Emmanuel Macron na tiskové konferenci po oznámení předběžných výsledků voleb...

Emmanuel Macron na tiskové konferenci po oznámení předběžných výsledků voleb (24. dubna 2017) | foto: Profimedia.cz

Velký třesk a obavy z krajní pravice, píší média o volbách ve Francii

  • 139
Porážku kandidátů tradičních stran, tedy konzervativní pravice a socialistů, v nedělních volbách označují média za politické zemětřesení nebo malou revoluci. Postup centristy Emmanuela Macrona a nacionalistky Marine Le Penové z prvního místa, přirovnává tisk k „velkému třesku“, který „knokautoval pravici“ a levici srazil k zemi.

O „skoku do prázdna“ píše hospodářský deník Les Echos, podle kterého projevili voliči „znechucení nad systémem a snahu zapomenout na minulost“. „Voliči se rozhodli v neděli otočit stránku francouzského politického života, takového, jaký byl strukturován od začátku páté republiky,“ uvádí se v komentáři.

Spočítáno. O křeslo francouzského prezidenta se utkají Macron a Le Penová

„Tento výsledek představuje zemětřesení, jehož následné otřesy budou trvalé,“ soudí katolický deník La Croix. Liberální noviny L’Opinion uvádí, že „se jedná o novou stránku v historii páté republiky“.

Francouzští voliči podle něho „diskvalifikovali všechny prezidentské kandidáty politických stran, které, tak či onak, vládly v uplynulých desetiletích“.

Podle deníku L’Alsace se tradiční pravice a levice ocitly v politickém patu a čelí novým výzvám. Konzervativní pravicový deník Le Figaro na první straně uvedl palcovým titulkem Pravice K.O.

„Zatímco touha po změně po (Hollandeově) pětiletce, jednomyslně hodnocené jako katastrofální, nebyla nikdy silnější, pravice nebude, poprvé ve své historii, zastoupená ve druhém kole prezidentských voleb“, konstatuje list.

Klobouk dolů!

Deník Le Parisien píše o „fenoménu Macron“ a regionální list Journal de la Haute-Marne soudí, že politik postavil „všechno vzhůru nohama“. „Klobouk dolů!“ reagoval Le Républicain Lorrain, podle kterého Macronovi a jeho hnutí stačilo pouhých osm měsíců kampaně na to, aby se dostal na politické výsluní.

Emmanuel Macron ještě nevyhrál, ale jeho akce se mu zdařila. Rozdrtil totiž starý politický svět,“ komentoval list Ouest-France (profil Macrona si můžete přečíst zde).

„Ve druhém kole proti sobě budou stát sociální liberalismus a nacionalismus, otevření se světu a uzavření, sjednocená Evropa a osamocená Francie,“ soudí levicový Libération, podle kterého Le Penová dosáhla nejvyššího skóre v historii prezidentských voleb (profil Le Penové najdete zde).

„V případě, že boj se změní na střetnutí lidu s elitou, kdo může předpovědět, jak dopadne výsledek? V novém dekoru je všechno možné,“ dodává list, který proto vyzývá k bdělosti.

Komunistický deník L’Humanité na své první straně vytiskl palcový titulek „Nikdy“ se siluetou Marine Le Penové a vyzývá jednoznačně ke stmelení sil a k tomu, aby se zabránilo této političce v cestě k moci.

Obavy z krajní pravice

Výsledků prvního kola francouzských prezidentských voleb si všímají také zahraniční deníky. Podle britského listu The Guardian je Macron „nejlepší nadějí velké země s hlubokými problémy“. Hrozba, že se k moci dostane krajní pravice, ale podle listu trvá.

Financial Times nepochybuje o Macronově vítězství i ve druhém kole, avšak devětatřicetiletý centrista bude podle listu nucen „tvrdě vyjednávat“, aby prosadil svůj program.

Daily Mail píše o „nové francouzské revoluci“, protože ve Francii se podle něj odehrává referendum o Evropské unii. Deník Times první kolo voleb vidí jako „pokoření francouzské elity politiky okrajových proudů mířících k vítězství“.

Belgický list Le Soir napsal, že „Francouzi provedli revoluci a v Trumpově stylu smetli tradiční politiky pravice i levice a postavili proti sobě tváře, které do hlavního proudu nepatřily“.

Americký The Wall Street Journal se domnívá, že Francouzi „předefinovali politický zeměpis své země a do centra nové politické opozice umístili Evropskou unii“. Na jedné straně stojí bývalý bankéř, který usiluje o evropskou integraci, na druhé zapřisáhlá odpůrkyně unie a jednotné unijní měny.

The New York Times francouzské volby vidí jako souboj „politického novice s krajně pravicovou buřičkou“, jako boj „dvou outsiderů s naprosto odlišnými plány pro svou zemi“. Francie se tak vydává na „nejistou cestu v kritické chvíli, kdy tyto volby mohou rozhodnout rovněž o budoucnosti EU“, soudí newyorský list.

Australský The Sydney Morning Herald hovoří o „politickém zemětřesení“ a ve druhém kole předvídá vítězství „kandidáta lépe zastupujícího systém“, tedy Macrona. „Pro krajní pravici je to triumf, ale zároveň to ukazuje, že jde stále o stranu v podstatě nevolitelnou,“ soudí list s poukazem na Národní frontu Le Penové.

Duel o budoucnosti Evropy

Čínský Global Times napsal, že „většina francouzských a evropských pozorovatelů se domnívá, že (ve druhém kole) zvítězí Macron“. List ale dodává, že se všichni mohou zmýlit, jak ukazuje výsledek amerických prezidentských voleb.

„Když zvítězí Macron, nebude to znamenat, že se Le Penová namáhala zbytečně: její politická kariéra může být pozastavena, ale politická síla krajní pravice její kampaní posílila. Jestliže navzdory všem očekáváním Le Penová Macrona porazí, pak to mnozí Evropané pochopí jako umíráček pro Evropskou unii“, píše čínský list.

Demolice levice

Francouzská Socialistická strana je v rozpadu. V reakci na výsledek nedělního prvního kola francouzských prezidentských voleb to řekl bývalý francouzský premiér Manuel Valls.

"To je konec jednoho příběhu. Od referenda o Maastrichtu v roce 1992 (od referenda o Smlouvě o EU) jsme se nepoučili o tom, jak má vypadat levice. Mohou patřit k téže politické rodině lidé, kteří nesdílí stejné názory o Evropě, ekonomice, podnicích? Nemyslím. Jsme v demoliční fázi a já bych si přál, abychom brzy přešli do fáze výstavby," řekl Valls.

Polská Gazeta Wyborcza vítězství Emmanuela Macrona v prvním kole voleb uvítala. Le Penovou centrista „jistě“ porazí, šéfka krajní pravice ale „zůstává ve hře“, neboť v červnových parlamentních volbách získá její strana řadu poslanců. Tradiční strany jsou totiž v krizi, píše se v komentáři. Po volbách se podle polského listu stane nacionalismus, xenofobie a politika masového šíření lží součástí francouzské reality.

Nadcházející odchod Británie z Evropské unie Evropská unie zřejmě přežije, frexit, tedy odchod Francie z unie, kterým hrozí Le Penová, „by evropský projekt pohřbil“, soudí Gazeta Wyborcza.

Za duel „o budoucnost Evropy“ označil nadcházející druhé kolo voleb také rakouský list Die Presse. Pokud by Le Penová zvítězila, hrozil by podle něj „frexit“, tedy odchod Francie z EU. „EU, jak ji známe, by skončila,“ stojí v komentáři.

Pátá republika založená v roce 1958 Charlesem de Gaullem se otřásá v základech, napsal rakouský deník Der Standard. Fakt, že v prvním kole neuspěl ani jeden z kandidátů tradičních stran, je podle něj důvodem k zamyšlení, a to nejen pro Francii, ale pro celou Evropu. Ve druhém kole voleb se podle něj utkají „proevropský kandidát pařížské elity se spíše vágním programem“ a žena, která „se staví do pozice outsidera systému“, narazí na sebe „měkký centrista“ a „tvrdá extremistka“.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video