"Co potřebujete? Už jste u nás někdy byl? A proč jdete k nám a ne jinam v Praze?" vybafla místo pozdravu sestra v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici na medika, budoucího lékaře Lukáše Hrzána, který přišel coby "pacient" na pohotovost.
Pravidla testuRedakce vylosovala ze seznamu všech českých nemocnic rozdělených na čtyři hromádky (soukromé, fakultní, krajské či městské a ostatní) čtyři nemocnice: v Liberci, Mělníku, Olomouci a Thomayerovu nemocnici v Praze. Čtyři studenti medicíny navštívili vybrané nemocnice v sobotu 21. března v době od osmi večer do půlnoci. Čas byl vybrán záměrně tak, aby v nemocnici bylo co nejméně pacientů. Na všechny pohotovosti přišli medici se stejným problémem: před třemi dny špatně došlápli a vymkli si kotník, který je stále bolí. Veškerá vyšetření včetně 90 korun poplatku po dohodě s pojišťovnami hradí MF DNES. Redakce nikde nezneužila systém veřejného zdravotního pojištění. |
A scéna odjinud: nemocnice v Mělníku. "To máte od středy a jdete až teď?! No tak si nejdřív běžte zaplatit poplatek," sjela sestra pacienta na uvítanou. Jakmile přišel lékař, vše se změnilo. Tón hlasu i jednání.
"To je lidské, každý se před svým v podstatě nadřízeným chová jinak. Stačí, když přijde kolegyně, a už se sestra víc kontroluje," říká prezidentka asociace sester Dana Jurásková. Čím to, že se mnohé chovají nepříjemně? Jurásková vysvětluje, že sester je málo a jsou přetížené. Dodává však: "Samozřejmě to není omluva."
"Škoda, že je to právě sestra, kdo je ten první kontakt pro pacienta v nemocnici," uvádí další z mediků, kteří testovali nemocnice, Martin Privoznik. Vypráví, jak zrovna viděl starého pána, který se ptal sestry, kam má jít – a dostal automaticky podrážděnou odpověď. "Cítím to všude v českém zdravotnictví – zvláštní nabručenou náladu na pacienty," říká.
Neznamená to ale, že je všechno špatně. Naopak: nemocnice se snaží s problémem bojovat, test chování zdravotníků dopadl celkově mnohem lépe než před dvěma lety.
Chování se zlepšilo
Rozhodně se v nemocnicích dva roky poté, co MF DNES test podnikla poprvé a mnozí zdravotníci byli arogantní a neurvalí, chování k pacientům zlepšilo.
Některé problémy však přetrvávají. Zdravotníci si neváží soukromí pacientů a řeší s nimi intimní problémy před zraky a ušima cizích lidí.
"Nejenže přede mnou řešili diagnózu pacientky, která byla v ordinaci předtím, ale stačilo se zeptat, jak se jmenuje, a bez problémů mi řekli její jméno, takže jsem k diagnóze přiřadil i člověka," popisuje zkušenost z mělnické nemocnice další medik, Martin Privoznik. I on musel na chodbě před ostatními lidmi říkat, co mu je.
"Je to univerzální problém českého zdravotnictví," komentoval to ředitel nemocnice Tomáš Jedlička. "Pracujeme na stavebních úpravách, aby pacienti měli soukromí při příjmu, ale než přinesou ovoce, tak to ještě potrvá. Teď můžu udělat jediné: všem připomenout, že pacient má právo na soukromí," dodává.
Sester je málo, jsou přetíženéTest mediků mimo jiné ukázal, že jsou to častěji sestry než lékař, kdo s pacientem jedná nevrle a neuctivě. Čím to? "Sester je nedostatek a jsou přetížené," říká prezidentka asociace sester Dana Jurásková. A dodává: "Není to omluva." Sestry asi vědí, že jsou pro nemocnice cenné a že jim ztráta práce příliš nehrozí? Vy jste se teď stala ředitelkou jedné z největších nemocnic v Česku, co uděláte s nevrlým personálem? Měla jste vy sama někdy pocit, že byste pacienta raději nakopla, než se s ním mile bavila? A jak jste to řešila? |
A další věc: lékaři už sice nosí jmenovky, takže pacient ví, kdo jej ošetřuje, ale představit se nebo jen pozdravit je pro mnohé stále ještě problém. "Všiml jsem si i jiné věci – že je personál víc nepříjemný ve starých budovách. Tam, kde jsme nemocnici zrekonstruovali, kde je všechno veselé a barevné, se lidé chovají jinak," říká náměstek ředitele Thomayerovy nemocnice Tom Philipp.
Ošetření správné, nestěžujte si
"Je přece důležité, že jsme jej správně ošetřili," zlobil se ředitel Vojenské nemocnice v Olomouci Lubomír Dobeš. A medikovi–pacientovi vyčinil, že by měl ctít etiku a kolegialitu povolání a nepodnikat podobný test. Medici však nesouhlasí.
"Já bych si tu ironii lékaře odpustil" říká Ondřej Bergmann, který olomouckou nemocnici testoval.
Jeho kolega, který se v rámci testu vydal do Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, jej doplňuje: "V univerzitní nemocnici v rakouském Grazu, kde pracuji, je přístup k pacientům jiný. Nikdo nešetří úsměvy. Pacient se cítí jako klient. A já se jim rád představím a podám jim ruku," říká medik Lukáš Hrzán.
"Podívejte se na platy v Rakousku. A taky je tam lékařů na pacienty třikrát až čtyřikrát víc," namítá olomoucký ředitel Dobeš.
Jenže ono to jde i bez vysokých platů. Slušné chování nic nestojí a pacient se cítí jinak v rukou ironického lékaře a jinak, když se s ním doktor rozloučí přívětivě, jako to udělal lékař Martin Smetana z Krajské nemocnice v Liberci. Byť byla pozdní noc. "Na tom kotníku nic není, ale velkou turistiku bych raději nedělal. Mějte se hezky a na shledanou."
Lepšímu chování lékařů pomáhají i seriálySvěřovat se s bolestí někomu, kdo na vás bez pozdravu vybafne: "Tak co vám je?" a hned si zapisuje vaše jméno, aniž se sám představil, není příjemné. "Je to dlouho zakořeněná věc a ani dvacet let nových společenských poměrů nám nestačí, abychom dohonili Západ," říká lékař David Marx, který učí etiku a chování k pacientům. Proč mají lékaři u nás občas problém pozdravit pacienta, neřku-li představit se mu a podat mu ruku? A vydrží jim to? Není důležitější, že lékaři pacienta vyléčí, než že jej nepozdraví? |