Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Matematika a mořské obludy

aktualizováno 
- Hledání dosud neznámých mořských oblud je vzrušujícím koníčkem mnoha objevitelů, mořských biologů a dobrodruhů (a tyto kategorie jsou často navzájem smíchány). Do výzkumu se pustil i Charles Paxton z věhlasné Oxfordské univerzity v Anglii. Nevybavil se však batyskafy, sonárními detektory či hlubinnými kamerami a nevyrazil s nimi na moře. Místo toho zůstal v pohodlí své kanceláře a na pomoc si vzal počítač a statistiku.

Vyšel ze statistické metody vymyšlené v roce 1943 britským statistikem Ronaldem Fisherem, kterou dnes často používají geologové a ekologové k odhadům druhové rozmanitosti různých populací, ať už současných brouků, nebo zkamenělin. Metoda má pomoci odhadnout celkový stav na základě omezeného množství vzorků.
JAKO BONBONY V BONBONIÉŘE
Podstatu Fisherovy metody vysvětluje časopis Economist takto: Představte si, že máte obrovskou bonboniéru s nejrůznějšími čokoládovými bonbony uvnitř. Nevíte však, kolik druhů bonbonů uvnitř skutečně je. Sáhnete tedy dovnitř, náhodně vyberete jeden bonbon a poznamenáte si jeho typ. Pak sáhnete pro jiný náhodně vybraný bonbon. Po několika vzorcích je už jasné, které bonbony jsou v krabici nejčastější. A po vybrání více vzorků se začne rýsovat i podoba bonbonů vzácnějších.
V každém stadiu pátrání může statistik zaznamenat do grafu, kolik druhů bonbonů v krabici už zná. Výsledkem je křivka podobná hyperbole - počet známých druhů se stále zvyšuje, hyperbola se zvedá, nicméně směřuje k jednomu maximálnímu limitu, protože počet druhů bonbonů je omezený.
GRAF PRO NOVÉ OBJEVY
Paxton použil tentýž princip pro statistické zpracování mořských živočichů delších než dva metry. Začal s desátým vydáním knihy Soustava přírody z roku 1758 - proslulého díla švédského přírodovědce Carla Linného, který jako první systematicky charakterizoval známé rostliny a živočichy. V tomto souhrnu Paxton našel 23 druhy mořských živočichů přesahujících dva metry. Zkoumáním literatury pak zjistil, kdy lidé poprvé objevili další druhy, a v těchto údajích pokračoval až do roku 1995, kdy už vědci znali 217 druhů velkých mořských živočichů. Na konci tohoto období však už nově objevených druhů přibývalo jen pomálu.
Své závěry Paxton publikoval v časopise Journal of the Marine Biological Association. Sestavením hyperboly na základě známých údajů předpověděl, že v mořích zbývá objevit ještě nějakých 47 druhů velkých živočichů.
OBLUDA NEPRAVDĚPODOBNÁ
To je pro mořské biology určitě zajímavá zpráva. Špatnou předpověď však vyslovil pro dobrodruhy: Je sice možné, že mezi těmi dosud neobjevenými druhy může být nějaká fascinující zcela nová mořská obluda, avšak moc pravděpodobné to není. Podle dosavadních objevů to vypadá spíše tak, že vědci ještě najdou především dosud nepoznané druhy velryb a žraloků.
Paxtonova matematická konstrukce je založena na předpokladu, že počet příležitostí zkoumat velké mořské živočichy byl stále stejný. To ovšem není úplná pravda. Na jedné straně totiž zákazy lovu velryb omezily získávání nových vzorků velkých živočichů. Na druhé straně ovšem mamutí rybářské lodě prosévající oceány obřími sítěmi počet možností chytit nového živočicha zvýšily.
A TEĎ NA LOCHNESKU
Paxton nicméně soudí, že jeho statistický výpočet je velmi blízký skutečnosti. A nyní už sbírá data i z řek a jezer, aby podobně vypočítal možnost, zda může být ještě objevena Lochneská či jiná mytická sladkovodní obluda.
Snílkové si však určitě nedají svoje nadšení z dosud nepoznaného vzít. Tak jako je možné, že v bonboniéře, zapadlý někde v rohu, zůstane jeden vypočítaný, ale nečekaně skvělý bonbon, tak může kdesi v mořských hlubinách plavat zcela nepředpokládatelný živočich. Svět přece není nijak nudné místo.

Dá se takováto obluda vypočítat?

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.