Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ANO a ČSSD posílily. TOP 09 má v průzkumu nejméně od roku 2013

  12:22aktualizováno  12:22
Podpora hlavních vládních stran se v dubnu zvýšila. V hypotetických volbách by podle průzkumu agentury Median zvítězilo hnutí ANO, které by od voličů získalo 25 procent hlasů. ČSSD by získala jen o tři procenta méně. KSČM si stále drží třetí místo, za ní se umístila ODS. TOP 09 by získala nejméně hlasů od voleb v roce 2013.

Zbyněk Stanjura (ODS) a Miroslav Kalousek hlasují proti zákonu o elektronické evidenci tržeb v Poslanecké sněmovně. (10. února 2016) | foto:  Dan Materna, MAFRA

„Podpora dvou hlavních vládních stran v dubnu 2016 spíše mírně stoupla, ačkoli nelze vyloučit, že některé kauzy či kontroverzně vnímané části vládní politiky se do podpory stran projeví se zpožděním,“ uvádí Median ve své zprávě.

Volební model zobrazuje odhad nejpravděpodobnějšího rozvržení podpory stran v hypotetických volbách do Sněmovny.

Na třetím místě by se umístila KSČM se 14 procenty a za ní ODS s 9,5 procenty. TOP 09 by se s odstupem jednoho procenta ocitla na pátém místě a právě strana Miroslava Kalouska má v průzkumech Medianu nejnižší naměřenou hodnotu od voleb v říjnu 2013. Rozdíl mezi opozičními stranami není statisticky významný. Do Sněmovny by se dostala také KDU-ČSL s 6,5 procenty hlasů.

Podpora Strany zelených, Pirátů a Úsvitu Národní koalice se pohybuje v rozmezí 2,5 až 3,5 procent. U Úsvitu se zatím neprojevil rozkol s Blokem proti Islámu (více čtěte zde).

V době, kdy se budou blížit reálné volby, se mohou volební preference výrazně měnit. Jen 54 pravděpodobných voličů je pevně přesvědčeno o tom, koho budou volit, a jen 47 procent z nich si je jistých, že k volbám přijdou.

Volební jádro u každé strany ukazuje, kolik procent hlasů by aktuálně nejspíše získala, pokud by ji volili jen pevní voliči (jistí účastí i výběrem dané strany). Volební potenciál u každé strany ukazuje, kolik procent hlasů by mohla aktuálně hypoteticky získat, pokud by ji volili všichni, kteří její volbu vážně zvažují a nevylučují účast u voleb.

Pokud by se konaly volby, přišlo by k urnám 59,5 procent voličů. Největší ochota k účasti je mezi vysokoškoláky (75 procent) a lidmi staršími 60 let (69 procent). Lidé bez maturity by se účastnili jen v 53 procentech případů a občanů do 34 let by přišlo kolem 46 procent.

Průzkum probíhal od 5. dubna do 4. května na reprezentativním vzorku 1078 respondentů starších 18 let. Vybráni byli pomocí kvótního výběru v náhodně vybraných oblastech ČR.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.