Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mathé: Nevím, zda je český osud natolik mimořádný

  8:09aktualizováno  8:09
Česká vize, neboli deset nejdůležitějších hodnot, na kterých by měla stát budoucnost naší společnosti a České republiky. Jaký názor má Ivo Mathé, vysokoškolský pedagog, rektor Akademie múzických umění, mediální producent, scenárista a manažer?

Ivo Mathé: Jsme coby Češi nějak specificky definovatelní? | foto: iDNES.cz

Můžeme se při současné úrovni globalizace vůbec takhle vymezovat? Jsme coby Češi nějak specificky definovatelní? Nedopouštíme se vědomé simplifikace kvůli pěkné věci, skvělému nápadu, zajímavému střetu názorů, několika příjemně vzrušujícím večerům, ale s rizikem značně omezené trvanlivosti výstupů?

Na můj vkus bylo jaksi "toho českého" v Kabinetu přespříliš: zkušenost, hodnoty, vzdělanost, tvořivost, věda, vynalézavost, jazyk (nu, prosím, čeština zřejmě bez debat), média, podnikavost, krajina, myšlenky, kultura, umění, společnost, role (?) i ženy (!).

Generalizované národní charakteristiky lze snad akceptovat při vyprávění anekdot, případně při vtipné zkratce uprostřed odlehčené konverzace, ale stavět na tak křehkém základě obecněji a déle platné úvahy zůstává plné rizik. Ostatně, podle záznamů debat v rámci "České vize" (tak zásadní téma – vizi – jsem v úvodním výčtu opomněl…) se účastníci několikrát racionálně vrátili na zem, kde se všudypřítomnému adjektivu "český/á/é" obratně vyhýbali.

Nevím, zda je "český" osud natolik mimořádný, aby vyžadoval složitě konstruované definice či obzvláštní zacházení. Snad právě naopak: důsledky letitého kulturně-etnického mixu, v němž je "česká" jen část ingrediencí, patří mezi mimořádné kvality, o něž by se během vzrušujícího "českého" diskurzu určitě nemělo přijít. Umělé "české" národní integraci ani jakýmsi dokola omílaným a nepopsaným "národním zájmům" nejsem s to porozumět, natožpak se s něčím tak vzdáleným identifikovat. Nejen kvůli takzvaným národním zájmům, které se i pouhým slovním spojením chtě nechtě na dotek blíží nacionalismu a šovinismu, ale zejména zřetelnému anachronismu představ "českého" národního státu.

Jistě se najde dostatek mistrů slova a intelektu, kteří dokážou ležérně vecpat vizi "naší společnosti" − s drzou radostí jsem si od některých diskutujících a moderátorů vypůjčil tuhle kličku namísto "české vize" − do desatera, dovednější třeba i do sedmera. Mezi takto obratné rozhodně nepatřím, jejich důvtip a nadání jen zdaleka uctivě obdivuji. Bližší mi je odstup a upřímná studentská reflexe, byť bych častěji nalezl k diskutujícím shovívavější věty. Avšak spíš z generačních, nikoli "národnostních" motivů.

Zatímco o existenci kolektivní mentality – jako o čemkoli kolektivním – pochybuji, jistou kulturní identitu společnosti žijící v české kotlině, na Moravě a Slezsku (i to je zjednodušené) vystopovat a snad i volně pojmenovat lze. Její součástí jsou přirozeně i všichni ti, kteří se ocitli během posledních dvou stoletích v emigraci (a zpátky) – ať již z vlastní vůle či donuceni. Samozřejmě i ti z nás, kteří se přistěhovali. O definici "naší" kulturní identity se s menším i větším úspěchem pokusili různí myslitelé, za nimiž neporovnatelně zaostávám. Avšak po zkoumání jejich závěrů si dovolím tvrdit: pokud si ztrátu identity nepůsobíme sami, její hodnoty nám neodebere členství v jakémkoli uskupení, počínaje rakouskouherskou monarchií, přes nezaviněné i zaviněné poroby v dobách diktatur, až po dobrovolné členství v Evropské unii i či třeba v Evropských spojených státech.

Nechtěl bych do upřímné snahy o formulaci desatera hodnot "české" vize vtáhnout jakousi "körnerovskou" skepsi, pohrdání, ba ani odměřený negativismus. Neboť jde-li o výhledy "naší společnosti", lze s ohledem právě na současnou studentskou generaci uvažovat radostněji.

Desatero bude zřejmě formulováno důstojněji, tudíž mé přání otevřít v naší kotlině okna a vyvětrat zůstane jako položka outsiderem.


ČESKÁ VIZE

89 významných českých osobností pomáhá formulovat Českou vizi. Jde o desítku nejdůležitějších hodnot, na kterých by měla stát budoucnost naší společnosti.

Od pondělí 3. srpna do pátku 13. listopadu 2009 bude každý den kromě soboty vycházet jeden esej v Kavárně on-line. Soubor se pak stane podkladem pro setkání Václava Havla, Madeleine Albrightové a Jacquesa Rupnika v Kabinetu Havel 19. listopadu.

Pořádají Masarykova univerzita v Brně, Divadlo Husa na provázku a DIALOG centrum, o.s. pod patronací Václava Havla a záštitou rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy.
Více informací na www.usvitvcechach.cz.

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.