Od zásahu NATO v Kosovu roku 1999 působí v oblasti alianční stabilizační síly KFOR. Na počátku mise se počet příslušníků jednotek KFOR pohyboval okolo 50 tisíc mužů, dnes operuje v Kosovu zhruba 17 tisíc vojáků a jejich počet se měl podle plánů aliance dramaticky snížit na jaře letošního roku. Nynější kroky NATO však svědčí o pravém opaku.
Do Kosova by podle české redakce BBC mělo dorazit 1700 vojáků, rozhodující měrou se na jejich výsledném počtu budou podílet evropské státy jako Velká Británie, Německo a Francie. Kromě těchto sil by měla posílit jednotky KFOR i americká a italsko-německá rota z Bosny. Dnešní tiskové prohlášení NATO hovoří dokonce i o rumunské rotě.
Po letech nezájmu médií o dění na Balkáně se Kosovo opět dostává na přední strany významných deníků. Zdá se, že mezinárodní společenství je poněkud zaskočeno. Stalo se tak totiž ve chvíli, kdy se pozornost ubírala významnou měrou směrem k Iráku a Afghánistánu.
Před přílišnou angažovaností NATO varoval německý ministr zahraničí Joschka Fischer. "NATO má omezené schopnosti a zdroje a já myslím, že NATO odvádí na Balkáně znamenitou práci, velmi důležitou," řekl Fischer reportérům agentury Reuters. Nepřímo se tak vyjádřil zdrženlivě i o zapojení NATO v Iráku a posílení mise ISAF v Afghánistánu.
Kromě těchto vojenských otázek vyvstávají i otázky politické. Co bude dále s Kosovem? Historicky významné území spravuje již pátý rok OSN v podobě mise UNMIK (United Nations Interim Administration Mission in Kosovo). Teoreticky je však Kosovo stále součástí státu Srbsko a Černá hora, které je dlouhodobě proti samostatnému statusu Kosova.
V analýze Hospodářských novin se Martin Ehl a Jelena Bjelica zmiňují o stanovisku nového srbského premiéra. Vojislav Koštunica ve svém inauguračním projevu dal značný důraz právě na otázku Kosova a navrhl jeho kantonizaci. Kantonizaci, neboli oddělení severní části Kosova, kde žije nejvíce Srbů, ale odmítají Albánci, píší dále autoři.
Zdá se, že mezinárodní společenství nebude v brzké době usilovat o změnu statusu Kosova. Ideálním vývojem by pro OSN bylo asi posílení demokratickým prvků, návrat srbských uprchlíků a následné usmíření obou znesvářených národů. Této vizi však současná situace příliš nenasvědčuje.
V podobném duchu píše i portál Jane’s Foreign Report, který se v souvislosti s Kosovem zmiňuje o "rakouském modelu“. Po druhé světové válce spravovaly Rakousko mezinárodní síly. Spojenci chtěli mít tehdy jistotu, že se Rakousko a Německo znovu nespojí. Tady autoři článku pro Jane’s Foreign Report vidí právě paralelu mezi současným Kosovem a tehdejším Rakouskem.
Někteří experti se totiž při zmínce o nezávislém Kosovu obávají vytvoření takzvané „velké Albánie“, která by mohla vyvolat další změny hranic na Balkáně a následně opětovné oživení etnického napětí.
