Maturitní písemka po dvaceti letech: dnešní studenti píší lépe

Práce maturantů v roce 1989 působily jako šroubované zprávy z tehdejší televize. To dnes jsou maturanti kritičtější, mají nadhled a jejich styl psaní je výrazně lidštější. MF DNES jejich práce srovnala. A výsledek? Dnešní studenti píší lépe a textu rozumějí.

Dnešní studenti jsou méně svázaní. Ilustrační foto. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

"Představuji si svou budoucnost. Udělám maturitu, pak vystuduju Vysokou školu zemědělskou, ušetřím peníze a podívám se do NDR." Takhle uvažovala, s trochou nadsázky, ve své maturitní práci z češtiny na jaře roku 1989 Věra, studentka pražského Gymnázia Jana Keplera.

MF DNES porovnala práce Věry a jejích vrstevníků s díly studentů, kteří na stejném gymnáziu maturovali v posledních letech. Dvě věci se ukázaly nad jiné výrazněji – studenti jsou v projevu mnohem uvolněnější. A až na výjimky jsou jejich práce na jazykově mnohem vyšší úrovni ve srovnání s těmi, kdo se snažili své myšlenky formulovat před dvaceti lety. Na jejich práci se hodně projevila doba, v níž vyrostli.

Výrazně se změnil styl psaní, používaný jazyk a samozřejmě i témata.

1989: jen povolená témata

"Dnešní studenti jsou méně svázaní, ale daleko větší vliv vidím v tom, že češtinu učíme jinak než kdysi – nebereme ji chronologicky jako literární historii, ale po žánrech. Studenti pracují s texty, učí se je interpretovat, pořád něco píší," vysvětluje ředitel Keplerova gymnázia Jiří Růžička. Roli jistě hraje i téma, které si studenti mohli zvolit.

1989 Citáty z maturitních prací

"Kdyby každý tvořil ve svém oboru tak kvalitně, jako se Hrabal věnoval své literární činnosti, nebyla by naše společnost v nynějším stavu. Mnoho lidí by si z něho mohlo vzít příklad, jak se aktivně zapojit do vývojových tendencí naší společnosti." Alan, charakteristika výrazné osobnosti

"V současné době, kdy se umírnila hrozba jaderné války, je tu problém druhý a neméně závažný – životní prostředí." Alexandra, odborný článek o životním prostředí

"Podívejte se na výchovu mladých lidí. Vedeme je skutečně dobře?" Dana, úvaha o umění, konkrétně o vážné hudbě

Věra si v roce 1989 vybrala fejeton na téma Člověk by chtěl létat, a zatím... Se stejným tématem se před dvaceti lety musely popasovat tisíce dalších maturantů. Zadání byla centrální – kromě fejetonu tehdy šlo psát charakteristiku nějaké výrazné osobnosti (na "Keplerovi" se psalo o Hrabalovi, ale taky o Gándhím a Gorbačovovi) či úvahu o potřebě umění.

Největším hitem, který si pro svou práci vybrala víc než polovina studentů, však byl citát Karla Havlíčka Borovského o vztahu k vlasti – měl totiž uvést odborný článek do populárně-vědeckého časopisu o stavu životního prostředí. Zazněla kritika pražského ovzduší i zničených krušnohorských lesů.

Věra se však držela lehkého stylu psaní a svého života – nastínila, že po svatbě se vydá na svatební cestu nejvýše do Kladna, protože na víc nebudou peníze.

Věty studentů z roku 1989 jsou šroubované, vyjádření opatrná. "Podívejte se na výchovu mladých lidí. Vedeme je skutečně dobře?" píše studentka Dana.

Nebo: "Naší společnosti chybí Mahátma Gándhí, který by všem lidem názorně otevřel cestu. V sovětské společnosti by tím člověkem mohl být Michail Gorbačov. Naše společnost na takového muže stále čeká. Dočká se?" ptal se Martin. (Redakce má k dispozici celá jména studentů, ale neuvádí je.)

Martinovy spolužáky, maturující ještě za totality, zaujala třeba i Matka Tereza – ovšem s nutnou zmínkou, že jedno z jejích misijních středisek otevřeli i v Moskvě. Pokud něco studenti v roce 1989 kritizují, pak to, co je povoleno: úroveň kultury nebo čistotu ovzduší.

Gorbačova střídá Havel

Ale už v roce 1990, ani ne půl roku po 17. listopadu, je znát, jak se doba změnila. Stačí se podívat na dvě z tehdejších maturitních témat. Zatímco na jaře 1989 jeden ze žánrů – charakteristiku vybraného hrdiny – uvozoval citát arménsko-gruzínského šansoniéra Bulata Okudžavy, v dubnu 1990 mohli studenti mimo jiné psát text na téma citátu prezidenta Kennedyho: "Neptejte se, co může vaše zem udělat pro vás, ptejte se, co můžete udělat pro ni."

Maturanti se věnovali toleranci (podle Venduly je vzorem tolerance Václav Havel a Sokrates), pokoušeli se o reportáž či výklad díla Karla Čapka. Ale nejpopulárnější byl, alespoň mezi studenty Keplerova gymnázia, text skupiny Brontosauři, v němž se zpívá "Co dalo nám do vínku dvacátý století".

Michaela si stýskala, že to jsou drogy a rozvody, Hana se věnovala počítačům: "Člověk žijící v naší společnosti se s ním setkává jen zřídka," napsala.

Někteří studenti se projevili jako vcelku dobří vizionáři – jako Dana, která už v roce 1990 zmínila možné problémy ve vztazích mezi Čechy a Slováky. Prorokoval i Pavel: "Nejtěžší období nás teprve čeká. Po rychlém vzplanutí a euforickém nadšení umíme stejně rychle vychladnout."

Studenti dnes: píší lépe a jsou odvážnější

Nyní, po dvaceti letech, je rozdíl ještě patrnější. Studenti jsou mnohem odvážnější a jazyk, který používají, hezčí. Maturitní práce z roku 2009 zatím do školního archivu nedorazily, ale výmluvné jsou i ty ze školního roku 2007/2008.

2008 Citáty z maturitních prací

"Ó, všemocný Bože, dej, ať hříšníků mezi námi ubývá, ať netrápí nás pečlivě upravované, kteří chtě nechtě občas spatří sebe samé v horoucích peklech." Zuzana, barokní exemplum na téma hřích ve 21. století

"V hloubi duše víme, že jsme zbabělci. Ti, kteří létají, nám ukazují, jak moc jsme přízemní. ... I proto tolik z nás nemá rádo bratry Mašíny... Není větším zločinem to, že jsme pasivitou udržovali režim a sebe navzájem v šachu?" Matouš, úvaha o dějinách a národní povaze

"Leitmotivy dnešní doby jsou ochrana životního prostředí, zdraví a snaha o vylepšení životní situace lidí pod hranicí bídy. Pokud by Ježíš toto zapracoval do svých myšlenek, měl by velkou šanci na úspěch." Ela, komentář na téma Média a etika

Tehdy byla na "Keplerce" jedním z témat postmoderní povídka o nalezení tajného spisu Jana Keplera, v jejímž závěru neváhala studentka Anna psát o řediteli školy jako o vrahovi studentů. Další žánr, barokní exemplum neboli příběh o hříchu, uvozoval citát Vladimíra Holana "Být není lehké... Lehká jsou jen hovna."

Studenti se zadaných témat chopili s lehkostí, podle kantorů jsou mladí lidé odvážnější, a pokud kritizují, tak mnohem konkrétněji. Z prací je navíc vidět, že si dokážou udržet odstup a nadhled.

Na každém gymnáziu je čeština jiná

Osmnáctiletí z konce 80. let se až na výjimky trápili s kostrbatými souvětími, v nichž se to hemžilo slovy jako "společnost" a "výchova", kdežto jejich o dvacet let mladší následovníci z Gymnázia Jana Keplera v Praze v písemkách až na výjimky problémy se slohem neměli.

Jenže v tom mohou být mezi gymnázii velké rozdíly, výrazně po novu se totiž čeština učí jen na části z nich. A platí to i o základních školách, což dokládají i výsledky mezinárodního průzkumu PISA, který se zaměřil mimo jiné na čtenářskou gramotnost osmáků – jde o schopnost porozumění textu a práci s ním.

"Ta je trvale pod průměrem zemí OECD," uvedl Vladimír Tomášek z Ústavu pro informace ve vzdělávání. Navíc v posledním měření z roku 2007 se výsledek ještě o něco zhoršil. "O to více nás budou zajímat výsledky z posledního šetření, ty však budou známy až v prosinci 2010," dodal Tomášek.

Na problémy s klesající čtenářskou gramotností letos upozornila i ministryně školství Miroslava Kopicová.

Výsledky maturantů

Společnost Scio testovala v letech 1998 a 2009 výsledky maturantů z obecných studijních předpokladů, českého jazyka, cizího jazyka a matematiky. Zjistila mimo jiné, že celkové výsledky se za 11 let nezlepšily ani nezhoršily. Nevypovídá to však nic o tom, jak by obstáli v mezinárodním srovnání. Například v češtině se mírně propadly odborné školy a učiliště – zatímco na gymnáziích měli studenti dobře 62 procent úloh v obou letech, na odborných školách klesla úspěšnost ze 46 na 44 procent a na učilištích s maturitou z 42 na 39 procent.

Zdroj: Scio