"A řekněte paní Čermákové, ať dá Nikolce taky na krk tenhle řetízek se znamením, holky ho dostaly, když jim byl rok," říká Jaroslava Trojanová.
Říká to s citelným smutkem v hlase po holčičce, jejíž jméno vyslovila. Ale zároveň se usmívá a bere do náruče černookou Verunku. Není pochyb. Dítě jako by jí i pravému tátovi Liboru Brožovi z oka vypadlo.
Nebýt Broži možná by se na záměnu nepřišlo. Jenže on si nechal udělat testy otcovství, protože pochyboval, že Nikolka je jeho skutečná dcera, nebyla mu podobná.
Brožova partnerka Jaroslava Trojanová také přiznává, že občas by byla raději, kdyby se na záměnu dětí vůbec nepřišlo. "Ze začátku jsem přítele proklínala, že si ty testy nechal udělat," říká.
On vám vlastně nevěřil.
Mně tady nevěřil nikdo. To bylo hrozný. Hrozný. Do něho rejpal švagr, jeho máti, rejpali, ať na ty testy jde. Tak šel, aby od nich měl pokoj.
Omluvil se vám přítel, když vyšlo najevo, co se stalo?
Už jo, omluvil se. I jeho sestra, že mi nevěřili. Ale švagr ne.
A když se ukázalo, že došlo k záměně, povedlo se vám zase sblížit?
Dá se říct, že jo, že jsme se zase sblížili. Řešíme víc věci společně, kolem dětí, bydlení, protože dokončujeme stavbu domu. Je to lepší, ale teda...
Nedůvěra zůstane...
Myslím, že napořád. Nějak jsem mu to odpustila, ale vlastně je to pořád ve mně - že mi nevěřil on a jeho rodina.
Čtěte ve čtvrtečním Magazínu DNES
I Libor Broža někdy lituje, že na testy otcovství šel. Proč? Jak výměnu zvládají druzí rodiče - Jaroslava a Jan Čermákovi? Jak obě rodiny prožily Vánoce? Vše se dozvíte ve čtvrtek v Magazínu.
