"Já všechny spojuji. Kdyby mě nebylo, tak vládní koalice není schopna držet při sobě. Moje působení v politice bylo v době, která nesla mnoho rozporů," říká.
HZDS se ocitlo pod velkým tlakem. Parlamentní odpadlíci Vojtěcha Tkáče vytvořili novou stranu, Lidovou unii, průzkumy ukazují, že preference vaší strany významně klesají. Jak tedy dál?
Rozkol strany nás postihl dvakrát. Poté, co se nám rozpadl poslanecký klub, lze očekávat, že HZDS posilní. Odešli lidé, kteří si nenacházeli prostor pro politickou existenci. Ptám se však, proč odešli týden po volbách. Dnes se ukazuje, že už to měli dohodnuté. Bylo by od nich čistší odejít před volbami a nenechat se Mečiarem přivést do parlamentu.
Jaké šance nové straně dáváte?
To už tady jednou bylo, Gašparovič a jeho lidé (opustil HZDS v červenci 2002 a založil si novou stranu - pozn. redakce) se nyní dostali pod tři procenta. Myslím, že Tkáče čeká podobný osud. Tím víc, že jsou nesourodí - od krajní pravice až po krajní levici. Velmi dobře je znám, znám jejich intelektuální i politické možnosti. Velké šance jim nedávám. Navíc mají handicap v tom, že na pěti z jedenácti už pracuje policie.
Zářijové parlamentních volby byly pro vaši stranu zklamáním. První předvolební průzkumy vám přisoudily 30procentní vítězství, ve volbách jste skončil s 19 procenty. A preference vám stále klesají. Kde jste udělali chybu?
To byla reálná síla. Z poklesu voličské základny radost nemám, ale zůstáváme nejsilnějším subjektem na Slovensku. Moje preference jsou větší než souhrn všech hlasů některých stran. Cíle jsou v pořádku, chybou bylo, co se dělo doma. Vůči hnutí byla ze zahraničí, ať z NATO či EU, vedena obrovská diplomatická kampaň: pokud hnutí vyhraje, bude Slovensko izolované.
To bylo hlavní příčinou našeho propadu. Uškodily nám také náznaky, že by se HZDS mohlo rozdělit. Mohli jsme ten úbytek nahradit tak, že bychom se postavili na stranu euroskeptiků. Udělali jsme opak, postavili jsme se za integraci. Nyní jsme v parlamentu a čekáme na svoji šanci.
A co třeba změna kurzu?
Samozřejmě, že jsme o tom hovořili. Sebereflexe chyb byla, šlo o minulost, která souvisela s výkonnou mocí. Myslím si, že jsme se s tím vypořádali spravedlivě. Náš kurz je prointegrační, proevropský, rozvojový. A alternativa k němu na Slovensku není, ostatní mají údržbářský program, ne rozvojový.
Co to znamená rozvojový program? Na co se jako opozice chcete soustředit?
Máme zpoždění, které souviselo s vnitrostranickým vývojem. Budou to programy akční, kde se zaměříme na to, co kdy udělat. V parlamentu stojíme mezi vládní koalicí. Jeden pól je Dzurinda (premiér), druhý protipól tvoří Rusko (šéf vládní strany ANO). My jsme uprostřed.
Pokud jde o rozhodnutí vlády a parlamentu, s velkou částí nesouhlasíme. Chybějí nástroje, které by nutily věci prověřit. Všechno skončí tím: ty na mě, já na tebe, před novináři si politici vynadají, pravdu nikdo nehledá. Tam je naše pozice.
Této vládě vytýkáme, že neseznámila občany s pravidly EU. Téměř 90 procent lidí očekává zlepšení, ale ani deset procent nemá informace, do čeho vstupují. Abychom byli efektivním členem unie, je třeba vybudovat aparáty, které budou mezi námi a Bruselem. Tady se roky nic nedělá.
Hovořil jste o tom, že se vám nepovedl nástup do opozice, že máte zpoždění. Já bych dokonce řekla, že stojíte ve stínu šéfa opoziční strany Směr Roberta Fica?
To ne, to souvisí se životní zkušeností. Vím, co má hodnotu. Chtít představovat náladu a vzbuzovat naději, to není náš záměr. Fico hodně mluví, jsou to pěkná slova, za nimi však nenásleduje skutek. Viděli jsme, jaké měl preference a jak skončil ve volbách. Propad. Směr se dostal do popředí v důsledku událostí, které se odehrávají v HZDS.
Robert Fico boduje také díky svému mládí. Neuvažujete, že byste na sněmu HZDS, který se uskuteční v létě, oznámil odchod do důchodu? Přece jen, oslavil jste šedesáté narozeniny...
Pokud vím, italskému prezidentovi je 85.
A vidíte ve straně někoho, kdo by vás mohl nahradit?
Neexistuje žádný korunní princ. Je však dohoda, že lídrem pro příští parlamentní volby, lídrem pro volby do Evropské unie, ani stínovým premiérem nebudu já. Kdo bude v jaké funkci, se rozhodne hlasováním.
Neuvažujete ani o prezidentské kandidatuře? Volební období slovenského prezidenta se krátí.
K dnešnímu dni jsem se tím nezabýval a ani nechci.
Ani vítězství Václava Klause v Česku není pro vás výzvou?
Jeho vítězstvím se naplnilo heslo Pravda vítězí nad lží a nenávistí a to mně stačí. Nezaobírám se tím. Těch čtrnáct let nebylo pro mě pozitivní zkušeností. Mám na mysli kampaně, které se proti mně vedly.
Vraťme se k Evropské unii. Vaše strana dlouho odmítala vstup do NATO a EU, před loňskými volbami jste však radikálně otočili.
Je to jinak. Celou dobu jsme byli proevropsky orientovaní. Od roku 1990, kdy Slovensko přistupovalo k EU, jsou všude moje podpisy.
Během vašeho působení ve vládě Slovensko vypadlo z přístupových rozhovorů s unií, nedostalo pozvánku do NATO.
Udělaly se chyby, byla to otázka referenda, sporů vedoucích představitelů státu. Objevila se kampaň, do NATO ano, ale bez Mečiara. To neznamená, že já jsem měl jiný kurz. Slovensku tehdy řekli - ještě teď ne.
Představitelé aliance tehdy hovořili jinak - o únosu Kováče mladšího, o neprůhledné tajné službě, její orientaci na Rusko, o korupci...
Kdybych vzal chyby tajné služby v období mé vlády, dnes je to horší. Pokud jde o otázku ruské strany, každý, kdo chtěl, viděl a mohl vidět. S ruskou stranou jsme neměli žádné tajné politické dohody, jak se všude hovořilo, a nebylo žádné propojení na KGB. Jediná oblast, kde jsme spolupracovali, byl organizovaný zločin a jeho pronikání na Slovensko. A v tom nám pomohli.
Podívejme se na to z jiné stránky. Veřejnost se ptá, kde jste vzal čtyřicet milionů korun, za které jste rekonstruoval vilu Elektru.
Pro mě platí stejné pravidlo jako pro každého občana tohoto státu. Jsem povinen prokazovat to, co každý občan. Policie a daňový úřad vše prošetřily a konstatovaly, že k porušení zákona nedošlo.
Ale šéf finanční policie se nechal slyšet, že to vyšetřování stále probíhá.
Policie ho uzavřela, ruku za to dám. Tak o čem vlastně hovoříme. A že jsem pod policejním dozorem? To jsem byl i tehdy, když jsem byl předsedou vlády. Neexistuje vůči mně žádné vyšetřování.
Takže ředitel finanční policie lže?
Policejní ředitel může hovořit maximálně o tom, že policie dělá vyhledávání a hledají, zda někde na mě něco nenajdou.
Prohlásil : Na případu stále pracujeme.
Jak si přejí. Prokuratura je upozornila, že jsem zákon neporušil.
Elektra není jedinou nemovitostí, kterou vlastní vaše rodina. Jsou tu hotely Baračka, Dynamic, společnosti MMM,Palace, Ateliér či Realitní fond.
Moje děti podnikají jako každý jiný v rámci zákona. Jsem rád, že se jim daří. Teď je otázka postavena jinak: Proč by Mečiarovy děti nesměly na Slovensku podnikat? Jak jsem si všiml, kupují staré objekty, které rekonstruují, uvádějí do provozu. Tím, že nosí moje jméno, to mají těžší než ostatní.
Pokud jde o spojitost mé politiky a jejich práce, uzavřeli jsme dohodu. Nezasahujeme si do toho. Když se mě zeptáte, co je majetkem mých dětí, tak vám odpovím - nevím. Když se mě zeptáte, jaké mají jejich firmy výsledky, odpovím - nevím.
Dobře tedy, vraťme se k vile Elektra...
To se nemáme k čemu vrátit. Stojí v Trenčianských Teplicích.
Když jste v roce 1998 odcházel z politiky, loučil jste se s tím, že máte malý Opel Corsa a družstevní byt, za pár měsíců jste začal přestavovat honosnou vilu. Jste politik, měl byste veřejnosti říci více, než že vila stojí v Trenčianských Teplicích.
Veřejnost se na nic neptá. Ptají se někteří novináři, kteří pracují pro zpravodajské služby. Co mám ještě říkat. Jsem podezřelý, stíhaný nebo co?
Oslavil jste kulaté narozeniny, šedesátiny. To je podle mého názoru doba, kdy člověk bilancuje. Nezamýšlel jste se nad tím, co byste ve své politické kariéře udělal jinak?
Nic bych neudělal jinak. Neexistuje život, ve kterém se nestane chyba. Mohu říci, že jsme nedělali chyby s úmyslem někoho poškodit. Mnoho věcí bylo chybných jen proto, že přišla Dzurindova vláda a absolutně změnili kurz, kontinuita se ztratila.
|
Mečiar roztaje, až když hovoří o své vnučce Každým coulem profesionál, musí si pomyslet všichni, kdo se setkají s nejrozporuplnější postavou novodobých slovenských dějin, s Vladimírem Mečiarem. Tvrdé argumenty, neústupný pohled a šílené tempo řeči nutí novináře zůstat po celou dobu rozhovoru v pozoru. Pokaždé, když na něj fotograf namíří aparát, přestane trojnásobný premiér gestikulovat a začne se chovat přesně podle příruček imagemakerů: žádná přebytečná gesta a vypjaté grimasy. Zvolní, jen když se rozpovídá o vnoučatech. To je pak jiný Mečiar - pyšní se láskou vnučky Kristýnky a společnými vylomeninami. Politický důchod stejně jako obvinění souvisící s obdobím, kdy stál v čele slovenské vlády, odmítá. A že by se jich našla spousta. Pro stát nevýhodná privatizace předaná do rukou sympatizantů HZDS, nátlak na novináře a především únos prezidentova syna Michala Kováče, za jehož duchovního vůdce označil Mečiara tehdejší náměstek tajné služby Jaroslav Svěchota, vražda korunního svědka - tato obvinění rozhodla o "červené" kartě pro vstup Slovenska do NATO. Mečiar vše vidí jinak, na vše má vysvětlení. A italskému prezidentovi je 85 let, říká. |
