"Měli jsme odvahu udělat i nepopulární kroky, abychom nastartovali ekonomiku. Po současné vládě chceme, aby nemyslela jen na to, jak si koupit hlasy voličů. Chceme, aby investovala do budoucnosti a příznivý vývoj udržela dlouhodobě," říká lídr opoziční Slovenské demokratické a křesťanské unie.
Kdysi jste řekl, že Slovensko nastoupilo do vlaku, který jede tím správným, euroatlantickým směrem. Nevychýlilo se z něj po volbách, v nichž zvítězil Robert Fico?
Na hodnocení vlády je ještě brzy, ale už nyní můžeme pochybovat, zda se vytyčeným cílům nevzdaluje. V roce 2004 jsme si stanovili, že budeme podporovat vzdělávání. Dnes ale vidíme, že jsme zaváhali. Podporu školství jsme podcenili, zanedbali jsme vědu a výzkum.
Na druhou stranu víme, že se dnes těšíme rekordním hospodářským přírůstkům, protože jsme měli před pěti lety odvahu udělat potřebné reformy. A dnes se zase rozhoduje, jak bude Slovensko vypadat za čtyři pět let.
Podařilo se vám na Slovensko přilákat velké investory jako třeba automobilku Kia Motors. Museli jste však přeplatit ostatní země. Když se díváte zpět, vyplatilo se to?
Bez nejmenších pochybností. Po dlouhých letech máme vyšší export než import. Vytvořili jsme osmdesát tisíc nových pracovních míst za jediný rok, na nichž se automobilka podílela přímo i nepřímo.
Neříkám, že jsme nemohli vyjednat lepší podmínky, ale konkurence byla tvrdá. Udělali jsme kompromis a vyhráli. Jsem rád. Navíc stát dotoval projekt částkou do patnácti procent, jak povoluje Evropská komise.
Myslíte patnáct procent od státu plus další podpora od Žiliny?
Ne. Naprosto jsme se neodchýlili od evropských regulí. Však si na nás nikdo nestěžoval! Ani Polsko, ani Evropská komise!
Když mluvíme o Evropě... Slovensko mění i zahraniční politiku. Dříve se ve slovenském tisku psalo o Evropské unii, dnes o Libyi, Kubě, Venezuele...
Ano. S nevolí sleduji, že poslanci evropského parlamentu vyzývají premiéra mé země, aby se omluvil a korigoval své výroky na adresu bulharských sestřiček v Libyi. Nerad vidím, že se se svou stranou dostal do politické izolace.
I to, že má čas rozloučit se s odcházejícím běloruským velvyslancem, ale nemá čas na lídra běloruské opozice Alexandra Milinkeviče, který přijel do Bratislavy. Nelíbí se mi, že na papíře sice zůstává naše proatlantická orientace jasná, ale pak se Fico zúčastní oslavy komunistické revoluce na kubánském velvyslanectví v Bratislavě. Taková politika naší zemi škodí.
Ale Fico má velkou podporu veřejnosti. Co si myslíte o krocích, jako je zrušení poplatků u lékaře za recept, zvaní žen do kulturních domů při Mezinárodním dni žen, odškodňování bývalých komunistů vyloučených po roce 68 ze strany...
Slovensko není žádnou raritou. I v Česku máte podobné zkušenosti. Co takový pan Gross? To byla nějaká celebrita! A kde je dnes?
Předpovídáte Robertu Ficovi stejnou kariéru, jako měl Stanislav Gross?
Popularita je velmi proměnlivá. Fico dělá populistické tahy, rozdává důchodcům peníze k Vánocům, nedělá politiku principů, ale každodenního nahánění procent do průzkumů veřejného mínění.
Abraham Lincoln řekl kdysi, že krátkodobě můžete klamat velkou skupinu lidí, ale dlouhodobě se to nedá. Žádná populistická politika nemá velkou perspektivu. Ani ta Grossova neměla.
Kam by se podle vás mělo Slovensko nyní ubírat?
Mojí prioritou je vzdělávání. Máme staré učební osnovy. Jsme malý národ, můžeme se prosadit jen kvalitou. Proto potřebujeme vzdělané matematiky, rozvíjet informační technologie, ale potřebujeme i více pravdivější historie.
Pravdivější historie? Co si tedy jako křesťanský demokrat myslíte o nových dokumentech, které usvědčují slovenské představitele katolické církve ze spolupráce s StB?
Je to kříž katolické církve. Každý máme svůj.
Buďte konkrétní. Historikové nově zveřejnili listiny dokazující úzké styky arcibiskupa Jána Sokola s StB. Měl by odstoupit?
K tomu se nebudu vyjadřovat. To mi nepřísluší. To bych pak musel hovořit i o problémech rybářského svazku či úplatků ve fotbale.
