Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo pozměnilo pravidla pro testování neplodných párů

  16:18aktualizováno  16:18
Dosud musely páry, které se rozhodly pro umělé oplodnění, postupovat při každém pokusu o otěhotnění testy na pohlavní nemoci. Nyní stačí test jeden i při několika pokusech o početí. Umožnila to změna ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví.
Umělé oplodnění. (ilustrační foto)

Umělé oplodnění. (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Vyšetření na pohlavní nemoci bylo dosud prováděno u neplodných párů i několikrát ročně. Nová pravidla umožňují, aby proběhl pouze jeden test za 24 měsíců. A to je doba, kdy páry mohou absolvovat umělé oplodnění opakovaně. Nyní zdravotní pojišťovny hradí až čtyři pokusy.

"Vyšetření na pohlavní nemoci se provádí, abychom věděli, že odebrané vzorky nejsou infekční. Pokud by byly, vztahovaly by se na ně jiné pracovní postupy," vysvětlil důvody testů Aleš Sobek, porodník a majitel olomouckého Centra léčby neplodnosti.

Testy, jež jsou součástí komplexního vyšetření, mají ochránit také zdraví plánovaného dítěte. "Například spermie muže, který je pozitivní na HIV, jdou teoreticky promýt tak dokonale, že se jimi už tento virus dále nepřenáší," doplnil Sobek.

Kolik lidí v Česku daruje buňky

Podle odhadu lékaře Aleše Sobka připadá na každé reprodukční centrum v Česku zhruba 10 dárců spermií a 100 dárkyň vajíček. Reprodukčních center je 40. Vyšší počet dárkyní je dán tím, že vajíčko lze darovat maximálně dvakrát za rok. U dárců to může být výrazně vyšší počet odběrů.

Lékaři v reprodukčních centrech se za posledních 20 let nesetkali s párem, v němž by alespoň jeden z partnerů byl HIV pozitivní. I proto navrhli, aby páry postupovaly méně testů na tři typy žloutenek, syfilis nebo právě zmiňovaný virus HIV.

Návrh za 120 milionů korun ročně

Nová podoba vyhlášky platí od 17. října a týká se zhruba 10 tisíc párů ročně. Ministerstvo ji změnilo na podnět lékařů.

"Chtěli jsme párům i lékařům zjednodušit situaci," vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák.

Kromě toho systém veřejného zdravotního pojištění ušetří ročně 120 milionů korun, protože za jedno zmiňované vyšetření platí zdravotní pojišťovny dva tisíce korun. "České zdravotnictví tím nezachráníme, ale každá koruna dobrá," míní Polák.

Peníze ušetří i páry v péči lékařů. Podle lékaře se stávalo, že ověření výsledků testů nedorazilo k lékařům včas a na pacienty se tedy muselo pohlížet jako na poteciální nosiče infekce. To v praxi znamenalo, že vajíčko i spermie musely projít kultivací odděleně. Zákrok byl poté dražší a páry za něj musely doplácet 15 tisíc korun. Ročně takto lidé vydali za nadstandardně provedená vyšetření osm milionů korun. Aktuálně platná vyhláška ale nedostatky v lhůtách odstranila.

Změny pravidel se dotknou i anonymních dárců

Ministerstvo nyní zvažuje, že sníží četnost testů i pro anonymní dárce spermií a vajíček. I oni prochází kontrolami před každým odběrem. Pravidla pro anonymní dárce jsou ale přísnější i v dalších věcech. Například spermie se kvůli hlídání zdravotního stavu dárce mohou použít až půl roku po odběru. Do té doby je lékaři uchovávají zamrazené. Diskutuje se o tom, že anonymní dárci by mohli podstoupit test na pohlavní choroby jen jednou za půl roku.

Polák i Sobek zároveň odmítli snahu poslanců, který by prakticky zlikvidoval anonymní dárcovství buněk. Pokud by návrh prošel, matriky by musely vést evidenci dětí, které se narodily díky umělému oplodnění. Včetně toho, kdo byl dárcem a jaká je jeho adresa (více o návrhu čtěte zde).

"Vedl by k velkému omezení systému asistované reprodukce v České republiky," míní Polák. "Žádný dárce nám nepřijde darovat buňky s rizikem, že mu za dvacet let zaklepe na dveře mladý člověk s tím, že je jeho dítě," doplnil Sobek.

Lékař tvrdí, že když začal podobný zákon platit ve Švédsku, ženy kvůli umělému oplodnění cestovaly do sousedního Dánska. "V Anglii docházelo k masivnímu vycestování do Španělska. Létala tam celá letadla," doplnil Sobek.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.