Ústavní soud dospěl k tomuto závěru, když řešil stížnost soukromé firmy, jejíž majitel nebyl spokojen s rozhodováním hodonínského okresního soudu a kritizoval ho v novinách a v televizi. Soudci se poté naštvali, všichni se kolektivně prohlásili za podjaté a odvolací soud pak nechal celý spor přeložit pro jistotu do Jihlavy. Ústavní soud však dospěl k závěru, že soudci chybovali, že měli své emoce opanovat, a tak případ vrátil zpátky do Hodonína.
"Vztah soudců k tomuto případu nebyl takový, aby mohl způsobit jejich podjatost," rozhodl Ústavní soud. Upozornil, že soudci hodonínského soudu porušili ústavu, která říká, že nikdo nesmí být odňat soudci, kterému podle zákona přísluší.
|
Soudce nesmí podlehnout |
| Soudce Ústavního soudu Antonín Procházka říká, že soudce se musí dokázat opanovat a řešit situaci s přehledem. Postup hodonínských soudců však za profesní selhání nepovažuje. "Tak pejorativně bych to nehodnotil. Byli asi totálně naštvaní, ale měli se uklidnit a měli dbát na plnění povinností," říká. Co nadřízený orgán, jak hodnotíte jeho rozhodnutí? Chtěl si to ulehčit a odstranit vzniklou situaci. Tím, že to přemístil jinam, se toho problému zbavil. Ale svým verdiktem současně porušil Ústavu, takže jsem do toho museli zasáhnout. Může existovat taková reportáž, nebo článek, aby se na jeho základě mohl soudce prohlásit za podjatého? Ano, například když se vynesou některé informace od soudu v připravovaném řízení. Ten soudce je takovým únikem ohrožen. Ale to se stává velmi zřídka. Může se vůbec prohlásit za podjatého soudce, který případ neprojednával, kterému nebyla ani přidělen? Ne. Prohlásit za podjatého se může až když ho dostane, nebo při jednání, zda to má dostat jeho senát nebo ne. V okamžiku, kdy by to mělo na něj padnout, měl by namítnout podjatost. Musí být soudce schopen svou podjatost i důkazně doložit? Samozřejmě. Co by to bylo za soudnictví, kdyby soudce odkazoval jen na své nálady? Jendou se probudí veselý, jindy smutný, to přece není možné. (san) |
"Tím, že se soudci prohlásili za podjaté, prodloužili náš spor asi o rok," řekl advokát Jaroslav Brož, jenž zastupoval firmu, která si na postup soudců stěžovala. Upozornil navíc, že pokud by se podobná praxe do budoucna zavedla, měla by dalekosáhlé důsledky: "Mohlo by to fungovat i obráceně. Kdybych se chtěl zbavit soudce, který má přidělen můj případ, napsal bych o něm článek a hned by to dostal někdo jiný. Navíc je tu otázka, co by se stalo, kdyby se za podjatý prohlásil i odvolací soud," upozornil advokát.
Ústavní soud navíc konstatoval, že noviny i televize mají právo na kritiku rozhodování soudců a soudce musí dokázat tuto kritiku unést: "Je třeba uvažovat, že soudce může být předmětem i neoprávněné kritiky. Je však třeba od něj vyžadovat větší míru tolerance, než od prostých občanů," uvedl Ústavní soud.
Zástupci hodonínského okresního soudu k jednání nepřijeli, svůj postup však již dříve odůvodnili takto: "Medializace sporu účastníky - a to jen z jejich hledisek - negativně působí na rozhodování a i na mínění veřejnosti ve vztahu k okresnímu soudu v Hodoníně. Žádáme, abychom my, níže podepsaní, byli vyloučeni a věci přikázány jinému soudu." Pod petici se podepsali prakticky všichni soudci příslušného úseku okresního soudu, tedy i ti, kteří se případem ani nezabývali.
 Soudce Ústavního soudu v Brně Antonín Procházka |
