao Paulu. Nyní se pro ně našlo využití. Kosti německého lékaře, který během druhé světové války trýznil bolestivými pokusy tisíce Židů v koncentračním táboře Osvětim, dostanou brazilští studenti forenzní medicíny.

Lebka Josefa Mengeleho. (7.12. 2016) | foto: AP

Posledních více než třicet let strávily Mengeleho ostatky v modrém pytli. Teď doktor Romero Munoz, který ostatky v roce 1985 identifikoval, našel způsob, jak je smysluplně využít. Před několika měsíci dostal povolení používat je jako pomůcku na kurzech forenzní medicíny.

„Kosti pomohou ve výuce ohledání ostatků a srovnávání s dokumenty související s osobou,“ cituje Munoze britský web The Guardian. Studenti lékařské fakulty v Sao Paulu tak mohou studovat Mengeleho kosti a porovnávat svá zjištění s životním příběhem muže, který si vysloužil přezdívku „anděl smrti“.

Fotogalerie

Mengele byl po druhé světové válce roky na útěku a ukrýval se. Hledaný byl pro drastické experimenty, které prováděl za války v Osvětimi, i za to, že tisíce vězněných poslal do plynových komor. Utopil se před čtyřiceti lety v moři právě nedaleko Sao Paula.

Některá období jeho života na útěku v Jižní Americe stále zůstávají záhadou. Právě proto je však podle Munoze ideálním studijním objektem. „Při zkoumání Mengeleho ostatků jsme například našli frakturu v levé části pánve,“ řekl. V armádních záznamech je pak uvedeno, že si Mengele pánev zlomil při nehodě na motorce v Osvětimi.

Když bere Munoz do ruky Mengeleho lebku, ukazuje studentům na malou prohlubeň na levé lícní kosti. Podle lékaře je to výsledek dlouhodobého zánětu vedlejších nosních dutin. Manželský pár, který Mengeleho v Brazílii kryl, řekl policii, že nechvalně proslulý doktor trpěl často záněty v ústech, které si sám léčil žiletkou.

Vzpomínky na ďábla

The Guardian se zeptal na názor ohledně zkoumání Mengelových kostí brazilské přeživší holokaustu Cyrly Gewertzové. „Mám tolik bolestivých vzpomínek na něj i na to, co mně a dalším dělal v Osvětimi. Vzpomínky, které už nedostanu z hlavy,“ uvedla dvaadevadesátiletá žena původem z Polska.

Do Brazílie se Gewertzová přestěhovala v roce 1952. Během války prošla nejen táborem v Osvětimi, ale i německými tábory Ravensbrück a Malchow. Když válka skončila, odstěhovala se nejprve do Švédska, kde poznala svého manžela. Až s ním pak odletěla za oceán. Věčnou připomínkou koncentračních táborů jí je vytetované číslo A24840 na ruce - identifikace, pod kterou byla vedená právě v Osvětimi.

Stará paní si přesně pamatuje i momenty, kdy se s Mengelem setkala osobně. „Řekl mi, ať se svléknu a vlezu do kádě s hrozně horkou vodou. Řekla jsem mu, že voda je příliš vařící. Odpověděl, že když neudělám, co řekl, zabije mě. Potom jsem musela vlézt do kádě s ledovou vodou,“ popsala jeden z Mengeleho experimentů Gewertzová.

Vzpomíná si také, jak jednou viděla, jak Mengele zabil novorozenou holčičku tak, že ji hodil ze střech kasáren v táboře. „Byl to ďábel, perverzní muž, mučitel,“ dodala žena.

Když měli být po válce vysoce postavení funkcionáři Třetí říše postaveni před soud, Mengelemu se podařilo utéct do Argentiny, kde žil deset let v Buenos Aires. Jeho stopu však vypátrali agenti izraelského Mosadu. Když zatkli jednoho z hlavních organizátorů holokaustu Adolfa Eichmana, utekl Mengele do Paraguaye. V roce 1960 pak dorazil do Sao Paula, kde mu přístřeší poskytli němečtí manželé Bossertovi a poté rodina maďarských imigrantů.

Spravedlnost ho už nedostihla. Osudným se pro Mengeleho stalo plavání v moři. Utopil se v roce 1979 nedaleko Sao Paula. Tehdy mu bylo 67 let. Bossertovi ho pohřbili na předměstí Sao Paula pod falešným jménem Wolfgang Gerhard. Objevit hrob válečného zločince se podařilo až o roky později. Německé úřady totiž zachytily dopis od Bossertových Mengeleho příbuzným, kde je informovali o jeho smrti. Němci zprávu předali příslušným brazilským orgánům.

Mengeleho tělo bylo exhumováno v roce 1985. Že jde skutečně o něj potvrdili odborníci z Německa, Izraele, Spojených států i Brazílie. Odborníci tehdy zkoumali jeho rukopis i výpovědi lidí, kteří ho v Brazílii potkávali. Analyzovali také jeho lebku, kterou porovnávali s jeho starými fotografiemi.

Profesorka Maria Luiza Tucci Carneirová doufá, že současné studentské zkoumání by mohlo mít přesah i do historie a lékařské etiky. Studenti by se mohli naučit, jak se někteří lékaři, psychiatři a další vědci dali do služeb Říše a pomáhali vyhladit etnické skupiny, které byly označeny za méněcenné.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.