Americký prezident Barack Obama (leden 2010)

Americký prezident Barack Obama (leden 2010) | foto: AP

Méně zahraničí, více Ameriky. Obama se letos zaměří více na domácí problémy

  • 6
Normálně to bývá schůzka na nejvyšší politické úrovni. Tentokrát však pravidelný summit Evropské unie a Spojených států, svolaný na květen do Madridu, tak "lesklý" nebude. Za americkou stranu se nedostaví ten nejdůležitější: prezident Barack Obama.

Bílý dům informaci potvrdil a Španělé, kteří nyní Evropské unii předsedají, se zlobí. Prý s Obamovou účastí napevno počítali. To však nemohli, kontruje Washington, jelikož madridský summit v prezidentově rozvrhu nikdy nefiguroval. Proto se ani nedá říct, že by byla účast zrušena, uvedl Bílý dům.

Proč dal americký prezident unijní schůzce vale? Oficiálně z časových důvodů. "Navíc prezident během prvního roku cestoval do Evropy pravděpodobně víckrát než kterýkoliv jeho předchůdce," řekl novinářům Philip H. Gordon, jenž má na ministerstvu zahraničí na starosti evropské záležitosti.

Hned diplomaticky dodal, že Obama "se těší na pokračování schůzek jak bilaterálních, tak na úrovni celé EU".

Pravda je, že Obama během prvního roku v úřadě strávil v Evropě poměrně dost času. V rámci celkových jedenácti zahraničních cest tu byl šestkrát. V dubnu na necelých čtyřiadvacet hodin navštívil i Prahu, mimo jiné kvůli summitu EU a USA.

Američtější Obama

Ať už jsou důvody jakékoliv, absence v Madridu se dá zároveň vykládat jako další signál, že Obama letos hodlá být spíše americkým než světovým vůdcem.

Koneckonců naznačil to i jeho nedávný projev o stavu Unie, který prezident tradičně jednou za rok pronáší před oběma komorami Kongresu. Obama věnoval drtivou většinu času domácím problémům a hlavním poselstvím byl příslib nových pracovních míst - tedy vyřešení problému, který Američany momentálně trápí nejvíc.

OBAMA PRVNĚ HODNOTIL STAV AMERIKY

Slíbil nová pracovní místa

Zahraničním otázkám prezident věnoval dohromady sotva pár minut. Zmínil se logicky třeba o Iráku, z něhož se mají do srpna stáhnout americké bojové jednotky, či o Afghánistánu. Ale kupříkladu Blízký východ, o němž v předvolební kampani mluvil jako o jedné z priorit, nevzpomenul vůbec.

Hlavním důvodem, proč se Obama letos nejspíš bude věnovat hlavně domácí politice a zahraniční aktivitu trochu utlumí, jsou listopadové kongresové volby. Tedy veledůležité klání, jež může otočit poměr sil v obou zákonodárných komorách.

Momentálně ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu převládají demokraté. Jenže jejich vyhlídky se rozhodně nedají označit za nadějné, což ostatně před dvěma týdny jasně ukázaly doplňovací senátní volby ve státě Massachusetts. V této pevnosti demokratů vyhrál málo známý republikán Scott Brown. - čtěte více Obama má problém, demokraté prohráli Kennedyho místo v Senátu

Suma sumárum, aby v listopadu nepřišly porážky ještě palčivější (nebo jich alespoň bylo méně), Obamovi nejspíš nezbývá než se pootočit zpět "ke svým", pokusit se zmírnit jejich frustraci a získat si zase důvěru, s níž ho předloni vyslali do Oválné pracovny.

Pekingské svaly

Předpokládaný útlum zahraniční politiky tedy vypadá logicky. Na druhou stranu však jde o svého druhu paradox. Obvyklé totiž je, že když se americkému prezidentovi moc nedaří doma (což je Obamův případ), snaží se alespoň o nějaký větší úspěch za hranicemi.

Jenže Obama ví, že žádný dosti výrazný teď není na dohled. Snad jen nová odzbrojovací smlouva s Ruskem, jež by podle posledních informací mohla být podepsána někdy v březnu či dubnu.

Není to jen jeho chyba. Po Georgi W. Bushovi zdědil Obama dost složitou situaci. Jsou tu zmíněné dvě války. A Blízký východ, kde se za poslední rok nepodařilo udělat v podstatě nic důležitého.

Je tu jaderný program Íránu. K jeho zvládnutí (tedy například k uvalení sankcí) by Obama potřeboval podporu Ruska a Číny. Jenže ani jednu z těchto zemí se mu zatím nepodařilo získat na svou stranu.

Zřetelné je to hlavně na příkladu Číny. Peking si je vědom jak oslabení USA ekonomickou krizí a válkami, tak svého vlastního rostoucího vlivu. Součtem obého vzniká čínská "svalnatá" rétorika, patrná hlavně v posledním roce, tedy za Obamovy vlády. Příklady? Roztržka s americkým vyhledávačem Google, který se ohradil proti státní cenzuře a útokům hackerů.

Výhrůžky sankcemi vůči americkým firmám kvůli obchodu s Tchaj-wanem (USA prodají tomuto ostrovu, který Čína považuje za nedílnou součást svého území, zbraně za 6,4 miliardy dolarů).

A momentálně také výhrůžky ohledně setkání Obamy s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Číňané - ostatně jako vždy, když dalajlama někam jede - říkají: Přijmeteli ho, zhorší to naše vzájemné vztahy. Bílý dům však včera vpodvečer potvrdil, že se prezident s tibetským lídrem opravdu sejde.

Dalajlamova návštěva je citlivá i pro druhou stranu. Přijetí tibetského vůdce americkým prezidentem je tradice, kterou Obama loni porušil. Chystal se totiž zrovna do Číny a nechtěl si ji rozzlobit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video