Miloš Melčák není jediný, komu se způsob vyhlášení voleb nelíbí. Ústava totiž zná jiný mechanismus, jak k předčasným volbám dojít

Miloš Melčák není jediný, komu se způsob vyhlášení voleb nelíbí. Ústava totiž zná jiný mechanismus, jak k předčasným volbám dojít | foto: ČTK

Melčák napadl předčasné volby u soudu. Zvolili mě na 4 roky, namítá

  • 858
Nezařazený poslanec Miloš Melčák podal ústavní stížnost proti zákonu o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb. Ústavní soud uvedl, že je to bezprecedentní případ, ale že do voleb 9. a 10. října už nezbývá mnoho času.

"Podal ústavní stížnost proti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení předčasných voleb a navrhl zrušit ústavní zákon, kterým se zkracuje volební období," řekl iDNES.cz generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.

Další postup Ústavního soudu nelze předjímat. "Stížnost byla doručena po třinácté hodině, zatím není známa ani spisová značka, ani soudce zpravodaj. Došlá podání se budou rozdělovat zítra," dodal Langášek s poukazem na to, že zítra bude možné sdělit i některé informace ze stížnosti.

Zasedání organizačního pléna soudu je plánované na úterý.

"Je to velmi závažná věc, bezprecedentní a mimořádná. Ústavní soud tomu bude věnovat náležitou pozornost. Tou zásadní námitkou pana Melčáka je, že byl zvolen na funkční období čtyř let a toto období je jednorázově zkráceno. Termín podání té stížnosti je nicméně šibeniční," upozornil Langášek. Volby jsou totiž už na začátku října.

Melčák: Bráním ústavní pořádek

Poslanec během dne vydal tiskové prohlášení, ve kterém svůj krok vysvětluje. "Ústava není a nesmí být do budoucna vnímána zákonodárci a politickými stranami jako návod, který se použije jenom, když se to hodí. Přijatý ústavní zákon o zkrácení volebního zákona se příčí ústavnímu pořádku a účelově ho suspenduje," tvrdí v něm.

"Tato praxe, pokud se jí Ústava nebude bránit, znamená, že by kdykoliv bylo možné stejným způsobem zkrátit anebo naopak prodloužit volební období prezidenta republiky, stejně jako Sněmovny. To by byl konec demokracie," pokračuje.

Melčák odmítá, že by mu šlo jen o vlastní prospěch. "Nebráním touto stížností vlastní mandát, ale budoucnost ústavního pořádku demokratického politického právního systému v České republice," ubezpečil.

Poslanec Melčák není jediný, kterému se zkrácení volebního období nelíbí. Například místopředseda Senátu Petr Pithart se nechal slyšet, že odporuje "duchu ústavy", aby zákonodárci sami rozhodovali, kdy mají být volby. Ústava totiž zná jen postup, kdy se vyčerpají všechny tři pokusy o sestavení vlády (dvakrát jím někoho pověří prezident, potřetí předseda Sněmovny) - teprve pak počítá s volbami.

Miloš Melčák byl v roce 2006 zvolen za ČSSD, během povolebních vyjednávání se v patové situaci rozhodl spolu s kolegou Michalem Pohankou dát důvěru druhé Topolánkově vládě. ČSSD ho za to vyloučila.

CO ŘÍKAJÍ POSLANCI A PRÁVNÍCI

Odborníci na ústavní právo zastávají názor, že stížnost poslance Miloše Melčáka na zkrácení současného volebního období Sněmovny by předčasné volby ohrozit neměla.

"Nevím, v čem by mohl soud shledávat neústavnost zkrácení volebního období," řekl poslanec a odborník na ústavní právo Zdeněk Jičínský.

Poslankyně ODS ze sněmovního ústavně-právního výboru Eva Dundáčková pokládá za možné, že soud rozhodne, že poslancům budou nahrazeny jejich mzdy od předčasných voleb až do termínu, kdy se měly uskutečnit řádné volby.

"Myslím, že předčasné volby to neohrozí. Spíše je to spor o výkon mandátu a o to, jestli je možné ho zkrátit ve vztahu k náhradě škody, což by byly platy poslanců," řekla Dundáčková.

Podle experta na ústavní právo Václava Pavlíčka není v kompetenci Ústavního soudu posuzovat ústavní zákon, proti kterému Melčákova stížnost směřuje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video