Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Měl jsem se o něj víc starat, cítí spoluvinu na masakru Breivikův otec

  21:58aktualizováno  21:58
Otec norského atentátníka a střelce z 22. července Anderse Behringa Breivika cítí nepřímou spoluvinu na tehdejších masakrech, při nichž zemřelo 77 lidí. Šestasedmdesátiletý Jens Breivik německému zpravodajskému magazínu Stern řekl, že by se možná krveprolití neodehrálo, kdyby se o syna více staral.

entátník Anders Behring Breivik na archivním snímku z roku 2009, který zveřejnila norská policie. | foto: AP

"Pravděpodobně by se to všechno nestalo, kdybych se o Anderse více staral," řekl Breivik senior, jenž žije jako penzionovaný diplomat ve Francii.

Dvaatřicetiletý pravicový extremista 22. července odpálil bombu v centru norské metropole Oslo, kde zemřelo osm lidí, a poté na nedalekém ostrově Utoya postřílel 69 účastníků letního tábora mladých sociálních demokratů.

Breivikův otec označil svého syna za "nejhoršího teroristu od 2. světové války". Údajně spolu nebyli zhruba 15 let v přímém kontaktu. Naposledy si zatelefonovali zhruba před šesti lety, přiznal Breivik starší v rozhovoru pro čtvrteční Stern.

Nyní by však syna chtěl navštívit ve vězení. "Chci mu pohlédnout do očí," řekl otec útočníka. Odpustit mu však prý nemůže.

Média už dříve spekulovala, že útočníkovy skryté psychické problémy by mohly mít příčinu v odloučení od vlastního otce. Ten rodinu opustil, když měl Anders Behring Breivik rok. Bývalý úspěšný diplomat nedávno novinářům řekl, že se měl jeho syn raději zabít sám než vraždit druhé.

Sám Breivik mladší si ve svém "manifestu" stěžuje, že vyrůstal v matriarchálním prostředí, což ho prý "feminizuje". V textu hovoří o úpadku tradiční role otců v západní Evropě. "Absence otců vytvořila společnost plnou sociálně patologických jevů a nedostatek mužské sebedůvěry z nás udělal snadnou kořist pro nepřátele," napsal Breivik.

Soudní psychiatři koncem listopadu prohlásili, že atentátník jednal v nepříčetnosti. Zpráva v Norsku vyvolala velké spory a zřejmě ještě není konečná. Pokud by se však soud názorem dvojice psychiatrů řídil, nemohl by být Breivik odsouzen k až 21letému vězení, ale byl by poslán do psychiatrické léčebny. Z ní by mohl být po čase propuštěn, ale také by v ústavu mohl strávit zbytek života.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Andrew Parker při projevu v Londýně...
Teroristická hrozba v Británii dosáhla alarmující úrovně, řekl šéf MI5

Šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker prohlásil, že teroristická hrozba v zemi vzrostla alarmujícím tempem a je nejvážnější za 34 let jeho kariéry. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.