Británie odejde z jednotného trhu. Mayová se rozhodla pro tvrdý brexit

  • 2194
Premiérka Theresa Mayová v úterý poodhalila základní strategii při vyjednávání odchodu z Evropské unie. Potvrdila opuštění jednotného evropského trhu a přislíbila větší ochranu hranic. Varovala představitele Unie, aby netrestali Británii za brexit nevýhodným návrhem vzájemné dohody.

V klíčové části projevu britská premiérka oznámila, že Británie si vyjedná zvláštní obchodní dohody s Evropskou unií. Neznamená to však, že Británie zůstane na jednotném evropském trhu. „Zůstat členem tohoto trhu by znamenalo, že musíme být svázáni evropskými zákony. Ve výsledku bychom tedy prakticky Unii neopustili,“ vysvětlila.

Brexit podle Theresy Mayové:

  • Odchod z jednotného evropského trhu
  • Odstoupení od Soudního dvora EU
  • Zpřísnění imigrační politiky
  • Dojednání nové celní dohody s EU
  • Vyjednání nové obchodní dohody s EU
  • Výslednou dohodu o brexitu bude schvalovat britský parlament
  • Udržet společnou zónu volného pohybu mezi Spojeným královstvím a Irskem

Mayová varovala evropské partnery před případnou snahou prosazovat dohodu, která by měla být jakýmsi trestem pro Británii a odrazovat další země od odchodu z Unie. Londýn si přeje přátelské vztahy s EU, ale na podobnou dohodu by nepřistoupil. Britská premiérka by podle svých slov raději opustila EU bez jakékoli obchodní smlouvy než s nevýhodnou dohodou.

Premiérka tedy potvrdila, že Británie opustí jednotný evropský trh. S tímto krokem podle ní souvisí i radikální snížení množství peněz, které Londýn bude v následujících letech posílat do společné evropské kasy.

Británie hodlá také odstoupit od Soudního dvora EU a dalších unijních struktur. Mimo jiné chce kontrolovat počet lidí přicházejících z unijních zemí, řekla Mayová. Bez upřesnění podmínek také uvedla, že si přeje novou celní dohodu s Unií. Podoba brexitu podle Mayové by měla zajišťovat práva občanů EU žijících v Británii a stejně tak práva Britů žijících v zahraničí. Cizinci, kteří v zemi pracují legálně, by se tak neměli obávat případného vyhoštění.

Zachování volného pohybu lidí přes hranice bylo jednou z podmínek EU pro setrvání Velké Británie na jednotném trhu. Mayová už na loňské konferenci Konzervativní strany naznačila, že kompromisní řešení v tomto ohledu nebude možné.

Mayová v úterý také oznámila, že se při vyjednávání v následujících měsících zaměří na několik základních okruhů. Prvním bodem bude převzetí legislativy EU. Následně parlament rozhodne, které části si ponechá. „Británie musí opět převzít kontrolu nad svými zákony. Budeme tak silnější,“ prohlásila. Dodala, že výslednou podobu brexitu bude schvalovat britský parlament.

Premiérka ujistila Skotsko, že při vyjednávání podmínek brexitu bude mít své slovo. Tématem bude také zajištění volných hranic mezi Irskem a Severním Irskem (více o tématu zde). Premiérka slíbila, že vláda najde takové řešení, aby byl i nadále zajištěn volný pohyb na těchto hranicích.

Mayová potvrdila, že Británie bude se svými evropskými spojenci nadále spolupracovat v boji proti kriminalitě a terorismu. Londýn je podle ní nadále pro sdílení informací tajných služeb.

Globální Británie

Premiérka ubezpečila, že v zájmu vlády je vyjednat takový brexit, pro který se Britové vyslovili v loňském referendu. Chce Spojené království, které bude silnější a prosperující zemí a nechce ho uzavírat před světem. „Jsme jednou z nejvíce multikulturních zemí na světě,“ uvedla.

„23. červen nebyl momentem, kdy jsme se rozhodli pro krok zpět. Byla to chvíle, kdy jsme se rozhodli vybudovat skutečnou globální Británii,“ prohlásila britská premiérka. Dodala, že její vlast si zcela jistě nepřeje rozpad Evropské unie, ale její úspěch.„Budeme pracovat na tom, abychom i nadále byli partnery a spojenci,“ ujistila Mayová představitele Evropské unie.

Vrátila se také ke kritice části veřejnosti i opozice, podle které tým vyjednávající brexit dostatečně neinformuje o postupu jednání. Mayová sdělila, že úkolem vedení země není informovat o každém kroku, ale vyjednat co nejlepší podmínky pro Británii (kompletní projev Mayové v angličtině najdete zde).

Cesta k brexitu

Článek 50 Lisabonské smlouvy, kterým formálně začne vyjednávání brexitu, Británie podle Mayové spustí do konce března.

Nesouhlas Skotska

Na projev Mayové odpoledne reagovala skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Skotsko by podle ní mělo mít možnost hlasovat o své nezávislosti v případě, že Británie skutečně opustí jednotný evropský trh a nevyjedná si novou obchodní spolupráci. Vizi brexitu podle Mayové označila za „ekonomickou katastrofu“ pro Velkou Británii. „Vládě Velké Británie bychom neměli dovolit, aby nás poslala mimo jednotný trh,“ myslí si Sturgeonová (více o případném druhém referendu o skotské nezávislosti zde).

Sturgeonová si také stěžovala, že předložila britské vládě sérii návrhů zohledňujících skotský postoj k EU, ale že není jediný náznak toho, že by na ně Londýn bral jakékoli ohledy.

Britský ministr pro brexit David Davis při odpoledním projevu v parlamentu na jednu z otázek uvedl, že Británie vystoupí z EU i v případě, že budou poslanci hlasovat proti finální dohodě. „Loňské referendum nasměrovalo Británii z Evropské unie. Na tom se nic nezmění,“ prohlásil.

Předseda Evropské rady Donald Tusk označil Mayové za „realističtější“ oznámení britských záměrů ohledně vystoupení země z Evropské unie. „Smutný proces, surrealistická doba, ale konečně realističtější oznámení o brexitu,“ uvedl Tusk na Twitteru. Obdobně se k projevu vyjádřil i český tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

V loňském hlasování se v červnovém referendu pro brexit vyslovilo 52 procent voličů, 48 jich bylo proti. Mayová chce zahájit vyjednávání podmínek odchodu s evropskými partnery nejpozději koncem března. Tato jednání by měla podle různých komentářů trvat 18 až 24 měsíců (vše o brexitu najdete zde).

V červenci vkládali Britové do budoucí premiérky velké naděje:

7. července 2016


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video