Masový hrob je z irácko-íránského konfliktu

Na dvě stě těl, které na začátku úderu na Irák objevili britští vojáci na opuštěné vojenské základně mezi Basrou a Zubajrem, pocházejí z irácko-íránského konfliktu. Asi polovina mrtvých jsou naši mučedníci z války v letech 1980 až 1988, potvrdil íránský výbor pro pátrání po zmizelých vojácích.

ÚDER NA IRÁK:
on-line reportáž

INFOGRAFIKA:
* vojska u Bagdádu
* pouliční boje

Britští vojáci našli na začátku ofenzivy v Iráku v opuštěné vojenské základně na jihu Iráku asi 200 rakví, z nichž každá je opatřena štítkem a obsahuje lidské ostatky v igelitových pytlích.

Záběry z místa odvysílala v sobotu televize Sky News. Jsou na nich vidět kostry obalené cáry vojenských uniforem nebo jen v igelitových pytlích, navršené na sebe v překližkových rakvích.

V přilehlé budově se našly záznamy s fotografiemi mrtvých. Jsou na nich i zcela zohavená těla. Vojáci míní, že většina zemřela kulkou do hlavy.

"Rozstřílená zeď za budovou vypadá jako místo, kde se popravovalo," uvedla agentura PA. Vojáci místo uzavřeli a očekávají příjezd znalců.

Irák: Jsou to naši mučedníci
Irák se podle íránského výboru chystal předat ostatky Íránu, ale současná válka mu v tom zabránila. Výbor požádal Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby pomohl ostatky Íránců rychle převézt k íránské hranici.

Nejmenovaný irácký představitel, citovaný katarskou televizí Al-Džazíra, potvrdil, že se jedná o oběti války s Íránem v 80. letech.

Jeho verze se ale od íránské liší. Tvrdí, že masový hrob patří mučedníkům Iráku. Jejich ostatky podle něj předal nedávno Írán Iráku, ale nemohly být předány rodinám kvůli nynější invazi vedené USA.

VÁLKA V IRÁKU

ON-LINE ZPRAVODAJSTVÍ

Analýza
Boj o Bagdád bude tvrdý

Obavy
Bagdád, město ztichlé před bitvou

Zachráněna
Jak našli Jessicu Lynchovou

Česko
V noci se probouzí a hledá masku

Válečný deník
Den 16: Cíl na dosah

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA iDNES
* články * infografika * profily *
* Irák v datech * foto * pozadí krize

Američané hledají chemii v dívčí škole
Příslušníci námořní pěchoty kopou na dvoře dívčí školy ve městě Azízija, vzdáleném asi 80 kilometrů jihovýchodně od Bagdádu. Hledají chemické zbraně.

Navedl je muž, který se prohlásil za bývalého příslušníka speciálních sil. Iráčané podle něj před dvěma měsíci cosi zakryli pod betonem u zdi školy.

Generál James Mattis se rozhodl, že místo prohledají. "Místní lidé si vzali naše plynové masky a zavedli nás tam," uvedl Mattis.

Američtí mariňáci teď v ochranných kombinézách rozkopávají krumpáči silnou vrstvu železobetonu, která pokrývá plochu o velikosti dvou tenisových kurtů. Zpravodaj agentury Reuters Sean Maguire potvrzuje, že postupují jen pomalu.

První nález hrozbu neznamenal
Vojáci našli podezřelé chemikálie už v pátek. V průmyslovém objektu Latifíja asi 40 kilometrů od Bagdádu a na dalším místě objevili několik tisíc krabiček s neznámou tekutinou a bílým práškem a arabské dokumenty o chemické válce.

První testy ukázaly, že objevené látky nejsou zakázané zbraně. Podle vojáků jde nejspíš o atropin, který se užívá proti nervovým plynům. Plukovník John Peabody dodal, že ještě projdou důkladnou analýzou.

Britští vojáci našli na opuštěné vojenské základně mezi Basrou a Zubajrem na dvě stě koster. (5. dubna 2003)