Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zvyšte výdaje na obranu do konce roku, zní americké ultimátum

  17:48aktualizováno  18:48
Zvyšte své výdaje na obranu, jinak by Spojené státy mohly „utlumit“ své alianční závazky, vyzval v Bruselu ministry obrany NATO šéf Pentagonu James Mattis. Ujistil sice, že USA považují Alianci za základní kámen transatlantické bezpečnosti, evropští spojenci ale musí do své obrany investovat více.

Americký ministr obrany James Mattis. | foto: NATO Photos

„Amerika bude plnit své závazky, ale pokud vaše národy nechtějí vidět Ameriku utlumit své závazky k této Alianci, každé z vašich hlavních měst musí ukázat podporu naší společné obraně,“ citovali Mattise američtí novináři, kteří šéfa Pentagonu po Evropě doprovázejí.

Mattis za zavřenými dveřmi prohlásil, že spojenci musí začít zvyšovat výdaje na obranu do konce roku, jinak by administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, mohla „mírnit své závazky“ vůči nim. Jakým způsobem ale neuvedl.

Podle něj by měl být právě tento rok pro Alianci milníkem, kdy vlády evropských zemí začnou plnit své závazky, tedy dávat na obranu 2 procenta HDP, jak se zavázaly se vstupem do NATO.

Šéf Pentagonu to označil za „spravedlivý požadavek“ založený na „politické realitě“ ve Washingtonu. „Americký daňový poplatník už nechce nést nepřiměřený podíl na obranu západních hodnot,“ prohlásil.

Tlak je v zájmu všech, tvrdí šéf NATO

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je americký tlak na zvýšení obranných výdajů v zájmu všech členů.

Stoltenberg připomněl, že zastavit pokles ve výdajích na obranu se podařilo Alianci v roce 2015 a loni už 22 spojeneckých zemí z 28 posílilo své obranné rozpočty. Konkrétně se výdaje na obranu celkově zvedly o 3,8 procenta, tedy zhruba 10 miliard dolarů. „Postupně jdeme správným směrem. Ale zbývá ještě velmi dlouhá cesta,“ řekl.

Celkový dojem je ovšem podle jeho slov smíšený, když někteří spojenci skutečně navyšují reálné investice do obrany a další se stále potýkají na stejné hranici jako dosud. „Diskutujeme proto o tom, jak můžeme udržet pozitivní dynamiku. Například prostřednictvím národních plánů s jasnými milníky,“ dodal.

Podle britského ministra obrany Michaela Fallon šéf Pentagonu ostatním členům NATO jasně řekl, že „Kongres nebude nadále tolerovat nerovné rozdělení zátěže“. Londýn proto navrhuje vytvoření plánu, který by jasně stanovil, jak výdaje na obranu zvyšovat.

Právě Británie spolu s Estonskem, Polskem a Řeckem jsou jedinými zeměmi, které na obranu dávají stanovená 2 procenta HDP. Dosažení této hranice už pro příští rok avizovala také Litva.

Spojené státy jsou zdaleka nejsilnějším členem NATO a utrácí více na obranu než všichni ostatní dohromady (3,61 procenta HDP). Naproti tomu například Německo dává na obranu jen 1,19 procenta. Hned desítka evropských zemí, včetně Česka, pak ještě méně. Sedm členských zemí - včetně Kanady, Itálie a Španělska - by muselo obranné výdaje prakticky zdvojnásobit.

Stropnický chce pro armádu více

Mattisova slova nechtěl český ministr obrany Martin Stropnický interpretovat nějak dramaticky s tím, že překvapení se nekonalo. „Řekl to, co jsme všichni čekali. Upřímně řečeno myslím, že spousta ministrů - a já mezi ně patřím - ten projev hodnotí jako obrovský příklon Spojených států k té alianční ideji jako takové,“ citovala ministra agentura ČTK.

Základem Mattisova projevu bylo, že silné NATO potřebuje silné členské státy, míní český ministr. Česko na jednání informovalo podle Stropnického o tom, jak se jeho financování obrany vyvíjí.

Stropnický jen několik hodin před schůzkou ministrů uvedl, že očekává v příštích třech letech vyšší růst českého obranného rozpočtu. Na velitelském shromáždění proto vyzval představitele armády, aby chystalo investiční plány na příští roky ve svou variantách.

První má počítat s každoročním nárůstem rozpočtu o pět miliard korun, druhý s osmimiliardovým růstem. Stropnický předpokládá, že se jeho úřadu podaří s ministerstvem financí dojednat vyšší růst rozpočtu nejen na příští rok, ale i na další dva roky. Místo slibovaných asi pěti miliard by tak ministerstvo obrany mělo dostat každoročně miliard osm.

Stropnický si podle svých slov nedovede představit, že by nebyl dodržen koaliční závazek, který počítá s dosažením výdajů na obranu do roku 2020 ve výši 1,4 procenta HDP. Nyní je to necelých 1,1 procenta.

Současný nárůst rozpočtu ale k dosažení slíbené hranice nevede. Podle schváleného výhledu předpokládaný rozpočet na rok 2018 činí 57,8 miliardy korun a na rok 2019 pak 62,7 miliardy, což by bylo asi 1,2 procenta HDP. Pro dosažení 1,4 procenta HDP by bylo potřeba, aby byl v roce 2019 rozpočet ve výši asi 68 miliardy a v roce 2020 o necelých osm miliard více.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Army test obsahuje pět disciplín
Army test má motivovat děti i dospělé k pohybu, říká aktivní záložník

Shyby, kliky, lehy-sedy, běh a dřepy. Pět disciplín, kterými si každý může v rámci několika sportovních mítinků nazvaných Army test vyzkoušet, zda jeho fyzička...  celý článek

Letoun F-16 belgického letectva na Dnech NATO v Ostravě
Mošnovské letiště ožívá. Hřmot stíhaček věstí blížící se Dny NATO

Jednou za rok, vždy na pár dní, ožívá letiště v Mošnově nebývalým ruchem. To když se na Dny NATO v Ostravě slétají účastníci víkendové show. Zatím takřka tři...  celý článek

Belgická stíhačka F-16 doprovází nad Baltem nekomunikující ruský přepadový...
Ruské síly v pohybu. Přes Balt míří inkognito desítky vojenských letounů

Jen týden zbývá do začátku rusko-běloruského cvičení ZAPAD 2017, které kvůli svému charakteru budí obavy v Pobaltí i dalších zemích. Nad Baltem už nyní panuje...  celý článek

Zeleninové hranolky
Zeleninové hranolky

Hranolky nemusí být zabijákem diety.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.