Rusové Putina poslechli, většina bude volit Medveděva

Téměř osmdesát procent Rusů chce v březnových prezidentských volbách dát hlas Dmitriji Medveděvovi. Ukázal to průzkum agentury Levada Centre. Medveděva už dříve označil za svého nástupce současný prezident Vladimir Putin.

Dmitrij Medveděv by dnes získal více hlasů než Putin před čtyřmi lety. | foto: Profimedia.cz

Průzkum provedený mezi šestnácti sty respondenty ukázal, že Medveděva by volilo 79 procent občanů.

Právník a současný vicepremiér patří mezi Putinovy věrné. Bývá vnímán jako liberál, nemá vazby na bezpečnostní složky. Putin ho 10. prosince označil za svého nástupce. - více zde

Prezidentské posvěcení udělalo s Medveděvovou popularitou divy - během čtrnácti dnů stoupla téměř o padesát procent. Dnes by ho tak volilo více lidí než Putina před čtyřmi lety. Ten tehdy získal 71 procent hlasů.

Putinovi brání ve třetí kandidatuře za sebou ústava. Spekulovalo se o její změně, ale prezident se spokojí s ovlivňováním politiky z pozice premiéra. Potvrdil to týden před Vánocemi. - více zde

Opozice zuří - a odstupuje
Zatímco Meveděvova popularita roste, další adepti na místo v Kremlu se z boje odhlašují. Po opozičním předákovi Garry Kasparovovi to dnes učinil bývalý vicepremiér Boris Němcov.

"Prezidentské volby budou fraška, stejně jako ty parlamentní. Proti opozici se používá nátlak úřadů a goebbelsovská propaganda," řekl předseda Svazu pravicových sil.

Podle Němcova by měli z boje odstoupit i dva další na Kremlu nezávislí kandidáti, jinak totiž dodají prezidentskému klání zdání legitimity. První z nich, bývalý premiér Michail Kasjanov, odstoupit odmítl, ale komunista Gennadij Zjuganov stažení nevyloučil.

Podle Němcova by Kreml měl splnit několik základních pravidel politické soutěže: Medveděv by se měl účastnit televizních debat, všichni kandidáti by měli mít rovný přístup na obrazovku státní televize, národní televizní kanály musí přestat očerňovat opozici a přestat by mělo i používání státních zdrojů na poškozování opozičních kampaní.

Kdo je Dmitrij Medveděv

První místopředseda ruské vlády platí za umírněného liberála, schopného manažera a jednoho z nejmocnějších mužů kremelské politiky. Zastává rovněž klíčovou pozici v polostátním plynárenském gigantu Gazprom.

Podpora, kterou svému dlouholetému spolupracovníkovi pro březnové prezidentské volbě vyslovil odcházející prezident Vladimir Putin, není překvapivá. Analytici jej už dlouho považují za jednoho z nejvážnějších kandidátů na Putinovo nástupnictví.

Dmitrij Medveděv, který letos při jednom setkání se zahraničními novináři prohlásil, že "ideologie je škodlivá věc", se narodil 14. září 1965 v Leningradu, dnešním Petrohradu. Tam vystudoval práva a v roce 1990 získal doktorský titul. Na místní univerzitě nadále působil jako asistent a docent a záhy si vysloužil pověst brilantního právníka.

Právě zde se také seznámil s Putinem, který měl zásadní vliv na další průběh jeho kariéry. Medveděv Putina následoval nejprve na petrohradskou radnici, v roce 1999 pak do úřadu ruské vlády. Po náhlém odchodu Borise Jelcina z prezidentské funkce se začátkem roku 2000 rovněž ujal vedení Putinova volebního štábu.

Do nové Putinovy administrativy pak Medveděv nastoupil jako zástupce šéfa prezidentského úřadu. Mezi jeho kompetence patřila mimo jiné reforma státní správy. V listopadu 2003 po odchodu svého předchůdce Alexandra Vološina vedení mocné instituce převzal.

O dva roky později byl jmenován prvním místopředsedou kabinetu. Ve své funkci se zabýval převážně problematickou sociální oblastí a mezi jeho hlavní úkoly patřilo zlepšení situace v bydlení, školství a zdravotnictví.

V letech 2000 až 2001 a znovu od roku 2002 působí Medveděv, který dlouhodobě klade důraz na rozvoj ruské ekonomiky a spolupráci s mezinárodním kapitálem, rovněž jako předseda představenstva energetického monopolu Gazprom. Medveděv je ženatý a má jednoho syna.

Zdroj: ČTK