Václav Klaus varoval, že někteří lidé „stále bojují staré bitvy proti komunismu a Brežněvovi“.

Václav Klaus varoval, že někteří lidé „stále bojují staré bitvy proti komunismu a Brežněvovi“. | foto: AP

Medveděv není Brežněv, ale v Rusku bych žít nechtěl, řekl Klaus

  • 89
Současné Rusko podle Václava Klause nelze srovnávat s někdejším Sovětským svazem. A nelze klást rovnítko mezi Leonida Brežněva a současného ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, uvedl prezident během cesty po Spojených státech. Nicméně připustil, že by v Rusku žít nechtěl.

Český prezident o Rusku hovořil v kalifornském Simi Valley na konferenci o podílu bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana na pádu komunismu.

"Navzdory tomu, že politický, ekonomický, společenský či jakýkoliv jiný život v Rusku nyní je značně rozdílný od mé země a že bych tam nechtěl žít a že bych nebyl šťastný v takovém politickém a ekonomickém systému, jsem připraven rozlišovat mezi Sovětským svazem a dnešním Ruskem," uvedl Klaus.

Varoval, že někteří lidé ale stále bojují staré bitvy proti komunismu a Brežněvovi, což je podle něj chyba.

Další z účastníků debaty v Reaganově prezidentské knihovně - někdejší polský vicepremiér Leszek Balcerowicz, zahraniční poradce Margaret Thatcherové Charles Powell či estonský expremiér Mart Laar, byli k současnému Rusku kritičtější. Pozastavovali se například nad tím, proč se tam na rozdíl od jiných bývalých totalitních zemí nerozvinula plnohodnotná demokracie.

Rusko ustoupilo od demokracie, míní estonský expremiér

Laar například upozornil, že v Rusku v současnosti neexistují politická opozice ani nezávislá média. "Rusko ustoupilo od demokracie," uvedl.

To se Klausovi příliš nelíbilo. "Až já budu opozičním politikem v Estonsku, tak budu mít siláčtější řeči, než když jsem prezidentem země, která udržuje s Ruskem normální vztahy," zhodnotil Laarův příspěvek k diskusi.

Powell na Laarův projev navázal tezí, že se demokracie v Rusku možná nerozvinula proto, že Západ přestal na Moskvu - na rozdíl od Reaganových časů - vyvíjet tlak. V ruském státu jsou podle něj struktury, které rozumí síle. Západ tak podle něj dělá chybu, pokud v posledních letech ustupuje ruským mocenským ambicím. Například v otázce protiraketového deštníku v Česku a Polsku.

Klaus se přel o tom, proč Sovětský svaz padl

Reaganův ministr zahraničí George Schultz v té souvislosti připomněl, že Rusové věděli, že Reagan nemluví do větru a myslí vážně to, co říká. Za klíčový moment pro zhroucení komunismu bylo rozmístění raket Pershing v tehdejším západním Německu na konci roku 1983.

Mírová hnutí - často sponzorovaná sovětskou tajnou službou - tehdy sice demonstrovala, ale nic se nezměnilo na tom, že republikánský prezident SSSR uzbrojil, což přispělo k jeho ekonomickému pádu.

Český prezident to nicméně viděl jinak. "Já si myslím, že větší roli měly vnitřní faktory," označil za viníka vnitřní slabost SSSR.

Konference se zúčastnila i Reaganova manželka Nancy, podle níž by Reagan byl rád, že se setkání zúčastnili politici z bývalých komunistických zemí.

"Úděl těchto zajatých zemí Ronniemu velmi ležel na srdci, často mluvil o neuvěřitelném utrpení, kterým si prošly, a jejich boji za svobodu. Trval na tom, že jejich boj je naším bojem, jejich sen naším snem," uvedla.

RONALD REAGAN

Ronald Reagan, 40. prezident Spojených států americkýchPo nástupu Ronalda Reagana do funkce prezidenta USA (1981-1989) vztahy se Sovětským svazem ocitly pod bodem mrazu. Díky ekonomickému oživení získal Reagan prostor i zdroje ke zbrojnímu souboji se SSSR, který označoval říši zla. Experti na mezinárodní vztahy oceňovali na jeho přístupu k Sovětskému svazu kombinaci snahy o konfrontaci a ochoty vyjednávat.

Reagan začal investovat do zbrojních programů a tlačil na závod ve zbrojení, který měl dostat sovětskou ekonomiku na kolena. Na druhou stranu se pokoušel navázat dialog. V květnu 1987 Reagan v Berlíně vyzval tehdejšího sovětského vůdce Michaila Gorbačova ke zbourání berlínské zdi.

Reagan Sovětský svaz skutečně úspěšně uzbrojil. Zemřel v červnu 2004 ve věku 93 let na následky Alzheimerovy choroby, kterou trpěl několik let.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video