Matka a s kariérou? Přetěžké

Kariéra, nebo děti? Dilema, které stále více žen dokáže skloubit dohromady, i když často ve velkém stresu. Česká společnost totiž matkám s kariérou příliš nepřeje. Michaela Erbenová zastává nejen vysokou funkci v České národní bance, ale je také matkou dvouletého syna. Sama dobře zná, s jakými předsudky česká společnost přistupuje k mladým ženám, které usilují o místo především pak v konzervativním bankovnictví.

"Když nastupuje mladá žena do zaměstnání, skoro každého zaměstnavatele napadne, jak dlouho tam vydrží, než odejde na mateřskou. Když stejně starý muž se hlásí na stejné místo, tak nikdo neuvažuje o tom, že mladí muži často mění práci," říká Erbenová.

A připouští, že náročnou práci a rodinu zvládá především díky štědrému manželovi, který se neřídí tradičním rozdělením rolí v domácnosti i v péči o dítě. "Pracuje na částečný úvazek a od počátku pro něho nebyl problém přebalit dítě, které pomohl zplodit, či udělat cokoli v domácnosti," říká Erbenová.

Výchova ovlivňuje kariéru
Konzervativní však nejsou jen bankéři. Sociologové potvrzují, že společnost si stále udržuje řadu předsudků a bariér. Na výchovu dítěte je tu matka, a pokud ta se rozhodne současně rozvíjet svoji kariéru, společnost na ni často pohlíží jako na potenciálně problémového rodiče.

Málokdo se zeptá otce, jak zvládá tu či onu náročnou práci a zároveň péči o rodinu. Pokud podobného postavení dosáhne žena, tato otázka je téměř automatická.

Proč je tedy česká společnost stále tak pozadu? "Naše děti vychováváme stále podle toho, jakého jsou pohlaví. Je dokázáno, že budoucí kariéru si vybíráme podle určitých očekávání a podle rodinného života," říká Marcela Linková ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Podle ní dívka, která už odmala tuší, že většina domácích prací bude spočívat na jejích bedrech, tomu uzpůsobuje i svou kariéru. "Očekává se, že žena najde smysl svého života v mateřství, na druhou stranu tomu společnost nepřikládá téměř žádný význam," poznamenává Linková.

A protože česká společnost dosud není zcela připravena přijmout nové role žen, nefunguje ani zázemí, které by většímu počtu matek umožňovalo bez výčitek svědomí a stresu věnovat se své práci. Málokdo si totiž může dovolit finančně náročné hlídání dítěte po celou pracovní dobu.

Síť mateřských škol sice funguje, ale často nebývají schopny reagovat pružně na potřeby matky. Ta by třeba raději dítě přivedla až v devět, a ne v osm hodin ráno a vyzvedla si je později než v pět hodin odpoledne.

Malé zapojení žen do mocenských funkcí nejlépe ilustruje politika. I když s nástupem vlády Vladimíra Špidly se do ministerských křesel vyhouply hned dvě ženy, příliš velký pokrok to ve srovnání s rozvinutým světem není. A rozhodně to neudělá dojem na švédské expertky zabývající se rovnoprávností.

"Vy máte asi sedmnáct procent žen v parlamentu, že?" ptá se Catharina Alpkvistová, která právě v Česku dělá výzkum o rovných šancích. "To není mnoho," odtuší.

A vzápětí dodává, že u nich ve Švédsku ženy tvoří po posledních volbách letos v září už pětačtyřicet procent. Jen pro srovnání: v šesti a půl tisíci českých obcí starostuje pouze necelých dvacet procent žen. Mezi hejtmany není ani jedna žena.

Ženy to umějí s veřejností
Nejen v politice, ale i ve velkém byznysu české ženy stále působí jakoby nepatřičně. Podle studie agentury PricewaterhouseCoopers bylo v roce 1999 mezi generálními ředitelkami v českých firmách se zahraničním vlastníkem jen 3,9 procenta generálních ředitelek. Mezi obchodními či technickými řediteli byla situace podobná.

Jediné řídící pozice, kde se ženy prosazují více nebo srovnatelně s muži, jsou v personalistice, marketingu a ve firemních odděleních pro styk s veřejností.

"Za posledních deset let se určitě dostalo do vedení společností mnohem více žen. Mají mnohem lepší možnosti se vzdělávat, také se mění priority, ženy mají děti později a předtím více budují kariéru," říká Irena Brichta, ředitelka pražské pobočky personální a konzultační společnosti TMP Worldwide.

Na druhou stranu nelze zapomínat na to, zda ženy mají o časově náročné vrcholné pozice zájem. Podle Ireny Brichty se často ženy raději vrhnou na podnikání, protože si pak mohou svůj čas lépe uspořádat.

Švédové se praní, žehlení ani uklízení neštítí

Švédsko je v rovnoprávnosti žen a mužů jednička. Alespoň podle statistik má nejvíce žen v parlamentu, ve vládě, ve státní správě. Však také Švédové na rovnosti šancí cíleně pracují už od 70. let.

"Tehdy byl nedostatek pracovních sil, a tak se musely zapojit i ženy. Ale aby se jim to zjednodušilo, udělaly se daňové reformy, změnila se péče o děti," říká Cecilia Asklöfová ze švédské obdoby ministerstva sociálních věcí.

Co tedy ženám ve Švédsku umožňuje skloubit kariéru i rodinu?
Především obce jsou povinny komukoli zajistit péči o děti. Za mateřské školky se platí, dříve to bylo podle výše platu, dnes je částka menší, ale pro všechny stejná. Není to mnoho, aby si ji mohli dovolit všichni. A je kvalitní, jinak by tam rodiče své děti nedávali.

Jak je to s péčí o domácnost?
Samozřejmě, že se počítá s dělbou práce. Studie prokázaly, že oproti počátku 90. let ženy dnes tráví domácími pracemi každý den o čtyřicet minut méně času. Muži prostě doma pomáhají: uklízejí, perou.

Jak často si berou otcové rodičovskou dovolenou?
Stát platí 360 dní rodičovské. Z toho dva měsíce jsou pro oba rodiče. Pokud si otec tyto dva měsíce nevezme, pak na toto placené volno ztrácí nárok. Cílem je, aby muži na sebe brali větší zodpovědnost za děti. Zatímco v roce 1974 si veškerou rodičovskou dovolenou vybíraly ženy, dnes je to 86 procent žen a 14 procent mužů.

Nestává se také rodičovství tak trochu módou?
V posledních letech se hodně mluví o potřebě rovnováhy mezi prací a životem doma. A tak se některé velké firmy snaží povzbudit muže, aby si rodičovskou brali. Dávka od státu je omezená, a tak ji někteří zaměstnavatelé doplácejí. Mladší muži dnes mají jiný přístup k rodině než předchozí generace. Firmy tak bojují o dobré profesionály.

Čím to však, že se ženy ve Skandinávii více zapojují do politiky, získávají vedoucí místa ve státní správě?
V 80. letech začala fungovat metoda "každý druhý". Do každé vládní komise či rady musel být navržen muž a žena, a pokud máte možnost volby, pak se zastoupení obou pohlaví vyrovná.

Jaký je vliv žen v politických stranách?
Všechny naše politické strany mají silná ženská křídla, která tlačí, aby se ženy dostaly na volitelná místa kandidátek. Každá strana, včetně pravicových, měla program, jak zvýšit počet žen ve vysoké politice. Poslankyň přibylo, ale pak zase jejich počet klesl. Byl to celkem šok, všichni si mysleli, že je rovnoprávnost zařízena.

Jak se tento trend zase zvrátil?
Známé feministické aktivistky prohlásily, že pokud se situace v příštích volbách  nezlepší, pak založí vlastní stranu. Z průzkumů veřejného mínění bylo patrné, že by získaly velkou podporu. To stávající politické strany vyděsilo a v následných volbách hlavní politické strany opět zařadily na politické kandidátky střídavě ženu a muže.