"Přijměte dobře a upřímně míněnou omluvu. Je mi to upřímně líto," řekl několika desítkám lidí, kteří přišli na besedu do sálu domu dětí a mládeže Astra, technicko-provozní ředitel Povodí Moravy Miroslav Duda. Přítomní to ocenili potleskem.
V Přílukách mělo jít původně o dlouhodobě plánované setkání místních lidí s vedením zlínské radnice. Vzhledem k červencové povodni však radní pozvali i představitele Povodí Moravy a firmu, která v Přílukách staví na Dřevnici nový jez. Z původního doplnění se však stal hlavní bod programu.
"Proč nás někdo v osudnou noc včas nevzbudil, když už se vědělo, že jde voda ze slušovické přehrady přes přepad? Mnohé věci bychom si tak ještě stačili zachránit před zaplavením vodou a bahnem," vyčítala jedna z diskutujících. "Máme doma i pytle, ale ty nám teď byly k ničemu," dodala.
"Kdybyste museli rušit dovolené a makat tady v bahně..." vyčítal zástupcům Povodí další přítomný. "Mohl bych na vás podat trestní oznámení pro obecné ohrožení," připojil se jiný rozhorlený muž. Někdo vyčítal, že už byl v této části Zlína zatopen v posledních letech rozvodněnou Dřevnicí třikrát. "Nebaví nás to," odmítal rezolutně možnost, že by se povodeň ještě někdy měla opakovat.
Znovu se potvrdilo, že příčinou posledního rozlití Dřevnice v oblasti Příluků a Bartošovy čtvrti byla larzenová stěna, která chránila nově budovaný jez. Podle ředitele dodavatelské stavební firmy IMOS Zdeňka Talaše byla nezbytná.
Kdyby rozestavěný jez nebyl chráněn larzenovou stěnou, mohla velká voda odnést ještě neukotvenou pohyblivou část jezu. Ta by po proudu mohla strhnout most nebo vytvořit bariéru, u které by se řeka rozlila na jiném místě. "Firma IMOS tahala larzeny, ale všechno to nestihla," poznamenal Miroslav Duda z Povodí Moravy, které si stavbu u dodavatele objednalo a které za jez po dobu jeho výstavby nenese odpovědnost.
Vášnivá polemika se mezi přítomnými rozvinula také k otázce připravovaných protipovodňových opatření. Povodí Moravy chce na pravém břehu řeky od příluckého jezu po silniční most v Přílukách postavit betonovou stěnu, na levém břehu nasypat od jezu kolmo k řece až po železniční trať ochrannou hráz.
První opatření má zabránit rozlivu Dřevnice do dolní části Příluků, druhé má chránit Bartošovu čtvrť. Nad hrází mezi železnicí a řekou se vytvoří suchý poldr.
Jak se ukázalo, místní lidé mají k navrhovaným opatřením řadu výhrad. Vadí jim, že na dně poldru dojde k určitému znehodnocení pozemků. "Proč raději nevytvoříte poldr mezi Slušovicemi a Lípou, kde se také měla po válce stavět přehrada?" navrhovali někteří z Přílučanů.
"A co kdyby se hráz přehrady v Nových Dvorech protrhla?" děsil se někdo další.
Přílučané se také bojí, že mimořádně silný déšť a přívaly vody mohou přijít i ze stráně severně od Příluků a že se potom prostor za ochrannou zdí stane bazénem, ze kterého voda nebude mít kam odtékat.
To však Karel Zelík z Povodí Moravy vyvrátil tvrzením, že v betonové zdi budou dvě nebo tři rozebíratelné propusti.
Některé otázky a námitky Přílučanů zůstaly bez odpovědi. Obyvatelé této části Zlína se proto sejdou na zvláštní schůzce věnované pouze problematice protipovodňové ochrany znovu ještě koncem srpna nebo začátkem září.
Před jedním rizikem však diskutující varovat už v závěru včerejší nedokončené besedy primátor Zdeněk Dostál: aby se totiž v případě protipovodňových opatření nevytvořily protichůdné názorové skupiny, takže by stát nakonec v Přílukách nenechal postavit ochranné hráze a stěny vůbec žádné.
