Sociální demokracii, která po letech v opozici poprvé sedí ve vládě, se sice přísun sponzorských darů v posledním půlroce nepatrně zdvihl, ale i tak jde o zanedbatelnou částku. "Letos jsme zatím do-stali od deseti dárců celkem 1 304 177 korun," řekla hlavní pokladní Lidového domu Barbora Snopková. Jména dárců však neprozradila. V roce 1997 Zemanova strana od sponzorů inkasovala pouze 600 tisíc.
Obrovský propad zaznamenává i druhá nejsilnější strana, ODS. Zatímco loni dostala přes pětadvacet milionů (a předloni dokonce 43 milionů), letos je to pouhých tři a půl milionu korun. "Myslím si, že sponzoring je ubývající trend. Chtě nechtě to může vyvolávat různé domněnky a různé smyšlené causy. Dělá to spíše zlou krev. Bude tedy nutné brzy vymyslet, jak by se měl změnit zákon o financování politických stran," uvedl ředitel hlavní kanceláře ODS Oldřich Vojíř a jako jedno z možných řešení navrhl zvýšení státního příspěvku.
Tvrdou ránu dostala Unie svobody, která po svém vzniku letos v lednu zlákala řadu podnikatelů ke sponzoringu. Jen co se strana po volbách ocitla v opozičních lavicích, zájem mecenášů ochladl. "Přísun peněz se zastavil," řekl lakonicky místopředseda unie Václav Krása.
Na kontě US jsou nyní dva miliony korun, přičemž jde v naprosté většině o dary z předvolební doby. "Postavení v opozici tomu také samozřejmě nepřispívá. Nemusíme si zastírat, že vlivná vládní strana je pro sponzory zajímavější," připustil generální sekretář unie Jindřich Zetek.
PROGRAM ČSSD SPONZORY ZJEVNĚ PŘÍLIŠ NETÁHNE
V případě sociální demokracie však Zetkova věta neplatí - ČSSD je sice vládní stranou, ale sponzoři si u ní dveře nepodávají. "Zájem o nás se nezvýšil asi proto, že nejsme ochotni k protislužbám," naznačuje Barbora Snopková z ČSSD, a rozvíjí tak teorii, že sponzorský dar rovná se úplatek.
Ovšem samy firmy, které v minulosti figurovaly na seznamech sponzorů politických stran, mají trochu jiný názor. Například Sebastian Pawlowski ze společnosti COPA, která dala v loňském roce Klausově straně dva miliony korun, míní: "Z pohledu zahraničních investorů jsou ODS, Unie svobody a KDU-ČSL mnohem zajímavější, než je tomu v případě sociálních demokratů."
Světlou výjimkou mezi sponzory je počítačová firma APP Group, která vedle US, ODS a lidovců před letošními volbami obdarovala i sociální demokracii, a stala se tak jejím prvním a zatím posledním výraznějším mecenášem. "K poskytnutí sponzorských darů těmto stranám nás vedly obavy, aby extremistické strany nezískaly po volbách příliš silnou pozici v parlamentu," zdůvodnil včera rozeslání celkem milionu dvou set tisíc korun na stranická konta generální ředitel firmy Eduard Míka.
ŠREJBER A FIRMA TABÁK: SKANDÁLY NÁS VYLÉČILY
Někteří z bývalých sponzorů dnes prohlašují, že je zkušenosti vyléčily z podpory politických stran. Jde například o firmu Tabák, která v roce 1996 věnovala tehdy vládním ODS, ODA a KDU-ČSL po dvou a tři čtvrtě milionu korun.
"Po jistých zkušenostech je náš přístup takový, že na politickém sponzoringu už nemáme zájem," řekl na rovinu mluvčí koncernu Pavel Zuna.
Neblahou zkušeností měl Zuna na mysli loňskou aféru, kdy bývalý místopředseda ODA Vladimír Dlouhý oznámil, že Philip Morris (jako akcionář Tabáku) poslal alianci miliony přes fiktivní společnost na Panenských ostrovech. Firma takové tvrzení striktně odmítla.
Podobně podnikatel Milan Šrejber, jehož miliony pro ODS přispěly k rozpadu Klausovy vlády a ve středu je strana věnovala na humanitární účely, by už byl nyní opatrnější. "Co se týče případného budoucího sponzorování politických stran, tak říkám: Pravděpodobně ne," vzkázal Šrejber po svých spolupracovnících. Sedm a půl milionu korun z tenistova konta ODS několik let vydávala za peníze vymyšlených sponzorů Bácse a Sinhy.
O nějakém sponzoringu reálně neuvažuje ani firma Iceberg, jež se třemi miliony byla v roce 1996 největším sponzorem ODS. Místopředseda představenstva Petr Turek však tvrdí, že důvody jsou ryze ekonomické. "Naše ekonomické možnosti něco takového nedovolují, ale do budoucna to nemohu vyloučit," uvedl.
Právě špatnou ekonomickou situací podniků zdůvodňuje i mluvčí lidovců Eva Rolečková, proč má strana letos mnohem méně darů než v předchozím volebním roce 1996. "Ekonomická situace obecně i pro ty firmy je svízelnější. Každý dárce si musí spočítat, co si může dovolit dávat jako sponzorský dar," řekla Rolečková. Lidovci přitom podle ní počítají s tím, že ještě nějaké peníze dostanou. "Očekáváme, že se to ještě zlepší, protože je volební rok a mají nabíhat další peníze, o kterých víme. Mohly by to být tři až čtyři miliony," dodala Rolečková.
ODA MĚLA KDYSI MILIONY, DNES NIKOHO NEZAJÍMÁ
Jasným důkazem o tom, že když strana ztratí vliv, přijde i o přízeň bohatých firem, je osud Občanské demokratické aliance. Ještě před dvěma lety, kdy její lidé seděli ve vládě, získala vůbec nejvíc sponzorských darů - přes dvaapadesát milionů. Dnes je v jejím účetnictví v kolonce peněžní dary nula.
"ODA žije z mimořádných členských příspěvků, které jsme vyhlásili. Kromě toho máme ještě státní dotaci za získaná senátorská křesla. Ale sponzory nemá ODA žádné," potvrdil Jiří Langer z ústředního sekretariátu strany.
Na kolena sražená ODA, která se bez výrazné finanční injekce jen těžko vzpamatuje, musela výrazně snížit své náklady. "Zredukovali jsme stranický aparát. Jde to, ale je to mnohem skromnější. Musí to odpovídat reálným možnostem," konstatoval Langer.
Obrovský propad zaznamenává i druhá nejsilnější strana, ODS. Zatímco loni dostala přes pětadvacet milionů (a předloni dokonce 43 milionů), letos je to pouhých tři a půl milionu korun. "Myslím si, že sponzoring je ubývající trend. Chtě nechtě to může vyvolávat různé domněnky a různé smyšlené causy. Dělá to spíše zlou krev. Bude tedy nutné brzy vymyslet, jak by se měl změnit zákon o financování politických stran," uvedl ředitel hlavní kanceláře ODS Oldřich Vojíř a jako jedno z možných řešení navrhl zvýšení státního příspěvku.
Tvrdou ránu dostala Unie svobody, která po svém vzniku letos v lednu zlákala řadu podnikatelů ke sponzoringu. Jen co se strana po volbách ocitla v opozičních lavicích, zájem mecenášů ochladl. "Přísun peněz se zastavil," řekl lakonicky místopředseda unie Václav Krása.
Na kontě US jsou nyní dva miliony korun, přičemž jde v naprosté většině o dary z předvolební doby. "Postavení v opozici tomu také samozřejmě nepřispívá. Nemusíme si zastírat, že vlivná vládní strana je pro sponzory zajímavější," připustil generální sekretář unie Jindřich Zetek.
PROGRAM ČSSD SPONZORY ZJEVNĚ PŘÍLIŠ NETÁHNE
V případě sociální demokracie však Zetkova věta neplatí - ČSSD je sice vládní stranou, ale sponzoři si u ní dveře nepodávají. "Zájem o nás se nezvýšil asi proto, že nejsme ochotni k protislužbám," naznačuje Barbora Snopková z ČSSD, a rozvíjí tak teorii, že sponzorský dar rovná se úplatek.
Ovšem samy firmy, které v minulosti figurovaly na seznamech sponzorů politických stran, mají trochu jiný názor. Například Sebastian Pawlowski ze společnosti COPA, která dala v loňském roce Klausově straně dva miliony korun, míní: "Z pohledu zahraničních investorů jsou ODS, Unie svobody a KDU-ČSL mnohem zajímavější, než je tomu v případě sociálních demokratů."
Světlou výjimkou mezi sponzory je počítačová firma APP Group, která vedle US, ODS a lidovců před letošními volbami obdarovala i sociální demokracii, a stala se tak jejím prvním a zatím posledním výraznějším mecenášem. "K poskytnutí sponzorských darů těmto stranám nás vedly obavy, aby extremistické strany nezískaly po volbách příliš silnou pozici v parlamentu," zdůvodnil včera rozeslání celkem milionu dvou set tisíc korun na stranická konta generální ředitel firmy Eduard Míka.
ŠREJBER A FIRMA TABÁK: SKANDÁLY NÁS VYLÉČILY
Někteří z bývalých sponzorů dnes prohlašují, že je zkušenosti vyléčily z podpory politických stran. Jde například o firmu Tabák, která v roce 1996 věnovala tehdy vládním ODS, ODA a KDU-ČSL po dvou a tři čtvrtě milionu korun.
"Po jistých zkušenostech je náš přístup takový, že na politickém sponzoringu už nemáme zájem," řekl na rovinu mluvčí koncernu Pavel Zuna.
Neblahou zkušeností měl Zuna na mysli loňskou aféru, kdy bývalý místopředseda ODA Vladimír Dlouhý oznámil, že Philip Morris (jako akcionář Tabáku) poslal alianci miliony přes fiktivní společnost na Panenských ostrovech. Firma takové tvrzení striktně odmítla.
Podobně podnikatel Milan Šrejber, jehož miliony pro ODS přispěly k rozpadu Klausovy vlády a ve středu je strana věnovala na humanitární účely, by už byl nyní opatrnější. "Co se týče případného budoucího sponzorování politických stran, tak říkám: Pravděpodobně ne," vzkázal Šrejber po svých spolupracovnících. Sedm a půl milionu korun z tenistova konta ODS několik let vydávala za peníze vymyšlených sponzorů Bácse a Sinhy.
O nějakém sponzoringu reálně neuvažuje ani firma Iceberg, jež se třemi miliony byla v roce 1996 největším sponzorem ODS. Místopředseda představenstva Petr Turek však tvrdí, že důvody jsou ryze ekonomické. "Naše ekonomické možnosti něco takového nedovolují, ale do budoucna to nemohu vyloučit," uvedl.
Právě špatnou ekonomickou situací podniků zdůvodňuje i mluvčí lidovců Eva Rolečková, proč má strana letos mnohem méně darů než v předchozím volebním roce 1996. "Ekonomická situace obecně i pro ty firmy je svízelnější. Každý dárce si musí spočítat, co si může dovolit dávat jako sponzorský dar," řekla Rolečková. Lidovci přitom podle ní počítají s tím, že ještě nějaké peníze dostanou. "Očekáváme, že se to ještě zlepší, protože je volební rok a mají nabíhat další peníze, o kterých víme. Mohly by to být tři až čtyři miliony," dodala Rolečková.
ODA MĚLA KDYSI MILIONY, DNES NIKOHO NEZAJÍMÁ
Jasným důkazem o tom, že když strana ztratí vliv, přijde i o přízeň bohatých firem, je osud Občanské demokratické aliance. Ještě před dvěma lety, kdy její lidé seděli ve vládě, získala vůbec nejvíc sponzorských darů - přes dvaapadesát milionů. Dnes je v jejím účetnictví v kolonce peněžní dary nula.
"ODA žije z mimořádných členských příspěvků, které jsme vyhlásili. Kromě toho máme ještě státní dotaci za získaná senátorská křesla. Ale sponzory nemá ODA žádné," potvrdil Jiří Langer z ústředního sekretariátu strany.
Na kolena sražená ODA, která se bez výrazné finanční injekce jen těžko vzpamatuje, musela výrazně snížit své náklady. "Zredukovali jsme stranický aparát. Jde to, ale je to mnohem skromnější. Musí to odpovídat reálným možnostem," konstatoval Langer.
