Ve čtvrtek poslanci projednávali návrh v prvním čtení.
"Neplatilo by to ale bez výjimek. Poplatek by se netýkal těch, kdo napíší čestné prohlášení, že rádio ani televizi nemají," vysvětlila podstatu návrhu, poslankyně za Unii svobody-Demokratickou unii Táňa Fischerová.
Veřejnoprávní televizi i rozhlasu by však návrh, který spolu s Fischerovou připravili poslanci z ČSSD a KDU-ČSL, pomohl jen částečně.
Od energetických společností by mohly chtít seznam odběratelů elektřiny a měly by tak lepší přehled, kdo je potenciální "neplatič".
|
Co navrhují poslanci: • za televizi a rozhlas by byly povinny platit domácnosti, které jsou přihlášeny k odběru elektřiny • Česká televize a Český rozhlas by si mohly od energetických společností vyžádat seznam odběratelů elektřiny • zvýšit měsíční poplatek za televizi ze 75 na 100 korun a za rozhlas z 37 na 45 korun Zdroj: návrh zákona o rozhlasových a televizních poplatcích |
"Ten návrh vládních poslanců považuji za špatný. Ale je správné, aby se zvýšily poplatky rádiu, kterému zákon uložil mít studio v každém kraji. Na to potřebuje peníze," uvedl ve čtvrtek občanský demokrat Petr Pleva.
Ve hře je přitom ještě druhý návrh, který předložil poslanec Ladislav Skopal z ČSSD a který by mohl být přijatelný i pro část ODS. Přidal by peníze právě jen rozhlasu. Koaliční poslanci se však pokusí hájit širší verzi, která by zajistila více peněz i veřejnoprávní televizi.
Počítá mimo jiné i s tím, že v budoucnu by se poplatky zvyšovaly podle inflace. Politici by tak neměli ČT a Český rozhlas "pod kontrolou" jako dosud a veřejnoprávní média by před nimi nebyla v pozici těch, kteří musí o peníze prosit.
Když už to letos jednou vypadalo, že podobný návrh projde, zkrachoval na poslední chvíli na dílčí změně prosazované Senátem. Šlo o to, že by ČT nesměla přesouvat reklamu z jednoho programu na druhý. I nyní budou mít politici šanci návrh na zvýšení poplatků dál měnit. Jeho výsledná podoba je tak nejistá.
