Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Méně než polovina lidí z Vysočiny ví,
co je to domácí násilí

  10:22aktualizováno  10:22
Vysočina - Lidé na Vysočině a v Jihomoravském kraji mají na problematiku domácího násilí jiný pohled než lidé z jiných krajů. Potvrdily to výsledky šetření agentury STEM, které si zadal Bílý kruh bezpečí. Ten provozuje bezplatnou linku pro oběti domácího násilí.

Pouze čtyřicet šest procent lidí těchto dvou regionů ví, co si má pod pojmem domácí násilí představit. A dokonce jenom patnáct procent obyvatel má dostatek informací, jak se zachovat v případě, že s ním přijde do styku. "Lidé jsou hodně bezradní, nevěří, že by jim mohla pomoci policie," uvedla Věra Haberlová z agentury STEM.

Policisté potvrzují, že případy domácího násilí se mohou klasifikovat jako více trestných činů. "Je to především týrání svěřené osoby - loni jsme šetřili čtyřicet sedm případů. Mohou sem také patřit trestné činy omezování osobní svobody, ublížení na zdraví nebo vydírání. Často jde o fyzické napadání, ale taky o psychický nátlak. O případech se dovídáme třeba ze školy nebo od lékařů, méně časté jsou případy, kdy se na nás obrátí někdo z rodiny," shrnula mluvčí jihomoravské policejní zprávy Dagmar Bartoníková.

Výzkum také ukázal, že obyvatelé jižní Moravy a Vysočiny se v případech domácího násilí nechtějí svěřovat svým známým a příbuzným. Narozdíl od celorepublikových výsledků, které říkají, že by pomoc u přátel či příbuzných vyhledalo až šedesát procent lidí, jsou obyvatelé jihovýchodního regionu spíše zastánci pomoci od odborníků.

Nejvíce, 74 procent, by se přitom obrátilo na manželskou poradnu. "Nedá se to jednoznačně vysvětlit, ale může to být tak, že lidé na jižní Moravě takové případy hůře snášejí a pomoc u odborníků jim přijde anonymnější než u přátel," řekla Haberlová.

Neochotu hledat pomoc u svých blízkých dokládá i skutečnost, že o případech násilí v rodinách přátel se z doslechu dozvědělo padesát šest procent dotázaných. To je o pět procent méně než celostátní průměr.

Výskyt domácího násilí je v Jihomoravském kraji a na Vysočině přitom shodný s celorepublikovým průměrem. S tím se shoduje také počet respondentů, kteří uvádějí, že se s problémem setkali přímo, a to buď jako oběť, svědek či dokonce agresor. Obyvatelé obou regionů jsou také méně radikální. Své partnery by v dotyčné situaci opustilo pouze 33 procent lidí, což je o deset procent méně než v jiných krajích.

Problematikou domácího násilí se zabývá Bílý kruh bezpečí, při němž funguje také bezplatná linka bezpečí. Ta ročně registruje stovky telefonátů od obětí, jejich přátel, rodinných příslušníků, ale i samotných násilníků. "Za poslední dva měsíce jsme zaznamenali více než devět set hovorů. Z toho nejvíce volají oběti. Ve čtyřech případech se však na linku dovolal samotný agresor," uvedla pracovnice Bílého kruhu bezpečí Markéta Hlavicová.

Pracovníci linky se také pokoušejí zjistit, odkud volající pocházejí. "Nejčastější hovory byly z Brna, jen pět ze Znojma a tři například z Břeclavi," dodala Hlavicová

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.