Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mediální zákon platí i přes Havlovo veto

  16:29aktualizováno  16:29
Poslanci velkou většinou přehlasovali veto prezidenta Havla a definitivně tak schválili mediální zákon v jeho původní podobě. Václav Havel normu sněmovně vrátil na začátku června s tím, že brání vstupu nových zájemců na mediální trh. Stejný názor jako Havel má i velká část poslanců Čtyřkoalice.

K přehlasování prezidenta byl zapotřebí 101 hlas. Pro hlasovalo 135, proti se vyslovilo jen 36 poslanců.

"Přehlasování není žádným překvapením, dalo se očekávat," řekl po hlasování předseda mediální komise Ivan Langer (ODS). "Přál bych si, aby všichni ústavní činitelé byli schopni a ochotni akceptovat demokratické většinové rozhodnutí zákonodárného sboru," dodal.

Ještě před zahájením hlasování apeloval na sněmovnu poslanec Vladimír Mlynář (US): "Zákon je špatný, měli bychom využít veta prezidenta a změnit ho.

Poté, co sněmovna zákon přehlasovala, však ani on překvapen nebyl. "Takhle špatných zákonů se i v jiných oborech přijímá dost. Pro Ústavní soud to ale rozhodně není," tvrdí Mlynář.

Nový mediální zákon zcela nečekaně v květnu schválili i senátoři. Hlasovali pro, i když měli řadu výhrad. Vzali totiž v úvahu, že by jejich námitky sněmovna hlasy poslanců za ODS a ČSSD stejně přehlasovala.

Havel vetoval mediální zákon na začátku června
Prezident Václav Havel vetoval zákon o rozhlasovém a televizním vysílání krátce po jeho schválení Senátem.  Nelíbí se mu hlavně prodlužování licencí za poplatek 200 milionů korun.

Zákon podle prezidenta znemožňuje vstup nových zájemců o provozování celoplošného rozhlasového a televizního vysílání na trh. 

"K vrácení zákona mě vedou zásadní věcné výhrady. Zákon zavádí nový institut prodloužení licence, v případě celoplošného televizního vysílání, až o dalších 12 let. Podle mého názoru toto opatření výrazně omezuje možnost vstupu nových zájemců o provozování celoplošného rozhlasového a televizního vysílání. Tím brání prosazování principu svobodné soutěže v této oblasti a bezdůvodně omezuje ústavně zaručené právo na podnikání," uvedl Havel.

Havlovi vadí i přidělování licencí
Prezident má podle svého mluvčího Ladislava Špačka rovněž výhrady ke způsobu přidělování licencí.

"Počet sad frekvencí k celoplošnému vysílání, od kterých se de facto odvozuje počet vydaných licencí, je fyzikálně limitován, a představuje proto veřejný statek velké hodnoty. Ani nový zákon však nezohledňuje tuto skutečnost a nadále umožňuje přidělit licenci bezúplatně a přitom dovoluje s tímto veřejným statkem komerčně nakládat," soudí prezident.

Prodlužování licencí za poplatek 200 milionů korun považuje Havel za nesystémové. "Smyslem a cílem správního poplatku je zpoplatnit úkony správního orgánu a reflektovat tak náročnost a náklady jeho rozhodování. Pokud vycházíme z tohoto principu, pak nevidím jako odůvodněnou tak velkou disproporci mezi výší správního poplatku za žádost o udělení licence (50 000 Kč) a za rozhodnutí o jejím prodloužení (200 mil. Kč), neboť náročnost těchto správních úkonů bude v podstatě totožná," dodal Havel.

Poslanci velkou většinou přehlasovali veto prezidenta Havla a definitivně tak schválili mediální zákon v jeho původní podobě. Václav Havel normu sněmovně vrátil na začátku června s tím, že brání vstupu nových zájemců na mediální trh (26. června 2001).

Poslanci velkou většinou přehlasovali veto prezidenta Havla a definitivně tak schválili mediální zákon v jeho původní podobě. Václav Havel normu sněmovně vrátil na začátku června s tím, že brání vstupu nových zájemců na mediální trh (26. června 2001).

Poslanci velkou většinou přehlasovali veto prezidenta Havla a definitivně tak schválili mediální zákon v jeho původní podobě. Václav Havel normu sněmovně vrátil na začátku června s tím, že brání vstupu nových zájemců na mediální trh (26. června 2001).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.