Dnes 79letý Harel přijel do Liberce otevřít výstavu u příležitosti 60. výročí vzniku státu Izrael.
"Měl jsem tu holek hned několik. Jedna bydlela hned u brány. Byl jsem jak utržený z řetězu," říká Harel s nostalgickým úsměvem v rozhovoru pro MF DNES.
Životní pouť Noriho Harela by vydala na několik románů. Narodil se v Německu, odkud jeho rodina před Hitlerem odešla do Českého Těšína. Probíjel se s bratrem sovětským lágrem, aby se vrátil do osvobozeného Československa.
"Byl to tajný výcvik. Když někdo napsal domů, kde je a co tu dělá, měl velké problémy," popisuje Harel svůj pobyt v Československu.
"Chodili jsme v českých uniformách. Nesměli jsme zpívat ani mluvit hebrejsky, jen česky, což někteří z nás ani neuměli," vypráví. Sám hovoří výtečnou češtinou.
Harel se po výcviku na leteckého mechanika-motoráře vydal přes Itálii do Izraele. Po vítězné válce za nezávislost v roce 1948 stoupal až na nejvyšší posty v židovském státě, v armádě i průmyslu.
V Izraeli ho považují za hrdinu. Dostal několik - i českých - vyznamenání. Osobně se přátelil s pozdějším prezidentem židovského státu Ezerem Weizmanem, který zemřel v roce 2005.
Weizmana školil mimo jiné instruktor Milan Malý. Hrdina ze západní fronty měl po válce na starosti právě izraelské piloty. Na účastníky svého kurzu si pamatuje.
"Za děvčaty určitě chodili. Byli přece mladí. Ale pokud vím, nikdo z nich se tady, v Československu, neoženil. To by asi ani nešlo: jednak nebyl čas, navíc tu oficiálně nepobývali," vzpomíná Malý, dnes plukovník ve výslužbě.
Čtěte ve středu v MF DNES
Jaké jsou další vzpomínky izraelského hrdiny na Československo? Jak přežil instruktor Milan Malý komunismus? Čtěte ve středeční MF DNES.
