I dvacet jedna let od pádu železné opony představuje střední Evropa pro Francouze, alespoň co se umění týče, relativně neprobádaný region. Diskuse s Francouzem o umění ve střední Evropě tak může snadno sklouznout do řečí o "slovanské duši", kterou charakterizuje citlivost, melancholie, fantazie a bláznovství...
PohlédněteŘada snímků i video z Paris Photo je k vidění na stránkách salonu. |
Kertész, kam se jen podíváš
Jak to tedy v Paříži na konci minulého týdne konkrétně vypadalo? Nejlepší americké galerie se předháněly s těmi evropskými, kdo má ve sbírce lepší práce Josefa Sudka, Františka Drtikola, Jaromíra Funkeho, Miroslava Tichého, László Moholyho-Nagye, Brassaie či Roberta Capy. A celebritou mezi těmito hvězdnými tvůrci pro galeristy byl André Kertész (1894-1985), jehož díla měla na stánku snad každá galerie obchodující s moderní fotografií. Ostatně detail snímku Kertészovy ženy Elisabeth, který maďarský tvůrce exponoval roku 1932, se stal motivem pozvánky i titulní strany katalogu. A jeho snímek nazvaná U Mondriana (z roku 1926), zachycující zátiší s květinou a zatočené schodiště, byl vůbec nejdražším exemplářem veletrhu. Newyorská galerie Howard Greenberg jej nabízela k prodeji za jeden milion dolarů. A údajně byla prý pouhá náhoda, že v tutéž dobu, kdy se konalo Paris Photo, byla (a je - do 6. února 2011) v muzeu Jeu de Paume v Tuilerijských zahradách Louvru k vidění velká retrospektiva tohoto maďarského fotografa, který přes Paříž emigroval do Spojených států.
Rozsáhlé prostory karuselu muzea Louvre zkrátka zaplnily četné ikonické snímky, neboť ve střední Evropa se narodila plejáda vynikajících fotografů. Zatímco některé konzervativní galerie ukázaly, že nepodléhají tržním trendům, jiné na trhu etablované galerie bedlivě naslouchají poptávce: ke klasické moderní fotografii přibraly i tu současnou, o níž je mezi sběrateli a nákupčími čím dál větší zájem. A tak kupříkladu prestižní americká galerie Bruce Silverstain nabízela vedle neokoukaných Kertészových polaroidů z New Yorku sedmdesátých let i několik velmi slibných nastupujících fotografů (Todd Hido, Trine Sondergaardová).
Sudek, Stoilov, Koudelka
Jak už je z řečeného zřejmé, Paris Photo je v prvé řadě komerční akcí. Česká meziválečná fotografie na ní byla lukrativním artiklem. Vídeňská Galerie Johannes Faber, zaměřená na moderní fotografii rakouských a českých zemí, měla mimo jiné k prodeji pigmentovou fotografii Josefa Sudka - Tři sklenice od piva. Cena: 48 tisíc eur. "Pigmentové exempláře jsou vzácnější, v USA se nedávno prodal jeden podobný Sudkův snímek za 120 tisíc dolarů," sdělil mi vídeňský galerista a hned mi šel ukázat ručně retušovaný snímek od Rudolpha Koppitze nazvaný Studium pohybu. Klienti Galerie Johannes Faber mají rádi tradiční hodnoty a vysokou kvalitu; většinou pocházejí z USA a z Evropy. Podle Fabera je však čím dál větší zájem o současnou fotografii.
Návštěvníci - podle oficiálních zpráv salon během pěti dnů přivítal 40 tisíc lidí -, kteří zrovna nemají po ruce zbytné desítky tisíc eur, mohli uspokojit sběratelské choutky krásnými publikacemi. Tak třeba jednotlivé Sudkovy fotografické cykly nabízelo na salonu české nakladatelství Torst. "Jsme tu letos poprvé. O knížky je velký zájem, tak doufám, že odjedeme do Prahy s prázdnou," sdělil mi nakladatel Viktor Stoilov, který se zrovna snažil odchytit po salonu pobíhajícího Josefa Koudelku, aby mu na prosbu kupujících podepsal pár výtisků knihy Invaze 68. Sítem přísné dramaturgie salonu prošly i Leica Gallery Prague, Galerie Hunt Kastner a nakladatelství Kant.
Tohle asi nebude krize
"Snažili jsme se dostat do popředí jak avantgardu z let 1920-1930, tak významné osobnosti schovávané za železnou oponou, jako třeba Zofii Rydetovou z Polska nebo Češku Emilu Medkovou, jejichž fotografická práce jsou tady dodnes prakticky neznámé," charakterizoval dramaturgii letošního veletrhu jeho hlavní kurátor Guillaume Piens. "Zajímala nás také mladá scéna, tedy generace autorů narozených v letech 1960-1980, která zakusila nástup liberalismu. Příkladem může být Maďarka Anna Fabriciusová."
Je až s podivem, jak se Paris Photo za poslední léta propracoval na úplnou špici takových akcí. Každoročně se na něj sjíždějí nejen sběratelé, nýbrž ředitelé velkých světových muzeí. Letos hostil 91 galerií a 15 nakladatelství z celkem 25 zemí, včetně osmi galerií japonských. Zatímco před několika lety se tu daly pořídit snímky od 500 eur, letos byly nejnižší ceny trojnásobné. Trhu s fotografiemi se daří velmi dobře.
Na závěr výmluvný příklad: aukční dům Christie's ve dnech konání Paris Phota uspořádal sobotní aukci fotografií Richarda Avedona. Prodalo se všech 65 nabízených snímků tohoto amerického módního fotografa za celkovou sumu 5, 4 milionů eur. Nejdražší (a velmi slavný) snímek, zobrazující modelku v Dior šatech mezi slony v cirkuse, se vydražil za 841 000 eur. To může být důkazem, že šílenství není charakteristickým rysem jen "slovanské duše".