Mejstřík: Nechci skončit jako Václav Fischer

  • 70
Bývalý studentský vůdce a čerstvý senátor Martin Mejstřík se v Senátu zatím rozkoukává. Přesto poměrně rychle přišel na to, jak to tam chodí. Koho bude volit za prezidenta, prý zaleží na tom, zda se mu podaří prosadit jeho program. "Nechci skončit jako Fischer," říká. Zatím má prý jedno sako a uvažuje, že z prvních senátorských platů splatí dluhy a koupí si nové auto. Píše básně a dokončuje knihu o revoluci v roce 1989.

Jaký je váš největší zážitek ze Senátu?

Jeden ze senátních klubů mi nabízel padesát tisíc korun na úhradu mé předvolební kampaně, když vstoupím do jejich klubu. Prý protože se dozvěděli z novin, že jsem si to platil ze svého. V momentě, kdy jsem byl zvolen, tak to byl jeden z prvních telefonátů.

Který klub to byl?

No... Ale já to řeknu. Byli to lidovci. Ale, přiznám se, že jsem na to byl připraven. Jeden kolega už mi nedávno s očima navrch hlavy vyprávěl, že na schůzi klubu ČSSD se ho snažili získat příslibem nějaké dotace do vesnice, kde působí. Samozřejmě člověk nemůže říct, je to úplatek, když je to ze státního rozpočtu. Ale... prostě dokážou to zařídit.

Překvapilo vás to?

Ano, překvapilo. Musíte si to srovnat s vlastním svědomím. ČSSD prostě sedí na penězích a má tu možnost. Ale stejně to zarazí.

Dnes sedíte v klubu Unie svobody. Ta vám nic nenabízela?

Nabídka přišla i od unie. Ale nebyla tam podmínka, že vstoupím do jejich klubu. Prostě se dohodli, že mi ty peníze dají. Ale já jsem je nepřijal, byť jsem tam vstoupil.

To zní, jako by se o vás strany přetahovaly?

Vzhledem k tomu, že už jsem profláklá figura, měl jsem tu výhodu, že mě neoslovila ani ODS, ani ČSSD, ani KSČM. Tam bych nevstoupil, i kdyby nabízeli zlaté tele. Ale jinak ty telefony drnčely.

Proč jste nešel do klubu nezávislých?

Tam je nevyjasněná karta Železný. Pro mě je neprůchodný. Kdyby mě s ním posadili do jedné lavice, tak požádám o rozsazení.

Proč?

Zdá se mi skandální, že podnikatel tohoto typu ještě běhá volně po ulici. A o to skandálnější je, že kandiduje do Senátu. A když to řeknu hodně slušně: smysl jeho kandidatury je ten, aby se vyhnul trestnímu stíhání.

Máte na to nějaké důkazy?

To je mé přesvědčení.

Komu věříte v politice? S kým chodíte na pivo?

Na pivo zatím nechodím s nikým. Jenom jednou jsem byl s Rumlem.

Jinak s nikým?

Na to je brzo. V Senátu neznám nikoho. Jen pana Pitharta, protože jsme se kdysi setkali.

Pro koho zvednete ruku při volbě šéfa Senátu?

To je fakt něco za něco. Já jsem chtěl dělat životní prostředí.

Jestli tomu rozumím správně, zvednete ruku pro toho, kdo vás dostane do výboru pro životní prostředí.

Samozřejmě. Nechci skončit v nějakém výboru, kterému nebudu rozumět a nebudu tam co platný. To se stalo Fischerovi a skončil.

Přistoupíte tedy na takovou hru?

Ano, musím. Záleží na tom, do jaké míry si to pustíte k tělu a kdy to přesáhne vaše svědomí, což je stejné jako s těmi nabídkami. Prostě jsem musel zvažovat, jestli to stojí za to vzít si peníze od Unie svobody, byť potom vstoupím třeba do klubu nezávislých. Nestojí to za to. Budu nezávislý aspoň v tomhle.

Koho byste podporoval jako prezidenta? Taky to bude záležet na nějakých dohodách?

Ano. Ale jinak, jak opakuji pořád dokola, je mou favoritkou paní Roithová...

...to znamená, že když někdo přijde: "Podpoř Pitharta, a my ti pomůžeme do 'tvého' výboru," tak jste ochoten o tom uvažovat?

Já jsem v tom Senátu proto, že chci něco dokázat. Teď vůbec neuvažuju o tom, co je pro to lepší, jestli vstoupit do výboru životního prostředí, nebo kultury.

Ale byl byste ochoten na to přistoupit?

Asi jo. Protože pro mě Pithart není tak nepřijatelný jako Klaus. Vážím si ho.

Pro Klause byste to neudělal?

Ne, ne. To, co jsem řekl, je menší zlo, a já bych mohl pracovat ve výboru, ve kterém chci pracovat. U Klause bych ten výbor obětoval. U Zemana také.

Co by v tom muselo být, abyste zvedl ruku pro Klause nebo Zemana?

Nic. To prostě nejde.

Proč se zajímáte zrovna o životní prostředí a o kulturu? Co konkrétně chcete dokázat nebo změnit?

Jsou to věci, které jsem dělal v komunální politice i jako novinář. Kulturu jsem studoval a mám k ní velmi blízko. Životní prostředí mě trápilo už na gymplu a myslím, že to je věc, ve které jde o bytí a nebytí.

Ale co konkrétního chcete změnit?

Až doteď mi lidé vytýkali, že nic nejsem, že jsem nic nedokázal. A že jsem chtěl jít na faráře, pak jsem šel na pedagogickou fakultu a pak jsem se nechal vyhodit, a pak jsem šel na DAMU a stejně to nedělám. A já si myslím, že jsem udělal spoustu věcí. Ale ty prostě nejsou vidět. Takže kdybych se dostal do jakéhokoli výboru, tak si tam ten prostor najdu.

Říkají vám, že nic nejste. Znamená to, že když jste teď v Senátu, stal jste se někým?

Pro některé lidi je to důkaz, že konečně něco dělám.

A pro vás?

Pro mě je to velká šance dělat to, co jsem dělal amatérsky, profesionálně.

Jaký je to pocit být senátorem?

Dobrý. Ale má to i nepříjemné stránky MF DNES o vás třeba napíše nesmyslný článek, který není nepravdivý, ani pravdivý.

Když jsme u toho článku: mnoho lidí vám věřilo, než se ukázalo, že jste chtěl získat peníze za zaplavený byt, kde jste již nebydlel.

Je pravda, že jsem neměl smlouvu o podnájmu. Ale v době, kdy voda přišla, jsme tam měli nábytek, zůstal tam i xerox. S ženou jsme škodu spočítali na 600 tisíc. Pak chodili z úřadů a říkali: máte možnost na to a to...

...jenže vy jste tam už nebydleli?

Ano, ale byla to chyba úřadu. Moje žena tam byla x-krát a na všechno se ptala.

Ale vy jste říkal, že jste tam bydleli!

Já jsem vám říkal, že tam zůstaly věci za 600 tisíc! Na úřadě se dlouho dohadovali, jak to s námi udělat. Když nastal problém, říkám jim: Dohodněte se, co máme udělat. Samozřejmě ty peníze bychom rádi za ten nábytek dostali. Ale jestli na to nárok nemáme, tak to stáhneme! A nakonec jsme to stáhli.

Na svých webových stránkách píšete, že jste chtěl v roce 1989 vydat sbírku poezie. Jenže přišla revoluce a nic z toho nebylo. Teď jste chtěl vydat knížku o roce 89 a zase přišla povodeň. Necítíte se trošku jako smolař?

To je život. Ta sbírka poezie mě docela mrzí. Najednou bylo tolik lidí na vydávání, kteří nemohli vycházet! Ale s tou knížkou o roce 89 - to mě mrzí ještě víc. Tam už cítím jakousi politiku. Myslel jsem si, že nebude problém sehnat sponzora, který by mi zaplatil v podstatě stipendium. Ale dopadlo to úplně jinak: sháněl jsem to po korunách, a tím, že mám rodinu, tak už nemůžu žít.

Teď dostanete vysoký plat, pětačtyřicet tisíc a přes dvacet tisíc na nutná vydání. Co s nimi budete dělat?

Za poslední měsíce, co jsem byl na volné noze a psal tu knížku, mám nějaké dluhy u přátel, takže první peníze půjdou na ně. Jinak určitě nebudu hýřit, ono není těch peněz zase tolik. Třeba si časem koupím lepší auto, než je oldcit z roku 1987.

Máte už sako?

Já mám své jedno sako odněkud ze second handu. Mám ho minimálně čtyři roky, co jsem byl v zastupitelstvu. Ale myslím, že je zatím stále dobré.

Bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík slaví svůj úspěch - zvolení senátorem (3. listopadu 2002)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video