Setkání Junckera a Mayové minulý týden ve středu začalo sérií zdvořilostních frází a fotografováním obou politiků před sídlem britské premiérky. Úsměvy do kamer a polibek pro fotografy. O pár hodin později Juncker opouštěl Downing Street 10 se zachmuřeným výrazem. „Odcházím odsud s větší skepsí, než kdy předtím,” sdělil.
Podle britských novinářů mu na radosti nepřidalo vyjádření britské premiérky, která by ráda nejprve vyjednala budoucí dohody s EU a až následně chce zahájit diskuzi k formalitám článku 50 Lisabonské smlouvy. „Pro EU to působí, jako kdyby žila ne na Marsu, ale ve zcela jiné galaxii,” uvedl jeden ze zdrojů blízký jednání podle serveru The Times.
Podobná slova volil i Juncker při následném telefonátu německé kancléřce Angele Merkelové.
„Je pošetilá (Mayvoá) a žije v paralelní realitě,” sdělil předseda Evropské komise Merkleové. Následující ráno německá kancléřka vystoupila ve Spolkovém sněmu. V projevu se dotkla i otázek brexitu.
Prohlásila, že v Británie si ještě v souvislosti s vystoupením z EU mnozí dělají iluze (psali jsme zde). Zřejmě tím mířila právě na Mayovou a její tým vyjednavačů, který vede ministr pro brexit David Davis (více o něm zde).
Mayová však kontroverzi okolo setkání s Junckerem odmítá. Jedná se podle ní o „bruselské drby”. Zopakovala stanovisko, že je připravena ukončit jednání o brexitu bez konečné dohody, pokud nebude spokojena s podmínkami, které jí Brusel nabídne, píše server The Guardian.
Čtyři priority EU
Prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí Evropské unie v sobotu na mimořádném summitu v Bruselu schválili politická vodítka pro vyjednávání s Británií o jejím odchodu ze společenství. Předseda Evropské rady Donald Tusk Londýn varoval, že sedmadvacítka je ve svém postoji jednotná.
Podle představy EU je první prioritou ochrana práv unijních občanů v Británii a britských v Unii. Jde o klíčovou věc, neboť brexit se dotkne více než čtyř milionů těchto lidí. Unie stojí o „účinné, vymahatelné, nediskriminační a komplexní“ záruky práv evropských občanů, mezi nimiž nesmí chybět právo získat trvalý pobyt po dosažení pěti let nepřetržitého legálního pobytu v Británii.
Sedmadvacítka také trvá na tom, aby Británie dodržela všechny finanční závazky, které na sebe jako členská země Unie vzala ve stávajícím víceletém finančním období. V opačné situaci by musely být kráceny peníze z evropských fondů.
V první fázi diskusí s Londýnem chce Unie také zcela dostat ze stolu či alespoň výrazně pokročit i v otázkách právní kontinuity, například pokud jde o případy související s Británií, které nyní projednává evropský soud.
Čtvrtou důležitou věcí před možným posunem rozhovorů do druhé fáze je pro EU řešení situace na budoucích hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Unie se tam chce vyhnout zřízení „tvrdé hranice“. Teprve až bude v těchto oblastech dosaženo dostatečného pokroku - což opět posoudí unijní summit letos někdy na podzim - bude možné začít jednat o budoucnosti (více o možných následcích pro Irsko zde).
Do konce letošního roku by naopak mělo padnout rozhodnutí, kam se z Londýna odstěhují dvě významné unijní agentury, které tam dosud mají sídlo. O Evropský bankovní úřad (EBA) má zájem i Česká republika, o Evropskou agenturu pro léčiva (EMA) mimo jiné i Slovensko. Evropská komise premiéry a prezidenty informovala, že v červnu přijde s kritérii a podmínkami, podle kterých se o nových sídlech rozhodne.
