Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Měl jsem se o něj víc starat, cítí spoluvinu na masakru Breivikův otec

  21:58aktualizováno  21:58
Otec norského atentátníka a střelce z 22. července Anderse Behringa Breivika cítí nepřímou spoluvinu na tehdejších masakrech, při nichž zemřelo 77 lidí. Šestasedmdesátiletý Jens Breivik německému zpravodajskému magazínu Stern řekl, že by se možná krveprolití neodehrálo, kdyby se o syna více staral.

entátník Anders Behring Breivik na archivním snímku z roku 2009, který zveřejnila norská policie. | foto: AP

"Pravděpodobně by se to všechno nestalo, kdybych se o Anderse více staral," řekl Breivik senior, jenž žije jako penzionovaný diplomat ve Francii.

Dvaatřicetiletý pravicový extremista 22. července odpálil bombu v centru norské metropole Oslo, kde zemřelo osm lidí, a poté na nedalekém ostrově Utoya postřílel 69 účastníků letního tábora mladých sociálních demokratů.

Breivikův otec označil svého syna za "nejhoršího teroristu od 2. světové války". Údajně spolu nebyli zhruba 15 let v přímém kontaktu. Naposledy si zatelefonovali zhruba před šesti lety, přiznal Breivik starší v rozhovoru pro čtvrteční Stern.

Nyní by však syna chtěl navštívit ve vězení. "Chci mu pohlédnout do očí," řekl otec útočníka. Odpustit mu však prý nemůže.

Média už dříve spekulovala, že útočníkovy skryté psychické problémy by mohly mít příčinu v odloučení od vlastního otce. Ten rodinu opustil, když měl Anders Behring Breivik rok. Bývalý úspěšný diplomat nedávno novinářům řekl, že se měl jeho syn raději zabít sám než vraždit druhé.

Sám Breivik mladší si ve svém "manifestu" stěžuje, že vyrůstal v matriarchálním prostředí, což ho prý "feminizuje". V textu hovoří o úpadku tradiční role otců v západní Evropě. "Absence otců vytvořila společnost plnou sociálně patologických jevů a nedostatek mužské sebedůvěry z nás udělal snadnou kořist pro nepřátele," napsal Breivik.

Soudní psychiatři koncem listopadu prohlásili, že atentátník jednal v nepříčetnosti. Zpráva v Norsku vyvolala velké spory a zřejmě ještě není konečná. Pokud by se však soud názorem dvojice psychiatrů řídil, nemohl by být Breivik odsouzen k až 21letému vězení, ale byl by poslán do psychiatrické léčebny. Z ní by mohl být po čase propuštěn, ale také by v ústavu mohl strávit zbytek života.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je přes 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer...  celý článek

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.