Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Asii chtějí zkrotit Matku řek. Mekong čelí výstavbě desítek přehrad

  13:30aktualizováno  13:30
Státy jihovýchodu Asie chtějí využít síly řeky Mekong. Po celé délce toku má v následujících letech vzniknout až 25 přehrad a vodních elektráren. Ty však mohou narušit zdejší citlivé ekosystémy. Ambiciozní vodohospodářská díla ohrožují i místní pěstitele rýže, kteří vyvážejí patnáct procent celosvětové produkce.

Na řece Mekong má v následujících letech vyrůst až 25 nových přehrad. | foto: Profimedia.cz

Mekong má z historického hlediska takřka mystickou pověst. Řeka, která pramení na tibetských náhorních plošinách ve výšce 5200 metrů, se z drobného potůčku mění v běsnící živel. Do podoby poklidné vodní masy se vrací až za hranicemi Číny.

Mekong

Řeka Mekong protéká Čínou, Laosem, Kambodžou a Vietnamem a také tvoří hranici Laosu s Barmou a Thajskem. Je největší řekou na poloostrově Zadní Indie a také jednou z nejvýznamnějších světových řek, 10. nejdelší řekou světa a 10. největší z hlediska objemu průtoku. Její odhadovaná délka je 4350 kilometrů. Povodí má rozlohu 795 000 km².

Zdroj: Wikipedia

V Kambodži a Laosu připomíná nekonečně širokou dálnici, jejíž biodiverzita je zdrojem potravy pro miliony lidí. Nejen v Kambodži a Laosu, ale také v Thajsku a Vietnamu. Není divu, že místní Mekongu přezdívají „Matka řek“.

Podnikavci však v Mekongu spatřují nevyužitý potenciál. V budoucnu by chtěli zkrotit sílu vodních proudů a na řece vybudovat soustavu přehrad a na ně navázaných vodních elektráren (na mapu plánovaných přehrad se můžete podívat zde). Čína plánuje nebo už zahájila výstavbu 14 velkých betonových přehrad. Šest dalších pak již v minulosti zahájilo provoz. Za hranicemi Číny si přitom řeka až do dnešních dní zachovala svou přirozenou podobu bez většího technologického zásahu člověka. A další přehrady přibudou dál po proudu - Laos jich plánuje devět, Kambodža dvě.

Potenciál Mekongu je pro tyto země obrovský. Chudé státy vidí v produkci zelené elektrické energie šanci na velké zisky. Laos se chce stát největším dodavatelem elektřiny pro celou jihovýchodní Asii. Elektřinu by rád prodával mimo jiné i do Thajska. Příjmy z prodeje elektřiny by se měly v následujících deseti letech stát největší oporou státní kasy, píše The Economist.

Na řece Mekong má v následujících letech vyrůst dalších 11 přehrad.
Na řece Mekong má v následujících letech vyrůst dalších 11 přehrad.

Otázkou však zůstává, zda by systém přehrad na Mekongu nepřinesl více problémů než užitku. Přehrazením řek se přetnou migrační cesty ryb. Na nich je přitom závislá značná část populace zdejších států. Problémy by pocítili také farmáři. Jejich produkce by podle všeho klesla, protože by se omezil transport úrodného sedimentu po proudu řeky.

Čína si kupuje vliv v Kambodži. Megalomanské projekty lidem ničí život

Bez sedimentu lze očekávat výrazný pokles v produkci zdejšího největšího vývozního artiklu – rýže. V roce 2014 Barma, Laos, Kambodža, Thajsko a Vietnam dohromady vyprodukovaly sto milionů tun rýže, což je asi 15 procent veškeré světové produkce. Zejména díky ideálním podmínkám, které zdejším zemědělcům zajišťuje vysoce úrodný říční sediment, píše server Global Risks Insights.

Na poplach bijí také ochránci životního prostředí. Varují, že vybudováním přehrad by zcela jistě utrpěla i zdejší fauna a flora. Mekong a jeho okolí totiž disponuje výjimečnou biodiverzitou. Žije zde na 2500 druhů zvířat a 20 tisíc typů rostlin, píše The Economist. Mnohé z nich jsou velmi citlivé na rozkolísanost životního prostředí. Změny v říčním proudění a mikroklimatu okolo přehrad mohou spustit dominový efekt napříč zvířecími i rostlinnými společenstvy.

Na řece Mekong má v následujících letech vyrůst dalších 11 přehrad. Měly by vyřešit problémy během období sucha, elektřinou pak budou napájet celou řadu asijských států.
Na řece Mekong má v následujících letech vyrůst dalších 11 přehrad.

Vůbec největším problémem je však koordinace při stavbě přehrad napříč dotčenými státy. Jedna přehrada na Mekongu by nepředstavovala žádný výraznější problém. S vybudováním takzvaných rybích přechodů by naopak přinesla téměř výhradně pozitiva. V souvislosti s Mekongem se však nemluví o jedné přehradě, ale celkem o 25.

Čína postaví superdálnici Pákistánem, získá přístup k Indickému oceánu

O spolupráci mezi státy by se měla podle původních plánů starat Mekongská říční komise. Ta však nemá po legislativní stránce žádné nástroje, kterými by mohla vymáhat kooperaci. Problémem je také fakt, že v ní nesedí žádný zástupce Číny. Podle dosavadních plánů komise by přehrady neměly začít růst dříve, než za deset let. Ideálně po provedení studie dopadů na životní prostředí a efektivnosti vybudování vodních elektráren.

Rozumný pohled však naráží na tunelové vidění jednotlivých vlád. Vidina zisku je nadřazená dopadům na krajinu i životy milionů lidí. Ochránci životního prostředí varují, že případné škody na citlivém ekosystému Mekongu by mohly být nezvratné. Matku řek, která byla tichým svědkem mocenských sporů a válek v regionu, v následujících letech zcela jistě čekají velké výzvy. V krajním případě se může stát smutným symbolem bezohledného technologického pokroku.

Podívejte se na dokument o výstavbě kontroverzních přehrad na Mekongu:




Témata: The Economist




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.